The Da Vinci Code
Da Vinci Code
The Da Vinci Code
Da Vinciho kód
The Da Vinci Code
The Da Vinci Code
Režie:
Ron HowardScénář:
Akiva GoldsmanKamera:
Salvatore TotinoHudba:
Hans ZimmerHrají:
Tom Hanks, Audrey Tautou, Ian McKellen, Jean Reno, Paul Bettany, Alfred Molina, Jürgen Prochnow, Jean-Yves Berteloot, Jean-Pierre Marielle, Seth Gabel (více)VOD (5)
Obsahy(2)
Robert Langdon je expert na náboženskou symboliku. Během autogramiády své knihy v Paříži je policií požádán o spolupráci při vyšetřování vraždy hlavního správce Louvru, Jacquese Sauniera, se kterým se měl toho dne setkat. Saunier, kterého střelil albín Silas, totiž před smrtí popsal své tělo i podlahu kolem sebe podivnými symboly. Robert se je snaží kapitánu Fachovi vyložit, objeví se tu však policejní kryptoložka Sophie Neveu, která Roberta tajně varuje, že ho Fache hodlá zatknout za vraždu. Pomůže mu uprchnout a společně s ním se pustí po stopách Saunierových šifer. Vyjde najevo, že zavražděný muž byl dědečkem Sophie a podle všeho patřil k tajné organizaci Převorství sionské, která po tisíce let ukrývá a chrání tajemství svatého grálu. Mezitím Silas, který na pokyn biskupa Aringarosy a vlivné církevní organizace Opus Dei také pátrá po grálu, zjistí, že ho Saunier oklamal a svedl na falešnou stopu. Robert a Sophie uniknou kapitánu Fachemu, posedlému jejich zatčením, a podaří se jim získat da Vinciho šifrovací přístroj kryptex, ukrývající údajně tajemství grálu. Spojí se s britským historikem a milionářem Teabingem, se kterým pokračují do Londýna, kde je čeká nejedno nebezpečí, ale také šokující pravda o tajemství grálu. (TV Nova)
(více)Videa (6)
Recenze (1 468)
Vynikající tragický hrdina Silas v podání Paula Bettanyho a ryzí Brit Leigh Teabing Iana McKellena jsou jediné postavy, které vyvolají touhu dozvědět se o nich něco víc. Nejslabší je Robert Langdon, jeho prázdnotu nedokáže zachránit ani charisma Toma Hankse. Nic moc natočené a k tomu ty nechtěně zábavné zvraty. Pár postřehů je zajímavých a sem tam nějaká dobrá hláška, jinak ale zmatené nic, hrající si na velkého proroka ()
Váhal jsem mezi 3 a 4 hvězdičkami, nakonec dávám 4, i když si jimi nejsem úplně jist. Knihu jsem četl a co se týče čtivosti, nemá chybu. O filmu se ale totéž prohlásit nedá. Oproti knize jsem si nedokázal vypracovat žádné sym- či anti-patie k některé z postav - prostě mi tak nějak byly všechny lhostejné. Také se mi zdálo, že všichni (kromě Hankse a Tautou) filmem víceméně jen "proběhli", v knize je každé postavě věnován větší prostor. Abych ale jen nezatracoval, film má i spoustu kladů. Vynikající byla hudba, to bezesporu, ale to samo na dokonalý film nestačí. Povedla se i vizuální stránka, i když se na ní dalo ještě leccos vylepšit. Film sice postrádá napětí "od začátku do konce", ale jsou v něm zajímavé momenty a herci sice nezáří, ale hrají dobře. Je to zkrátka asi na těch 70%, jak naznačuji v úvodu. ()
V momentě, kdy k nejroztomilejším chvílím filmu patří Paul Bettany utahující si na noze cilici, by se měl režisér zamyslet nad možností, že je něco shnilého ve státě dánském. - Zpětně po opakovaném shlédnutí jsem k filmu shovívavější, neboť mě přece jenom hlavní premisa jaksi dojímá. A zároveň by mě zajímalo, jestli si Tom Hanks připadal jako blbec, když musel svojí kolegyni herečce říct onu větu. Protože rozhodně vypadá, jako že si připadá jako blbec, když tam tak stojí v tom sklepě, s tou parukou, svítí na něj filmaři lampami a je úplné ticho, protože majestátní hudbu dodá až postprodukce. ()
Nevadí, že film je jen kopií knihy, protože jde o dobrou kopii výborné knihy. A má slušný tah na branku, pardón - na svatý grál. Samozřejmě - Spielbergův Indiana Jones se svým grálem byl větší kabrňák, ale zde je zase více různých hlavolamů a šifer a především odhaluje mnohá tajemství křesťanské historie. K tomu oblíbení herci Ian McKellen, Jean Reno, Audrey Tautou a Tom Hanks, abych je jmenoval v pořadí dle hereckého výkonu, a skvělá Zimmerova hudba, prostě thriller jak má být. A ani druhé shlédnutí na tom nic nezněnilo. 3 trailery: http://www.csfd.cz/film/189563-sifra-mistra-leonarda-da-vinci-code-the/videa/ ()
Galerie (70)
Zajímavosti (58)
- Ve scéně, kdy Robert Langdon (Tom Hanks) a Sophie Neveuová (Audrey Tautou) potkávají v parku narkomana, ukazuje Sophie narkomanovi svůj průkaz a poté ho zavře. V dalším záběru ho ale zavře znovu. (Shadowrat)
- Kvůli postavě vražedného mnicha Silase (Paul Bettany) se sněhobílou pletí snímek pohoršil americké sdružení albínů. "Od roku 1960 jde o 68. snímek s démonickým albínem," konstatoval šéf organizace Michael McGowan. (Divočák)
Související novinky
Na mladého Hana Sola dohlédne Ron Howard
Hollywoodem tenhle týden otřásl odchod Phila Lorda a Chrise Millera od sólovky Hana Sola. Šéfka Lucasfilmu Kathleen Kennedy je propustila měsíc před koncem natáčení, jelikož se jejich vize začala… (více)
Koho čeká Inferno s Langdonem?
