Režie:
Antonín MoskalykScénář:
Jiří HubačKamera:
Miloslav HarvanHudba:
Luboš FišerHrají:
Věra Galatíková, Jiří Vala, Dana Medřická, Ladislav Pešek, Michal Suchánek, Vladimír Krigl, Josef Konzal, Josef Hlinomaz, Vladimír Krška, Miriam ChytilováObsahy(1)
Příběh bezdětné rodiny a malého chlapce z dětského domova... Bezdětní manželé Karel (J. Vala) a Věra (V. Galatíková) už v životě zkusili mnohé: studovat, uplatnit se v zaměstnání. Nic z toho je však plně neuspokojilo. Dokázali si však vytvořit domov a ten chtějí teď nabídnout někomu třetímu, chlapci z dětského domova. Věra a její rodiče (ve skvělém podání Dany Medřické a Ladislava Peška) jsou chlapcem, který je u nich zatím jen na zkoušku, nadšeni. Karel, který sám žije v pocitu životního neúspěchu, se však s novým členem rodiny sžívá jen ztěžka a pomalu. (Česká televize)
(více)Recenze (72)
Bezdětná rodina se rozhodne řešit svůj nenaplněný život "nákupem" dítěte z dětského domova. 1) Zdlouhavá, pomalá a poněkud teatrální televizní inscenace poněkud ubíjí svým patosem diváka i herecké kapacity, které zde vystupují. 2) Velmi slabé, ale přece jen tři hvězdičky. ()
Úžasná práce scénáristy Hubače a režiséra Moskalyka, včetně herců pana Peška, Věry Galatíkové a odtažitého Jiřího Valy o problému adopce malého chlapce.Tenkrát byste malého Suchánka s očima jako studánky ještě chtěli... ()
Jiří Hubač - Antonín Moskalyk - Luboš Fišer. O civilní a lidský zážitek je postaráno. Do toho naprosto přirozené herecké tváře Věry Galatíkové a Jiřího Valy jako manželské dvojice, které si chtějí adoptovat malého chlapce z dětského domova (výborně a přirozeně zahraného mladičkým Michalem Suchánkem) a otce a matky Věry v podání Ladislava Peška a Dany Medřické jsou ukázkou charakterního a uvěřitelného herectví, které zmíněným hercům prostě věříte a zobete z ruky. Tohle jsou televizní filmy, které nikdy nezestárnou. Jiří Hubač byl mistr ve vyprávění a jeho interpretace jsou nesmrtelné. Moc mě dostala třeba věta Ladislava Peška, když se vrátí domů ve veselé náladě a povídá : " Když Tě potká štěstí, musí radost ven a když musí ven, něco musí dovnitř. " Geniální. ()
Kdyby mi nebyl adoptivní tatínek tak hrozně nesympatický, klidně jdu s hodnocením ještě výš. Věkový rozdíl mezi maminkou a babičkou mi tedy moc velký taky nepřišel. Suchánkova kukadla mě ovšem doháněla k slzám, babička s dědečkem byli také úžasní. Opravdu pěkný film. ()
Skvělý herci. Skvělí příběh. Nádherný kukuč Suchánka. :) 80% ()
Nedělám to často, ale tenhle TV film jsem si pustil jen ze zájmu o téma. Presto, že mám tři děti a sedm vnuků mám pocit, že jsem tu (viz téma) něco zmeškal či zameškal. Moje babička měla čtyři kluky a ještě si vzala sirotka. Snad je to důvod a zároveň omluva. Vstup do filmu je impozantní. Pak se to poněkud ztrácí a ředí. Happy end pak opět svědčí o scénáristově zkušenosti. Přestože je film poplatný době, i když se zcela vyhne ideologii, jádro problému u lidí přetrvává - a u zvířat nejspíš také. ()
"A budu veselej, i kdyby mně to mělo srdce utrhnout." Uvědomil jsem si, že jsem to kdysi viděl, ale jsem moc rád, že jsem si to dal i teď po letech, protože to je hodně slušná komorní citovka. Dobře zahraná a námětem nutí k přemýšlení a prožívání. K tomu Luboš Fišer... No, zajímalo by mě, jak na to Suchoš vzpomíná :-). Potěšila i malá Miriam Chytilová. ()
