Dům voskových figurín

House of Wax bohužiaľ úplne postráda znepokojujúcu atmosféru voskových múzeí a to i napriek tomu, že (na rozdiel od Waxwork) sa pracovalo so skutočnými figurínami. Táto skutočnosť však naopak umožnila nakrútiť pôsobivú úvodnú scénu, ktorá evokuje záverečnú scénu z Pátera Thomasa. Pokiaľ mal tento film byť remakom "Tajomstva panoptika" z roku 1933, mal si dať záležať aspoň na inteligentnej modifikácii kľúčovej iracionálnej scény, no tá je len odcitovaná a dokonca je menej pôsobivá. Režisér Andre de Toth sa jednoducho príliš spoliehal na čaro novej 3-D technológie a niektoré scény použil jedine z dôvodu, aby vynikla. 3-D kvalitu diela posúdiť neviem (na jednom z bombastických plagátov je sľubované, že Nothing that has gone before can compare with this), každopádne i v 2-D formáte ide o atmosferickú záležitosť s jednou brilantnou ľakačkou, veľmi efektívne fungujúcou i dnes (keď si pomyslím, že šlo o 3-D film, nejedného diváka muselo v roku 1953 švihnúť o zem). (24.03.2005)

Cital som knihu Burton on Burton, co je knizka, kde Burton sam opisuje svoj zivot a svoju tvorbu. Jedna z veci, ktore ma fascnovali je laska Burtona k starym horrorovym filmom o kadejakych monstrach. Dozvedel som sa tak o mnohych filmovych klasikach a objavil som Vincenta Pricea, co je Burtonov herecky idol. House of wax je jeden s mnohych klasik spominanych v tejto knizke. Je to dielo z ktorehoje je na vela miestach vidiet, kde sa rodil Burtonov svojsky styl. A film je to naozaj skvely. Dej jednoducho bez odbociek ubera jednym smerom, avsak skvelo graduje a aj po tolkyc rokoch stale dokaze vyvolat u divaka napetie, neistotu a ocakavanie co sa stane. A Vincent Price ako demonicky sochar je uzasny. Jednoducho nestarnuca klasika. 9/10 (11.03.2007)

Také vzhledem k faktu, že se jedná o remake, není tento snímek nijak extra nápaditý. Drží se celkem těsně o dvacet let starší předlohy (Mystery of the Wax Museum), což mu díky její omezenosti ubírá na kvalitě. Ale na druhou stranu je zde šílený sochař Vincent Price se svým tupým poskokem (Charlesem Bronsonem), což je opravdu kouzelná dvojice. (19.05.2006)

Zajímalo mě, jak vypadal "původní" House of Wax (1953), protože se mi líbil béčkový vyvražďovák House of Wax (2005). No a až tady se dozvídám, že ani tenhle nebyl původní... Ale dál do minulosti určitě nepůjdu, popravdě mi tyhle staré spotřební středoproudové filmy "pro pamětníky" vůbec nic neříkají a jejich "kouzlo" na mě vůbec nijak nepůsobí... Druhá hvězda za mladého Charlese Bronsona, jinak to pro mě bohužel byla jen hrozná nuda a otrava. (05.10.2013)

Dnes již klasický horor s famózním Vincentem Pricem v roli geniálního umělce (Henry Jarrod) o muzeu, v němž figuríny z vosku vypadají jako živé. Precizní výtvarná stránka a děsivý požár hned zkraje. Když si člověk uvědomí, že žádné pixely, nýbrž skutečný oheň ve studiu, tak cítí lehké mrazení. A vždy mi vytane na mysl scéna z Dobyvatelů ztracené archy. Jarrodovým mistrovským kouskem byla figurína Marie Anoinetty, která při požáru vzala za své. Když spatří krásnou Sue Allenovou, okamžitě ví, jakou podobu jeho nová figurína bude mít. Sue přistoupí na žádost stát se modelem, ale netuší, jaké má Jarrod úmysly. Směrem k závěru děj graduje, napětí se stupňuje. Ostří gilotiny se hladově zablýskne a ve sklepení se vaří lázeň vosku. Stále výborné, a tak hodnocení ponechávám. (21.02.2023)