Cesta za vítězstvím

Naprosto klasicky vystavěné sportovní drama, které nepřináší vůbec žádnou inovaci. Už tolikrát viděný příběh o podceněném sportovním družstvu, které navzdory nespočtu překážek (osobní spory, nepřízeň "mocných", sportvoní neúspěchy) vždy dovede najít cestu ven z těchto zapeklitých situací. Není to vyloženě špatný film, už jen kvůli problematizaci rasismu a vlastně vykreslení nových trendů v basketbalu. Film obsahuje hodně témat. Jenže není prvním a přiznávám, že nemám basketbal v oblibě. Čistě subjektivní zabarvení, ale je tomu tak, na basket se nevydržím koukat ani v televizi a vykreslování "amerického snu pomocí sportovního dramatu mi také nepřijde zrovna jako nejšťastnější řešení... (13.05.2007)

Akiste to vtedy pre tých basketbalistov nebolo ľahké, ale hrali veru s ľahkosťou sebe vlastnou. Svižný športový film, na ktorý sa dobre pozerá. Tempo si drží od začiatku do konca. U nás na basketbale sa tiež väčšinu času cítim ako vtedy vo finále, čo sa súpisky týka, len ja s tým problém nemám .. naopak. (24.02.2023)

Rovnako ako v mnohých skutočných športových filmov, aj tu dávam 4****. Obzvlášť sa mi páčila hudba k tomuto filmu. Inak opäť vydarený, a celkom kvalitne natočený film, ktorý ale viac krát asi pozerať nebudem, asi ako každý skutočný príbeh zo športového prostredia, pretože by som stratil "moment prekvapenia". :D 4**** a 72,276% (06.03.2009)

Na téma Basketbal (což je shodou okolností můj favorizovaný sport) bylo už natočeno několik filmů. Některé zaujaly více, některé méně, no a Cesta za vítězstvím patří někam doprostřed. Koukalo se na to docela příjemně a pro toho, kdo nezná historické výsledky NCAA za posledních 50 let to mohlo být i do samého konce dramatické. :-) Ale jak už tady naznačili jiní, do hlavní role vybraný Josh Lucas byla trefa úplně mimo koš, tenhle režisérův pokus nedolétl ani na obroučku... 70% (09.07.2011)

Bílí muži neumějí skákat… a natáčet kvalitní sportovní dramata. Cesta k vítězství je natočena přesně tak, jak byste od průměrného filmu mapujícího vzestup prvního (z podstatné části) černošského basketbalového týmu čekali. Mladý a vítězství chtivý trenér chce dát dohromady univerzitní tým snů = shánění těch zdánlivě nejlepších hráčů po celých Státech a přesvědčování těch méně ochotných. Následuje tvrdý trénink a první úspěchy. Brzy je cíl již zcela jasný a cesta k vysněnému titulu stejně jasně nalajnovaná. Navzdory rasistickým narážkám, kterými je texaský vzduch 60. let prosycen, si jde tento tým odhodlaně za svým, koncentrace patosu se nebezpečně zvyšuje a k přelomovému vítězství zbývá jenom poslední krůček. Za celý film jsem nebyl tvůrci ani jednou jedinkrát něčím mile (či alespoň nemile) překvapen, vše se odvíjí dle tolikrát obehraného schématu, že začínám mít podezření ohledně jedné verze „sportovně-dramatického“ scénáře, jenž je obměňován pouze na základě aktuálního sportu. Je libo baseball, fotbal, americký fotbal, basketbal? Není problém, stejně to v angličtině všechno končí na ball. Z mnohých dialogů jsem měl dojem, jako by je scénárista narychlo sepsal v náhlém inspirativním pohnutí mysli těsně před usnutím. Po probuzení a zjištění, jak neoriginální jeho včerejší zápisky jsou, pak pravděpodobně zkonstatoval, že nemá smysl to přepisovat, že takový film stejně brzy zapadne a ani ochrnutý pes se vzteklinou po něm neštěkne. Měl pravdu – tento film by ani s dobrým scénářem nebyl dobrý. Josh Lucas připomíná mladší verzi Kevina Costnera a stejně jako Kevin Costner není moc dobrým hercem. Debutující režisér James nedokázal patřičnými vizuálními hrátkami oživit žádný z mnoha zápasů a navíc je o něm na netu tak málo informací, že jsem měl problém zjistit, zda-li náhodou sám není černochem a tím pádem můj vtípek z úvodu postrádá smysl. Podle jedné malé fotky je to zhruba padesátiletý běloch, ale to už skutečně není podstatné. 60% (10.11.2007)