Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do zvláštního tábora, který za druhé světové války nejvyšší německé velení vybudovalo pro nejproblémovější zajatce spojeneckých armád, přiváží eskorta nové vězně. Místní velitel, plukovník von Luger je pevně přesvědčen, že se nikomu ven uniknout nepodaří. A proto nemá smysl ani něco podobného plánovat. Přesto se již první den o útěk z tábora pokusí hned několik nováčků. Velitel zajatců Bartlett, jemuž se v minulosti podařilo připravit již několik úspěšných útěků, navrhne svému nadřízenému Ramseymu akci, při níž by z tábora najednou zmizelo dvě stě padesát zajatců. A tak se rozběhnou pečlivě utajované přípravy na největší útěk druhé světové války. Důležitou roli v něm hrají Američané Hendley a Hilts, Angličan Blythe, Australan Sedgwick a Polák Velinski… Působivé drama, které patří mezi nejlepší válečné filmy, natočil úspěšný hollywoodský režisér John Sturges, podepsaný rovněž pod dramatem Stařec a moře, westerny Sedm statečných, Poslední vlak z Gun Hillu, Přestřelka u O.K. Corralu, Hodina pušek či sci-fi Zajati vesmírem. Přestože příběh byl inspirován skutečnou událostí, nezdůrazňuje jeho tragiku a spíše se soustředí na život v táboře, na důmyslné přípravy a plány hrdinů. Vsadil přitom na širokou řadu osvědčených hereckých osobností (Steva McQueena, Jamese Garnera, Charlese Bronsona, Jamese Coburna, Donalda Pleasence), které brilantním způsobem ztělesňují určitý typ. Hudbu k filmu napsal americký skladatel Elmer Bernstein. (Česká televize)

(více)

Videa (7)

Trailer

Recenze (576)

sud 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejlepších dobrodružně válečných filmů. Přes svou úctyhodnou stopáž nenudí a stále má co nabídnout. Vyprávění se nese v tragikomickém duchu s hořkým koncem. Ústřední melodii Elmera Bernsteina si ale i tak nakonec bude pískat každý. Herecké obsazení v čele se Stevem McQueenem je jen třešinkou na dortu. John Sturges zkrátka věděl jak se dělá napětí a neexceloval zdaleka pouze na westernovém poli. 100%. ()

*CARNIFEX* 

všechny recenze uživatele

Paradoxom snímku je, že vo svojej podstate “dostať sa na slobodu” bavil ďaleko viac, ako počas samotného úteku. Je to taký typicky americký film, avšak bez mimoriadneho, politického pátosu s klasickým odkazom celému svetu: “Boh žehnaj Amerike”. Dalo sa nato pozerať, no tri hodiny mi prídu predsa len trochu moc, zas taký záživný veru nie je, a tak tomuto snímku z poradovníka 200 najlepších, najobľúbenejších filmov udelím aspoň zaslúženú “trojku” po ktorej mnohí tak neskutočne bažia. A ideme do finále, zostáva 5 pokusov. ()

Reklama

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Klasika od mistra Sturgese. I přes rozsáhlejší délku tu žádná nuda nehrozí. Režisér dal po Sedmi statečných dohromady další skvělou hereckou sestavu a společně stvořili nekompromisní chlapácký film své doby. Jenom škoda, že ve finále to pro většinu hrdinů dopadne tragicky, ale tak to prostě chodilo. Každopádně v dnešní době už by bylo hodně těžký něco takovýho natočit. Nebo by to šlo, ale povinně minimálně s jednou ženskou, černochem, asiatem a hispáncem aby to splnilo požadavky doby a to by prostě nebylo ono. Stará dobrá prověřená kvalitka.85% ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Velký útěk je bezesporu velký film těžící hlavně z dost v té době známých jmen, na které se prostě chodit do kin muselo. Dále také z určitě neméně kvalitního zvukového doprovodu. I když celý film vlastně táhne jedna jediná melodie, a to zase tolik nemám rád. Udělat pecku a pak tím provlíknout celý film a tvrdit, jak je zvuková stránka geniální. No ale dobře. Co se týče příběhu, tak na něm už nic zvláštního vcelku není. No jasně, je to největší útěk všech dob v dějinách filmové kinematografie odehrávající se za válek, ale furt je to jenom útěk. Nějaká myšlenka, nějaký plán a nakonec nějaké uskutečnění a nic víc. Důležité n a tom filmu je ale fakt, že se na něj dobře kouká a výborně šlape, i přesto že má 172 minut. A to ani nemusí mít bůhvíjaké válečné scény aby dokázal zaujmout. Stačí si jenom šlapat do rytmu melodie, kterou slyším ve filmu každou chvíli a je mi fajn. ()

