Velký útěk

(1001) Žádný z těchto gentlemanů nepatří mezi mé vyslovené oblíbence, a celkově tento druh mužské poetiky mi není vlastní. Film si drží veliký odstup, není osobní v žádném slova smyslu a nenabízí mi tak možnost se napojit na probíhající emoce. Repetitivní hudební motiv mi šel silně na nervy a celkově je to ten druh soundtracku, na který si příliš nepotrpím. Inu, mohla bych ještě pokračovat, ale už jsem dala myslím dostatečně najevo, že tento film není mým šálkem kávy. Největším překvapením tak bylo, když můj tatínek, který si je podle obličeje schopen splést Scarlett Johansson s Cate Blanchett, u scény na vlakovém nádraží vykřikl: "To vypadá jako Ducky!" a jak se po krátkém vyšetřování ukázalo, tak to skutečně mladý a štramácký Ducky, čili David McCallum, byl. Respektuji tento film jako klasiku a jako odkaz ke skutečným událostem, ale nic víc. (19.05.2015)

Jedno se musí uznat - absolutně jsem si nevšiml že film má skoro tři hodiny, uteklo to opravdu velice rychle. Ale skutečnou výjimečnost, tu jsem v něm nenašel. Zábavný a až příliš odlehčený dobrodružný film z druhé světové války s hromadou vynikajících herců ano, ale echt pecka a taková "instant classic" jakou má film pověst vážně ne. (07.07.2013)

Klasika. Starý válečný film se spoustou známých a kvalitních herců bez hlavního představitele. Všichni mají rovnoměrně rozložené role. Tak trochu neprávem je s tímto filmem zmiňován hlavně Steve McQueen, který mě teda nenadchl. Ano, komediální talent by tam byl a snad by mu slušela i nějaká komedie, ale více mě zaujal Richard Attenborough a hlavně James Garner. Ti přesvědčili o svém odhodlání a nadhledu každým pohledem nebo gestem. Skvěle zapamatovatelný ústřední motiv Elmera Bernsteina řadím hned vedle takových velikánů, jakými jsou Addisonův Příliš vzdálený most a Arnoldův Most přes řeku Kwai. Samotný útěk je proveden napínavě a po celé tři hodiny jsem nepocítil náznak nudy. To se mi naposled stalo u Tenkrát v Americe. (21.12.2006)

Paradoxom snímku je, že vo svojej podstate “dostať sa na slobodu” bavil ďaleko viac, ako počas samotného úteku. Je to taký typicky americký film, avšak bez mimoriadneho, politického pátosu s klasickým odkazom celému svetu: “Boh žehnaj Amerike”. Dalo sa nato pozerať, no tri hodiny mi prídu predsa len trochu moc, zas taký záživný veru nie je, a tak tomuto snímku z poradovníka 200 najlepších, najobľúbenejších filmov udelím aspoň zaslúženú “trojku” po ktorej mnohí tak neskutočne bažia. A ideme do finále, zostáva 5 pokusov. (10.06.2024)

Skvělý příklad filmu, ve kterém ani jeden z herců nehraje dominantní hlavní roli. Všichni, počínaje McQueenem a konče Bronsonem, dostávají stejný čas, při němž mohou vyniknout a ukázat,jak umí hrát. A musím říct, že všichni opravdu excelují a casting se opravdu činil. John Sturges se minimálně vyrovnal svému předešlému dílu Sedm statečných a ukazuje,že talentu měl opravdu dost a dost. Bravo! (19.07.2007)