Šifru mistra Leonarda ani Anděle a démony nepotkaly moc příznivé ohlasy. Po finanční stránce ale oba filmy mocně zabodovaly, takže není divu, že uvidíme pokračování. V adaptaci dalšího románu Dana… (více)
Toma Hankse čeká Inferno
Pokud znáte knižní tvorbu Dana Browna, mělo by vám být z nadpisu všechno jasné. Šifru mistra Leonarda a Anděly a démony bude na velké plátno konečně následovat další dobrodružství symbologa Roberta… (více)
Symbol je ztracený, ale našel režiséra
Ron Howard, který natočil Šifru mistra Leonarda a Anděly a démony, se na třetí langdonovku vykašlal kvůli adaptaci westernové fantasy Stephena Kinga „Temná věž“. Tu mu ale studio Universal nakonec… (více)
Pominu-li argumentační pomýlenost tvrzení některých kritiků, že "film je dobrý, protože vše, co je na něm špatné, bylo už v knize," musím s nimi navíc nesouhlasit. Snímek se vůči knize stylisticky i narativně vymezuje a jakákoliv podobnost vychází spíše z povrchního srovnání příběhů. Nadsazený akcent předlohy totiž nahradil akcent mysticizující, což radikálně mění vyznění a žánrový příběh je reprezentován bezmála jako náboženský obřad, v němž není primární informace samotná, ale proces jejich zdánlivého podávání. __ Jakkoliv je literární předloha z mnoha důvodů výrazně problematická (= blbá), je evidentně psaná s jistým hyperbolickým nádechem. Inscenuje tak velká konspirativní odhalení či (pseudo)seriózní setkání odborníků stejně okázale jako žánrově determinované scény bičování, neustálých úniků, rituálních vražd nebo řešení zašifrovaných zpráv. Střídání těchto dvou diskurzů tvoří společně s atraktivním vnímáním historie feministickou optikou tvoří formální dominantu knihy… __ Příznačné pro obměnu narace a stylu je už úvodní sekvence, v níž postava A honí po Louvru s pistolí postavu B, aby z ní dostala nějaké informace a pak ji zabila. V knize je situace inscenována jako žánrová a narativně ustavující. Subjektivní popisy pocitů a myšlenek postavy B tvoří klíčová čtenářská vodítka pro uchopení následujícího děje. Filmová podoba týž scény je natočena hlavně prostřednictvím dlouhých detailů na obrazy na zdech, které jakoby nezúčastněně (a s nimi i divák) shlížely na anonymní muže pod sebou. Finále scény film nakonec rozmělní v nesmyslné a kontraproduktivní paralelní montáži se scénou následující. __ Nahrazení žánrovosti a narativity falešným mysticizmem nakonec filmu umožňuje pod rouškou transcedence ohladit všechny ideologické hrany předlohy, takže v něm nejsou velká tajemství, zásadní konspirativní odhalení, proticírkevní pasáže, feministické čtení minulosti a ve výsledku ani žádné postavy, tvořeny v knize především reprezentací výše zmíněného. Vznešená inscenace ničeho zpomaluje čas, postavy mluví pomalu, šifry samotné jsou ve výsledku marginální a ačkoliv hrdiny neustále někdo honí, vždycky je dost času na dlouhý dialog (např. scéna, v níž padouch ve stínu počká, než si dopovídají, a teprve potom zaútočí). __ Nejpodivnější "vyprazdňující" modifikací však prošlo trojí finále, jež v knize vychází z řady vodítek v předchozích pasážích. Ty však snímek postrádá a inscenuje "první" finále jako moment zásadní spirituální katarze, kdy kamera ve spirálách za doprovodu burácivé hudby oblétá hrdinu, před nímž z prostoru nesmyslně vystupují digitální objekty (ačkoliv implicitně jde o prostou logickou dedukci). Podobný model pak film aplikuje v posledních minutách, kde je ještě intenzivnější, protože musí zakrýt absurditu celé scény, když hrdina největší tajemství odhalí náhodou při holení. Výsledkem je hvězdně obsazený hollywoodský blockbuster, který tradiční narativní model (už sám o sobě v knize hrozně nefunkčně uchopený) zcela vyprázdnil a nahradil falešnou mystikou (korelující s otravně "sugestivní" hudbou). () (méně) (více)