Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do zvláštního tábora, který za druhé světové války nejvyšší německé velení vybudovalo pro nejproblémovější zajatce spojeneckých armád, přiváží eskorta nové vězně. Místní velitel, plukovník von Luger je pevně přesvědčen, že se nikomu ven uniknout nepodaří. A proto nemá smysl ani něco podobného plánovat. Přesto se již první den o útěk z tábora pokusí hned několik nováčků. Velitel zajatců Bartlett, jemuž se v minulosti podařilo připravit již několik úspěšných útěků, navrhne svému nadřízenému Ramseymu akci, při níž by z tábora najednou zmizelo dvě stě padesát zajatců. A tak se rozběhnou pečlivě utajované přípravy na největší útěk druhé světové války. Důležitou roli v něm hrají Američané Hendley a Hilts, Angličan Blythe, Australan Sedgwick a Polák Velinski… Působivé drama, které patří mezi nejlepší válečné filmy, natočil úspěšný hollywoodský režisér John Sturges, podepsaný rovněž pod dramatem Stařec a moře, westerny Sedm statečných, Poslední vlak z Gun Hillu, Přestřelka u O.K. Corralu, Hodina pušek či sci-fi Zajati vesmírem. Přestože příběh byl inspirován skutečnou událostí, nezdůrazňuje jeho tragiku a spíše se soustředí na život v táboře, na důmyslné přípravy a plány hrdinů. Vsadil přitom na širokou řadu osvědčených hereckých osobností (Steva McQueena, Jamese Garnera, Charlese Bronsona, Jamese Coburna, Donalda Pleasence), které brilantním způsobem ztělesňují určitý typ. Hudbu k filmu napsal americký skladatel Elmer Bernstein. (Česká televize)

(více)

Videa (7)

Trailer

Recenze (575)

oje 

všechny recenze uživatele

Je pro mě vcelku novinka, že spojenečtí zajatci byli gestapem během války umisťováni do wellness táborů. A největším wellness byla pravděpodobně samotka, ze které vždy vyšel Steve McQueen jako ze salónu krásy. Všechna tato nelogicky idilická a příjemně prosluněná vykreslení pobytu ve vězeňském táboře, do kterého bych si klidně na weekend také zajel, ale jdou stranou, protože celkově je snímek krásně odvyprávěným, chytlavým a napínavým dobrodružstvím, kde ani po dvou hodinách nehrozí jediná hluchá minutka, navíc s největšími sympaťáky Hollywoodu, kteří udělali i z rozporuplného spojení nejrůznějších žánrů brilantně fungující celek. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Na Veľký útek som dlho čakal a primerane sa aj tešil. Počet filmov, ktoré som nevidel a sú v prvej dvojstovke ČSFD sa stále zmenšuje, takže vo mne vzbudzujú veľké očakávania. Po záverečných titulkoch som nebol sklamaný, len som mal pocit, že stačilo málo a mohlo to byť oveľa lepšie. Lenže Američania ostanú v nakrúcaní filmov z II. svetovej vojny asi nepolepšiteľní. To mal byť zajatecký tábor? Aj v pionierskom bol tvrdší režim a prísnejší dozor. Je iba prirodzené, že pri rozohraní takejto selanky pôsobí zastrelenie zajatca nanajvýš rušivo a neprirodzene. Pridaním hudby a sem tam nejakej pesničky (veď tam hral aj spevák John Leyton) mohli z toho ľahko spraviť muzikál. A keď som videl Sinatrov Von Ryanov expres bol som nútený obom nadeliť po tri hviezdičky. Aj tzv. odľahčovanie témy má svoje pravidlá. ()

Reklama

dobytek 

všechny recenze uživatele

Film se dá rozdělit na 2 části. První část ze zajateckýho tábora mi připadala spíš jako komedie typu Kam se poděla sedmá rota? nebo Velký flám. Zajatci plánujou útěk, snažej se prokopat tunel na svobodu a do toho pořád nějaký vtípky a taková veselá muzika. Navíc ten zajateckej tábor teda vypadal spíš jako rekreační tábor, kam posílaj válečný hrdiny za odměnu. Němci je tam prakticky nechaj, ať si dělaj, co se jim zachce a jídla jim taky asi dávali dost, když zajatcům nebylo líto si z brambor vypálit kořalku. A když někdo něco proved, tak jim hodnej velitel tábora maximálně řekne: "Ty, ty, ty, to se nedělá. Za trest půjdeš na tejden na samotku." Já bych teda odtud ani neutíkal a v klidu bych si tam počkal na konec války :-) Když se zajatcům konečně povede dokončit ten tunel a dojde k samotnýmu útěku, rozjede se najednou úplně jinej film. Najednou jde hlavním postavám o život, Němci se přestanou chovat jako banda hodnejch strýčků a naivních idiotů, nechybí napětí, atmosféra, akce, atd... Bohužel v tuto chvíli už jsou skoro 2/3 filmu pryč. Část, která se odehrává přímo v táboře, je pro mě za 3 hvězdy. Závěrečná hodinka na útěku je sice lepší, ale dohromady to moc nefunguje. Jako kdybych se díval na 2 různý filmy... 65% ()

