Uvnitř tančím

"Vy mne nezatknete? - Ne! - To je diskriminace. Mám právo být zatčen." Příběh dvou vozíčkářů, kteří se snaží "postavit na vlastní nohy" obsahuje všechny atributy skvěle hodnoceného snímku - hrdinové mají dostatečný počet chorob, přesto jsou sympaticky plni života a samozřejmě přitom někdo umře. Mě to chvílemi bavilo, ale mé slzné kanálky přitom zarputile odmítaly fungovat na režisérský pokyn, takže můj výsledný dojem je spíše rozporuplný. Pro nekritické fandy "postižených" filmů je to však správná volba. (14.04.2016)

Nikdy som nepochopil, pre koho sa takéto filmy točia. Najlepšie by to mohla vystihnúť scéna, keď Siobhan plačúc hovorí Michaelovi, že nemôže zato koho nemiluje. Tak to proste je, ja tiež nemôžem zato že v Somálsku hladujú, že ujovia s krížikmi znásilňujú deti a náš národ volí zlodejov. Nijak som sa o to nepričinil, tak neviem čím si zaslúžim, mať preto výčitky. Aspoň že je tu ten príjemný sebakritický humor, baví ma to hneď viacej, ako kohokoľvek Levá noha. Prvá polka za päť, zvyšok 3* (15.02.2014)

Kdepak, kdepak, tohle nemá v top 200 vůbec co dělat. Neříkám, že je to vyloženě špatný film, ale já jsem tomu nevěřil ani kolečka od vozíku, natož aby ve mně vzplanuly nějaké silné emoce. Ke všemu mi vadí, když samotný námět filmu vybízí k vysokému hodnocení, vždyť jsou tam chudáci na vozíčku, to nelze hodnotit jinak. Taky s nimi soucítím, to je jasné, ale tohle prostě nebylo tak úžasné, jak se to tu servíruje. Ono taky zahrát člověka na vozíčku není nic jednoduchého a tihle chlapci teda zrovna přesvědčiví nebyli. Romola se mi líbila, chvílemi jsem se i zasmál, ale o nějakých emocí tady nemůže být ani řeč. Bohužel :( (16.01.2010)

Filmy o postiženejch nemám moc rád, protože námětově je to všechno na jedno brdo a i tady to z počátku vypadalo, že tomu tak bude, jako že "jsem mrzák, no a co mám právo žít na plno jako každej druhej", jasně má, ale když scénarista tu samou pointu dává do každýho filmu o mrzácích už mě to nebere . Tady u mě flm, ale začal bodovat někde kolem půlky vejš, protože se překupil do zvláštního vztahovýho a citovýho pojetí a to bylo velmi zajímavé a především silné. Kluci svoje role zahráli fantasticky o tom nět sporu, ale Siobhan byla ta, která si mě získala nejvíc..to rozvazování tkaniček..tam je odpověd proč a Romola samozřejmě těžkotonážní kost. (20.08.2016)

Když jsem poprvé slyšel o tomto snímku, tak se mi hned vybavil Jirka Macháček a jeho perverzní song Tančím. Na první pohled nesourodá kombinace, ale Rory to tady rozjíždí v tak velkém stylu, že o zábavu není nouze. Snaha ústřední dvojice, žít jako ostatní, je úchvatná. Uvnitř tančím rozhodně nehraje jen na city, ale umí i pobavit. Rozhodoval jsem se mezi 4 a 5. Co rozhodlo? Dr. Divnoláska na večírku. Nezapomenutelné. (27.10.2010)