Sekera

Když člověk očekává komedii a nezasměje se v celém průběhu ani jednou, tak může snadno dospět k myšlence, že se o komedii nejedná. Pan José Garcia je opravdu sympatický človíček a v roli vraha mu to vskutku sekne, ale to je asi jediná pozitivní věc, kterou lze ve filmu uvidět. Humor je tak moc světle černý, že téměř není vidět. Příběh není nijak vyjímečný. Pojednává o člověku, který je přesvědčen, že je ve svém oboru tím nejlepším a netouží po ničem jiném, než znovu pracovat. V cestě mu stojí pár lidiček, a tak s nimi naloží podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Můžeme být rádi, že naši opálení spoluobčané pracovat nechtějí a můžeme jen tiše doufat, že se jim nezačne chtít. Téma filmu je atraktivní, ale zpracování je bídné. 1* (13.02.2013)

Musím se přiznat, že ještě dlouho po závěrečných titulcích jsem na tenhle film myslel. Je to taková černohumorná satira, která, ale ve skrytu duše ukazuje jeden z nejzásadnějších problémů současnosti, který se může stát každýmu z nás - ztrátu zaměstnání. Pravda, tvůrci si tady s tím poradili poněkud neortodoxněji a člověku bylo někdy až hloupé se tomu smát, když si vemu, že do tak absurdního jednání hlavního hrdinu dotlačila naprosto reálná záležitost. Námětově výborný, ale ta extrémnost různých žánrů mě udělala děsnej guláš v mých pocitech z filmu. (08.09.2014)

Dlouhodobě nezaměstnaný Bruno si chce pojistit, že nastávající pohovor bude úspěšný a tak se poté, co dostane do rukou jména dalších uchazečů, rozhodne jít trošku tomu štěstíčku naproti a své konkurenty odstranit. Takže slušný námět by jsme tu měli a povedlo se i obsazení hlavního hrdiny. Bohužel se Gavrasovi nepodařilo zvolit ten správný poměr mezi komedií a thrillerem, takže výsledek je, že to není pořádně ani jedním. Vůbec si myslím, že film měl být buď tím nebo oním. netvrdím, že tu nebylo pár úsměvných scének či sekvencí, za které by se nestyděl kdejaký thrillerový tvůrce, ale dohromady mi to moc neladilo. Notabene když to byl všechno rozpláclé v přetažené stopáži. Tady bych se přimlouval za americký remake v komediální rovině. Třeba se Stevem Carellem. 50% (03.12.2014)

„Uděláte cokoliv, aby jste našel práci. Ale proti kapitalismu nezmůžete nic.“ Tak minimálně po zaznění po tomhle výroku skutečně nešlo přehlédnout zpoza kamery a psacího stolku osobnost levicového tvůrce Costa-Gavrase, který i v Sekeře natočil tradičně napínavý dramatický thriller, tentokrát však netradičně obohacený o značnou dávku vtipu a černého humoru. Aktuální námět s dlouhodobým problémem nezaměstnanosti uchopuje až s nečekanou nadsázkou a nakonec i krutý příběh ze smutné reality, jež dohnala donedávna úspěšného člověka k nejhorším zločinům, dokáže v jistých místech přijmět pokud ne přímo k zasmání, tak minimálně k výraznému úsměvu. A pokud ani k úsměvu, tak stejně udrží vás po většinu času v napětí, protože Costa-Gavras umí pořád točit svižným způsobem! Film mě příjemně překvapil a v jedné z posledních scén, kdy se odvážný Bruno ocitá tváří v tvář své poslední obětí v temném bytě a od hrozby zbraní přechází jejich vzájemné povídábní až k sérii sklenek alkoholu, jsem si přímo vychutnával ten specifický absurdní humor, který se zde táhl prakticky celým filmem. Akorát mě zklamal závěr, který jsem v případě morálně kontroverzního příběhu očekával fakt víc explicitní (nejspíše něco ve stylu „moderního Zločinu a trestu“) a nikoliv tak nejasně otevřený. PS: Pokud jste ve fázi hledání si vlastní práce, doporučuji si film raději ponechat až na dobu, kdy už budete šťastně zaměstnáni. :-) 75% (08.10.2020)

Bruna před dvěma lety vyhodili z práce, žádnou nemůže najít a už začíná být zoufalý. A tak si zjistí jména svých potenciálních konkurentů na vysněné místo a aby posílil svoji šanci, začne je jednoho po druhým likvidovat. Nástin příběhu vybízí k ztřeštěné černé komedii, bohužel film je příliš zakotvený v běžném životě (žádná nadsázka, žádné filmové přehánění) a s vraždama, který Brunovi ňákým záhadným způsobem vycházej aniž by ho chlupatý chytili. Film je navíc příliš dlouhý (mínus třicet minut by bylo akorát) a na můj vkus trochu moc těžkopádně odvyprávěný. (19.11.2010)