Hrabka 

všechny recenze uživatele

Až příliš zdlouhavé, především pobyt ve "vězení" mohl být kratší. Jak se šťastlivci dostanou ven, tak už je to o poznání zajímavější. Samotný vězeňský tábor působí docela směšně, když si tam vězni jen tak pobíhají a dělají si téměř, co chtějí. Sice je ve filmu zdůrazněno, že se jedná o tábor spravovaný Luftwaffe, kteří jsou hodně mírní oproti Gestapu a SS, ale stejně to chvílemi vypadá jako dětský tábor, kde se mimo jiné třeba slaví svátky se vším všudy. Útěk se podařil ztvárnit velmi dobře, ale teprve pak se rozjede nejzajímavější část filmu. Je to něco jako v českém filmu "Copak je to za vojáka", jenže tady je to naostro. No a kdo by neměl rád napětí vyvolané uprchlíky a "honícími psy". Velmi dobrý film, ale jelikož mě nedokázal zabavit po celou dobu, tak hodnotím jen 4*. 85% ()

Webb 

všechny recenze uživatele

Podobně jako třeba Motýlek se jedná o kvalitní film, je opatřen skvělými hereckými výkony, typickou charakteristikou postav (zvlášť mě zaujal Charles Bronson nebo Steve McQueen), dobrým námětem, scénářem, hudbou. K větší spokojenosti mi to ale nestačilo. [6/10] (Mirisch, Alpha) (Color Deluxe /// Produkce: John Sturges /// Scénář: James Clavell, W. R. Burnett podle knihy Paula Brickhilla /// Kamera: Daniel L. Fapp /// Hudba: Elmer Bernstein /// Nominace na Oscara: Ferris Webster (střih)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()

Galerie (99)

Zajímavosti (59)

  • Oproti knižní předloze byly národnosti několika vězňů upraveny ve prospěch amerických zajatců. (džanik)
  • O jedné z nejslavnějších scén, kterou je Hiltsův (Steve McQueen) skok na motocyklu, se nějaký čas tradovalo, že ji herec natočil sám. On sám to ovšem pár let po premiéře filmu popřel, s tím, že sice tehdy byl velmi schopný jezdec, ale ne až tak dobrý, aby si na tento kousek troufl. (Se skromností sobě vlastní pak dodal, že "dneska už bych to zvládnul"). Řídítek se tedy chopil Bud Ekins, který McQueena už zastupoval při natáčení Bullittova případu (1968) – a byl, mimochodem, jednou z inspirací pro postavu Cliffa Bootha (Brad Pitt) v Tarantinově opusu Tenkrát v Hollywoodu (2019). Ten, ve spolupráci s australským motokrosovým šampionem Timem Gibbesem, vybral vhodný motocykl a postavil speciální rampu, kterou odzkoušel při několika různých rychlostech a s ohledem na různou odhadovanou výšku plotu. Nakonec na ni najížděl při rychlosti 60 mil za hodinu (97 km/h), vyskočil 12 stop (3,7 m) do výšky a letěl 65 stop (19,8 m) daleko. Při ostrém natáčení byl pořízen pouze jeden záběr, po jehož dokončení štáb nejprve oněměl a pak propukl v divoký potlesk. A mimochodem, když už nehrozilo "nebezpečí pro film", vyzkoušeli si stejný skok s pomocí Eikinsovy rampy nejen McQueen, ale i jeho herečtí kolegové James Coburn (Sedgwick) a Charles Bronson (Danny). Všem se podařil. (NIRO)
  • Při motocyklové honičce ve městě je v jednom záběru dobře vidět televizní anténa, ačkoliv se film odehrává za druhé světové války. (Martensson35)

Reklama

Reklama