Zase sa nezhodnem s nadsenim miestnych mentalov /mchnk/ ohladom tohoto "super genialneho normalizacneho filmu". Ono za normalizacie filmy uz dodychavali, tocili sa filmy, ktore sudruhom nevadili, lebo zobrazovali vladnucim sudruhom vyhovujucu realitu / na cele s Polednakovou, ze jo/ a ked sa natocila realita /Prodavac Humoru/ tak putovala do trezoru, a tak sa tocili taketo biedy. Manzelia XY si chcu vziat decko z decaku domov a na tom vystavat film? No tak akoze ........ LOL a ani omylom. Nudna normalizacna sed, film pravom patri medzi zabudnutiahodne veci a nie je dovod sa vratit k projekcii : 5 % ()
Prvoplánový rádoby doják, kdy děti v dětském domově se chovají racionálněji, než dospělí "rodiče". Alespoň, že to zachraňují dědeček s babičkou. Oči malého Frantíka na mě vzhledem k jezevčíkovi nepůsobily. ()
Velice hluboký snímek o 7 letém klukovi ,kterého si chtějí vzít bezdětný rodiče,ale majího na víkend a pak ho vrátí ,protože jim to nák neklape. Babička s dědou jsou proti ,ale přesto ho tam děda zpátky odváží. Nakonec chlapec ,krerému všichni říkají ,že ho vrátili a už ho nechtějí ,přesto uteče zpátky za náhradní rodinou a ty konečně pochopí ,že k nim patří a už si ho nechají. Je to hodně dojemný snímek o lidské lásce a pochopení. Za zmínku stojí výkon Dany Medřické a Ladislava Peška. ()
Trocha bezemočné, také socialistické, ale Suchoš bol milý. ()
V 74.-tom, to sa mi narodila dcéra, akurát jej išli zuby, mrnčala, bola nesvoja a dávali tento film. Nič som z neho nemal. Vďaka ČT ho dávali nedávno a mne sa vrátili spomienky na časy keď som kvôli malým deťom nedopozeral čiernobielu televíziu. Krásna - nostalgická spomienka na Hubačove scenáre a hercov toho obdobia. ()
Trpělivost cest, trpělivost srdcí. ()
Poctivý český film z dob, kdy se to ještě umělo. Velmi emotivní záležitost, na které by si leckdo vylámal zuby, ne tak Antonín Moskalyk. Obsazením spolehlivých herců dosáhl vynikající realističnosti, zkrátka jsem mu to zobal z ruky. Nic nám divákům není podsouváno, závěr si každý musíme udělat sami. A tak to mám rád...90% ()
V podstate sympatická, aj keď nervivá rodinka, ktorá si chce adoptovať chlapca z detského domova. Väčšina jej členov sa teší, hlava rodiny to však prežíva až príliš. A práve tá prehnaná psychológizácia budúcich rodičov ma po čase prestala baviť a iba sa nezáživne cyklila. Na druhej strane, malý Suchánek bol podarený, veď kto by takéto chlapča neprijal - väčšinou poslúcha, veľa nezožerie a keď ešte pridá smutné psie oči, bol by v tom čert, keby si nezískal aj hlavu rodiny. Happyendový záver je síce očakávaný, napriek tomu aj celkom dojímavý. ()
No jo dobrý.Vala překvapil-nejednoznačností povahy.... Jedná se o volné pokračování "Dlouhý podzimní den" ()
Takové černobílé socialistické obrácení Ferdyše Pištory, které mělo za úkol vydojit potok slziček, což se nakonec povedlo. ()
Typ filmu, u kterého se mi tak 5 minut po začátku udělá knedlík v krku a na konci přes slzy nevidím titulky. Skvostné obsazení. A toho Valu jsem chápala. Taky mě na závěr nejvíc dostal. ()
Nevím, co si mám myslet. Bylo snadné získat dítě z dětského domova a ještě snadnější ho tam vrátit. Vzít si dítě na zkoušku. Co to má jako být? Dítě není hračka, které se člověk zbaví, když ho omrzí. Takhle byl vylíčen komunismus v tomto filmu. Otázkou však je, zda-li to tak opravdu fungovalo. Já byl tehdy ještě na houbách, takže to nedokážu objektivně posoudit. ()
A muj tatinek mel skleneny voko. ()