Cervenak 

všechny recenze uživatele

Dobrý film, ale niečo mi tam predsa len chýbalo - temnejšia atmosféra. Myslím, že v nemeckých zajateckých táboroch to nebola až taká pohodička, ako nám to Sturges a jeho "banda frajerov" servírujú. A pritom by stačila aspoň nejaká drobnosť, napríklad scéna v daždi, aby to nevyzeralo, že sú tam všetci na rekreácii a dozorcovia sú vlastne ich kamaráti, ktorí im dovolia hocičo (chľastačka na 4. júla už bola naozaj over the top). Nuž a občas udrie do očí nejaká nelogičnosť - Bronson trištvrte filmu kope tunel, vrhá sa pre záchranu kamaráta do závalu... a potom sa z neho odrazu stane klaustrofobik, ktorý sa pod zemou dusí - wtf? Ako dobrodružná zábavka je to fajn a herci predvádzajú špičkové výkony, ale drásavú realistickosť napr. Mostu cez rieku Kwai to nedosahuje ani náhodou. ()

Galerie (99)

Zajímavosti (59)

  • Ve filmu zazní i jedno slovo španělsky a dokonce dvě latinská. (ČSFD)
  • Stroje stojící na letištní ploše jsou americké cvičné letouny AT-6 Texan opatřené německou kamufláží. Jediným německým letounem byl Bucker Bu 181 'Bestmann'. (džanik)
  • O jedné z nejslavnějších scén, kterou je Hiltsův (Steve McQueen) skok na motocyklu, se nějaký čas tradovalo, že ji herec natočil sám. On sám to ovšem pár let po premiéře filmu popřel, s tím, že sice tehdy byl velmi schopný jezdec, ale ne až tak dobrý, aby si na tento kousek troufl. (Se skromností sobě vlastní pak dodal, že "dneska už bych to zvládnul"). Řídítek se tedy chopil Bud Ekins, který McQueena už zastupoval při natáčení Bullittova případu (1968) – a byl, mimochodem, jednou z inspirací pro postavu Cliffa Bootha (Brad Pitt) v Tarantinově opusu Tenkrát v Hollywoodu (2019). Ten, ve spolupráci s australským motokrosovým šampionem Timem Gibbesem, vybral vhodný motocykl a postavil speciální rampu, kterou odzkoušel při několika různých rychlostech a s ohledem na různou odhadovanou výšku plotu. Nakonec na ni najížděl při rychlosti 60 mil za hodinu (97 km/h), vyskočil 12 stop (3,7 m) do výšky a letěl 65 stop (19,8 m) daleko. Při ostrém natáčení byl pořízen pouze jeden záběr, po jehož dokončení štáb nejprve oněměl a pak propukl v divoký potlesk. A mimochodem, když už nehrozilo "nebezpečí pro film", vyzkoušeli si stejný skok s pomocí Eikinsovy rampy nejen McQueen, ale i jeho herečtí kolegové James Coburn (Sedgwick) a Charles Bronson (Danny). Všem se podařil. (NIRO)

Reklama

Reklama