Šifra mistra Leonarda

Bublina splaskla. Nebo ne? Já jsem to udělal chytře: začal jsem číst knihu těsně předtím, než jsem měl jít na film. Za čtyři dny jsem se dostal do poloviny (čte se to rychle) a právě proto mě první půle filmu nudila. S druhou půlkou už to bylo lepší, ale také žádná sláva, navíc scénář (debilní dějové zvraty, zbytečná doslovnost) sráží skoro úplně všechno, což nemohu říct o režii, která mi tak strašlivá nepřipadla. Nejpodstatnější je ovšem fakt, že ten snímek je neuvěřitelná blbost (třeba umělecká licence, obraz, se bere jako vodítko k historii, po čemž se ovšem nesmíme divit Brownovi), ale to tady bylo řečeno již mockrát, takže nebudu zbytečně rozebírat už proprané, snad jen, že i některé věci v knize lze (i bez znalostí symolololololologie) odhadnout a nejlepší, nejněžnější, velice smířlivý a vlastně jediný okamžik, který se mi na filmu líbil, byl ten, kdy Langdon poklekne. 50%. No a to už by snad, Ježíši (ale ten je v tom ještě víc nevinně spíš by se slušelo zvolat "Browne!"), mohlo stačit, ne? (12.06.2006)

Knihu jsem nečetl. Když jsem o ní poprvé slyšel, velice mě zaujalo téma (mám podobná tajuplná pátrání a odhalení rád) a těšil jsem se na ni. Podobně jsem se těšil na film, ačkoli mě dost zchladily první rozporuplné reakce. Ale nakonec jsem na film šel s tím, že je to moje oblíbené téma a hrají tam mí oblíbení herci a hudbu dělá můj oblíbený skladatel. A výsledek: přeplácaná, za vlasy přitažená a nudná slátanina. Herci hrají špatně (zaujal jen McKellen a Bettany), film je zbytečně natahovaný a nedokáže strhnout. Neustálé zvraty působí až komicky. Podobně komicky působí některé neskutečně nevěrohodné scény - např. velmi rychlý výstup z letadla či scéna, kdy na dvojici míří zloduch pistolí, náhle kolem přeletí holub nebo co a dvojice uteče... Jediný kdo nezklamal a vytvořil nádherné dílo je skladatel Hans Zimmer, zvláště ke konci jsem měl chuť zavřít oči a jen poslouchat (hudebně nádherně podbarvená závěrečná scéna cesty k Louvru). Nějak nechápu, kde se stala chyba - herci prvotřídní, režisér - zručný profesionál, téma zajímavé. Nejspíš je problém u scénáře, a je-li to tak věrná adaptace, jak se zde píše, tak již u předlohy - jde o slepenec všech možných fantasmagorií, které nedrží vůbec pohromadě. Na knihu jsem se těšil, ale po filmu už snad ani nemám zájem. Kdyby nebylo hudby, šel bych ještě o jednu hvězdičku dolů. (30.06.2006)

Break The Codes. Původně jsem přemýšlel dokonce nad jednou hvězdičkou, ale poté jsem si přátelé řekl ne, že tohle rozhodně není film, jehož směrem by se měla ubírat současná hollywoodská produkce a že nedat odpad jenom kvůli Ianu McKellenovi, který si z filmu délá otevřenou legraci, by bylo poněkud hloupé. Užil jsem slova "film", omlouvám se - Ron Howard, naprosto neschopný vypravěč, natočil za "přispění" nenápaditého scénáristy Akivy Goldsmana spíše divadelní hru anebo adventuru o přesunu z jednoho bodu do druhého (vykonstruovanou, schématickou, klišovitou, křečovitou...) bez možnosti ovládání, při které je nejdůležitější vyslechnout si neskonale hloupé a postupem času průměrně inteligentního člověka svou nafoukanou hloupostí urážející proslovy postav (dokonce i akční scény jsou situovány jako dialog!). Upřímně by mě zajímalo, kde se podělo 130 milionů amerických dolarů, když Šifra není dobrá ani po technické stránce a co víc, nedá se vnímat ani jako žánrová dobrodružná zábava, když si okázalým užitím hudby jako z německé televizní kriminálky a mystického střihu hraje na něco víc (takhle hloupý a nechtěně směšný blábol tady nebyl od Umučení Krista). Svícení scén podřízené přístupnosti, nulová práce s mizanscénou a téměř žádná hloubka ostrosti, zmatečný a okázalý střih dílo zkázy dovršují, o logických dírách velikosti průvanu v mých trenkách po čočkové polívce nemluvě. Herecké výkony na tom nejsou o nic líp, Howard je špatný dir-actor a když člověk pomine figurky jako Molinu a Rena, zbývá mu obstojný Bettany, neuvěřitelný Hanks a ve všech filmech špatně hrající Audrey Tatouová. Svým způsobem mám ten film ale rád, dialog mezi symbyolologem a jeho starým přítelem, který na něj vytáhne skutečnou vědu sémiotiku, mě vždy dokáže svou pompézní arogantností a demencí pobavit. To se nedá ale říct o celku, blockbusterové dno léta páně 2006. (11.01.2007)

Četl jsem knihu a i přesto jsem se bavil. Kniha samotná se mi zdá jako více fikce než fakta, ale tento příběh se snaží více zaobírat fakty a zvyšuje onu kvalitu do pověstných výšin. Mnohokrát jsem četl, že duo Hanks + Tautou se k sobě nehodí. Jako herečka je Audrey opravdu pěkná, což potvrdila i v Amélii, ale poslouchat francouzskou angličtinu bych taky asi déle jak týden nevydržel. Pokud věříte v to, že Bibli napsal pohanský král Konstantin ve 3. století nebo, že Ježíš měl dítě s Máří Magdalenou , tak se budete bavit. Já tomu věřil a solidně se bavil. Když se to tak vezme tak proč by to tak nemohlo být. Mimo to film nadnáší nádherná hudba od Hanse Zimmera, který prakticky zklamat nemohl a díky ní film výborně atmosfericky burcuje. --- Jestli nás chcete zastavit, musíte nás zastřelit. (koukne na sluhu) A začněte s ním (08.01.2007)

Stejně jako předloha je i snímek poněkud "naivní" a spíše než kvalitní tak řemeslně odvedený. Díky plochosti postav nemají herci moc co hrát což podtrhává i fakt výrazné ukecanosti a tak to celé stojí na hlasových projevech představitelů. Byť by prostříhání o pěkných pár minut jen a jen prospělo, tak nakonec se to dá bez větší újmy sledovat. Po hříchu jediným kladem celé Šifry je Zimmerův soundtrack, který dokáže i nudným dialogovým scénám o ničem dodat zdání, že jde o něco zásadního. Tvůrci se přiklonili spíše k linii ohledně tajemství, kterému věnují největší prostor a tak na samotné řešení šifer je zde jen zlomek času a samotné řešení se stává nutným zlem bez náboje - což je velká škoda. Hodnocení OST: 4/5 (30.05.2006)