Raketa na Měsíc

Jednoduchy a naivny dej, avsak prave v onej naivite spociva iste caro vtedajsich filmov. Isteze, nejde o ziadnu klasiku, ale o lacny beckovy sci-fi film. 99 % filmu sa odohrava v nudnych interieroch a jedinym osviezenim je niekolko, vcelku peknych, dobovych efektov (obria tarantula bliziaca sa k vrieskajucej bezmocnej kraske pripevnenej retazmi :))). Ak sci-fi z 50-tych rokov tak urcite War of the worlds, alebo este lepsi Earth vs Flying sausers. (4/10) (01.03.2008)

Nejde o nedokonalé triky, se kterými se nikdo moc nepáral a jejichž úroveň odpovídá spíš třicátým než padesátým létům minulého století - nabízí se srovnání třeba s tvorbou Karla Zemana, který svůj "Vynález zkázy" natočil shodou okolností taky v roce 1958 a jehož "Cesta do pravěku" vznikla dokonce už v roce 1955. Ale to není nejdůležitější, to se dá omluvit - kromě jiného záleží i na množství finančních prostředků, které jsou zrovna k dispozici. Nejde ani tak o značně naivní a hloupý scénář - od začátku je zřejmé, že se nebude jednat o nějaké převratné veledílo, ale o čistě oddychovou záležitost. Jenomže režie je naprosto katastrofální - a tím pádem je všechno v háji zeleném ... popřípadě někde úplně jinde. (29.01.2010)

Tak nějak jsem výsledek očekával, jen mě překvapilo, že se podobná záležitost objeví ve filmovém klubu ČT2 a tajně jsem doufal v překvapení. Chápu, že je obtížné nabídnout snímek, který uspokojí všechny, a tak je celkem logické, že to zkusím pro změnu s filmem, který neuspokojí takřka nikoho, zvlášť když je pravděpodobně téměř zadarmo. Veřejnoprávní televize musí vyhovět i menšinám, které si libují v masochistických seancích u televizní obrazovky s brakovými vykopávkami, které patřily do suterénu filmové produkce už v době svého vzniku. Raketa na Měsíc může uspokojit leda ty, co mají dlouhodobou představu o sci-fi jako brakovém žánru pro dementy a potřebují se ujistit, že se nemýlili. Celkový dojem: 0 %. (07.02.2010)

Raketa na Měsíc je typickým zástupcem béčkového sci-fi filmu z 50. let minulého století. Děj (nepříliš komplikovaný, velmi předvídatelný, ale neskutečně roztomile naivní) obsahuje všechny tehdejší klišé žánru, máme zde „pološíleného“ vědce, co si doma na dvorku montuje raketu, aby s ní při nejbližší příležitosti odfrčel na Měsíc, jeho, z větší části nedobrovolnou, posádku tvoří inteligentní drsňák, sličná snoubenka a dokonce dva kriminálníci. Naši chrabří astronauti, naleznou na zemském trabantu, nepřekvapivě, zbytky humanoidní feminní civilizace, přičemž se jim budou pod nohy plést i měsíční monstra skalníci a temníci (zarážející podobnost s lidským pavoukem, je čistě náhodná). V první řadě musím složit hlubokou poklonu ČT, za odvahu zařadit podobný film do programu. Nestává se příliš často, aby veřejnoprávní televize vysílala nízko-rozpočtové, polozapomenuté sci-fi snímky, které dnešního diváka drtí svou naprostou nevědeckostí (rozuměj nesmyslností), na druhé straně jej okouzlují dokonalou naivitou. Je toho spousta co filmu vytknout, od náboru posádky, až po chůzí pozemšťanů na měsíci. Nutno však podotknout, že Raketa na Měsíc vznikla jako výplň do dvojprogramu autokin, které z valné většiny navštěvují tokající puberťáci o jejichž znalosti astrofyziky, lze úspěšně pochybovat. Před režisérem Richardem Cunhou nestál zrovna lehký úkol, jak s minimem prostředků natočit (za 65 tisíc dolarů žádný velký zázrak nepořídíte, byť v 50. letech se jednalo o standardní rozpočet podobných výtvorů), navíc s nepříliš sofistikovaným scénářem (několik styčných bodů s Flash Gordonem) v ruce, natočit alespoň trochu koukatelný a zábavný snímek. Dle mého názoru, nikomu jej nevnucuji, se mu to podařilo, i přes nepříliš kvalitní herecký ansámbl, pronášející stupidní dialogy a lekající se hadrového pavouka na špagátech, které jsou navíc ještě k tomu vidět. Na druhou stranu snímek nepostrádá tempo a solidní hudbu Nicholase Carrase. (11.04.2015)

Prekvapilo ma pomerne vysoké tunajšie hodnotenie, samozrejme to nie je dôsledkom nejakých skrytých kvalít, ale nechcenou brakovou zábavnosťou. Určite sú ešte omnoho horšie béčka, s podstatne prihlúplejším a nepochopiteľnejším dejom, ale maximum, kam som ochotný ako divák zájsť a pobaviť sa na úkor tvorcov v minulosti sú filmy typu Raketa na mesiac, alebo tvorba Eda Wooda. Možno je odpad trochu prísnym hodnotením, ale keď si tvorcovia neoveria, koľko očí má pavúk, tak nech sa na mňa nehnevajú :). A odpad samozrejme znamená vyššiu mieru zábavnosti ako jedna hviezdička a Raketa na mesiac zábavným filmom určite je! (13.03.2014)