Pozdní léto

Pozdní léto je názvem a zároveň synonymem. Jiří Hubač opět nahlédl do obyčejnosti lidské duše a vytáhl z ní skvělý dramatický příběh dvou stárnoucích partnerů, kteří svůj dosavadní život zasvětili naplněním svých snů. Teď, v pozdním létě jejich života, zjišťují, že neuspěli a hledají jeho nový smysl. Oním impulsem je malý chlapec z dětského domova, který má přinést novou radost a nové výzvy, spojené s výchovou dítěte. Jiří Vala v roli Karla svádí vnitřní boj se svou novou rolí náhradního otce. Různě mu radí lidé z jeho okolí, jak se s tím vším vyrovnat. Výtečně zde zahrál Vladimír Krška a neméně důležitá postava Karlova otce v podání Josefa Hlinomaze, která ukazuje, jak je Karel jen nástrojem pro plnění jeho snů. Cítil jsem ten tlak a tíseň některých momentů, kdy je někdo do něčeho tlačen proti své vůli a také zjištění, že každý z nás si ke všemu musí najít cestu sám. Pozdní léto si snad ani nezaslouží tak vysoké hodnocení, ale já rád malinko přidám. Už jen za Michala Suchánka, který byl jako prcek naprosto k sežrání. 90% (25.04.2017)

Jiří Hubač - Antonín Moskalyk - Luboš Fišer. O civilní a lidský zážitek je postaráno. Do toho naprosto přirozené herecké tváře Věry Galatíkové a Jiřího Valy jako manželské dvojice, které si chtějí adoptovat malého chlapce z dětského domova (výborně a přirozeně zahraného mladičkým Michalem Suchánkem) a otce a matky Věry v podání Ladislava Peška a Dany Medřické jsou ukázkou charakterního a uvěřitelného herectví, které zmíněným hercům prostě věříte a zobete z ruky. Tohle jsou televizní filmy, které nikdy nezestárnou. Jiří Hubač byl mistr ve vyprávění a jeho interpretace jsou nesmrtelné. Moc mě dostala třeba věta Ladislava Peška, když se vrátí domů ve veselé náladě a povídá : " Když Tě potká štěstí, musí radost ven a když musí ven, něco musí dovnitř. " Geniální. (04.10.2015)

Nevím, co si mám myslet. Bylo snadné získat dítě z dětského domova a ještě snadnější ho tam vrátit. Vzít si dítě na zkoušku. Co to má jako být? Dítě není hračka, které se člověk zbaví, když ho omrzí. Takhle byl vylíčen komunismus v tomto filmu. Otázkou však je, zda-li to tak opravdu fungovalo. Já byl tehdy ještě na houbách, takže to nedokážu objektivně posoudit. (25.10.2017)

Velice hluboký snímek o 7 letém klukovi ,kterého si chtějí vzít bezdětný rodiče,ale majího na víkend a pak ho vrátí ,protože jim to nák neklape. Babička s dědou jsou proti ,ale přesto ho tam děda zpátky odváží. Nakonec chlapec ,krerému všichni říkají ,že ho vrátili a už ho nechtějí ,přesto uteče zpátky za náhradní rodinou a ty konečně pochopí ,že k nim patří a už si ho nechají. Je to hodně dojemný snímek o lidské lásce a pochopení. Za zmínku stojí výkon Dany Medřické a Ladislava Peška. (17.08.2008)

Již první tóny ústřední melancholické melodie Luboše Fišera jakoby dávaly diváku najevo, že ho čeká silný citový zážitek. A stačí jeden pohled na malého Michala Suchánka, a člověk je skoro naměkko. Postavě Karla to trošku nepochopitelně dlouho trvá, než se přestane chovat jako psí čumák. Jeho strach, "že to nedokáže" a "že to nepozná" lze ale přesto lidsky docela chápat. Mistr Hubač to každopádně celé moc pěkně napsal. Silné jsou hlavně dialogy Valy s Galatíkovou, kde člověk musí obdivovat hlavně tu neskutečnou toleranci Věry vůči Karlovi. Galatíkové tyhle typy rolí uvážlivých žen vždy moc dobře šly. Pěkným protipólem morouse Valy je roztomile vznětlivý a citově angažovaný "dědeček" Ladislava Peška. (12.12.2022)