Les Vampires

Upíři jsou doslova symbolem rané seriálové tvorby a laik si z nich udělá naprosto překvapivý názor na počátky filmů s narativní linkou. Seriál je nedocenitelný hlavně v tom, jak zachycuje vývoj filmové řeči - první díly jsou statické, poměrně rozvleklé a s minimem napětí, zatímco druhá polovina objevuje paralelní akce, filmový detail jako zdroj napětí, složité zápletky a zvraty, dynamicky nasnímané honičky a do hry vstupuje i komický element v neodolatelném podání Marcela Lévesquea. Tudíž toto neustálé zdokonalování fakticky vrhá na první díly neodmyslitelný stín a vzniká tak poněkud nevyvážený celek, z nějž lze hodnotit plným počtem tak poslední čtyři díly. Navíc mě trochu zklamala samotná Musidora, od níž jsem čekal ztělesnění démoničnosti a zákeřnosti (viz plakát) a dočkal jsem se poněkud nevýrazné a nepříliš hezké herečky s kypřejšími tvary, jejíž kouzlo pro mě vyniklo jen v několika momentech (slídění v přiléhavém obleku, její anabáze z ostrovního vězení), přesto my však bylo líto jejího konce a uvízla mi v hlavě. Navíc je zde strana zákona vykreslená jako ne příliš schopná, tudíž vynalézavější a nápaditější upíři si zákonitě získávají větší sympatie, čímž může leckoho naštvat konec s melodramatickým dovětkem. I přes zmíněné vady jsou Upíři odzbrojujícím počinem z nějž přímo dýchá atmosféra nastupující moderny a jež nabízí řadu fantazijních podnětů, čehož se posléze chopili surrealisté, vzdávající poctu tomuto a obdobným dílů ve své tvorbě. (09.12.2010)

Ronald Knox by z tohoto seriálu příliš odvázaný nebyl. Je totiž natočen podle toho nejbrakovějšího námětu. Jenže je natočen velmi zručně, s láskou k filmu a mimořádnou invencí. Už jen střídání barevných filtrů jako znak jednotlivých prostředí, na svoji dobu mimořádně civilní herecké výkony, dynamika střihu, to vše odlišuje tento seriál od svých vrstevníků. (31.08.2014)

Vlastně to ani není film, ale filmová verze pokleslého, dobrodružného čtiva, které vycházelo na pokračování v dlouhých řadách (jako u nás kdysi sešitky s dobrodružstvími Léona Cliftona či Nicka Cartera). Jsou tu všechny podstatné rysy - nepravděpodobný a jen nahozený děj (který se při pečlivějším pohledu zcela rozpadá) ,senzačnost, náhlé zvraty, postavy, které jsou vlastně jen šablony, bizarní rekvizity vypůjčené z gotických románů. Dohromady to však nějak funguje. Na soudobého diváka již působí i kouzlo starobylosti a jisté naivnosti. Film je z doby I. světové války a prý byl velice oblíben u navrátilců z fronty. Musidora se stala první filmovou sex-bombou. No, po pekle zákopové války byli Vampíři jistě zábavnou oddechovkou. (08.08.2010)

Osobně se mi líbí pojetí téhle filmové série. Jedná se o soubor deseti filmů, kdy jejich délka je různorodá od čtvrt hodiny až po hodinu. Filmy byly promítány v letech 1915 a 1916 a je na nich poznat, že se nejedná o něco, co by zapadlo. Jako milovník komiksu mohu s klidem říct, že přesně takové filmy jako "Les Vampires" inspirovaly dobrodružné příběhy, kde se to jen hemží zloduchy, tajnými místnostmi a chodbami, úkladnými vraždami, apod. Vždyť takové odkazy je možné nalézt v literatuře často a nechybí ani v takových komiksech jako "Neobyčejná dobrodružství Adély Blanc-Sec" nebo "Tintinova dobrodružství". Jsou zde převleky, záměny, temné postavy, zápletky přitažené za vlasy a všechno to naprosto dokonale funguje. Ano, je to místy trochu groteskní a přehrávané, chybí tomu nějaké pořádné rozuzlení, ale když v pátém filmu vidíte, jak se Vampires pohybují mezi lidmi, kteří všichni byli omámeni do bezvědomí, je v tom něco silně nepříjemného. Humor a thriller se zde spojují v kombinaci, která je úžasná. Škoda, že se pro filmy vžil formát, kdy celovečerák je hodina a půl více. Takové série kratší filmů by měli také své kouzlo. Očividně ale musíme standardizovat. Škoda. (27.01.2014)

Plnohodnotné vychutnanie si poklesnutej kriminálnej zábavy so všetkými záhadnými listami, odkazmi, tajnými dverami, špehovaním a únosmi hrdinov sa dá v prvých štyroch epizódach. Majú znesiteľnú dĺžku (okolo 30 - 40 minút), nestihne sa opozerať scenár, neskôr už len rôzne variovaný. Novinár, jeho smiešny zachránca Mazamette odkrývajú úskočné ťahy Vampírov, žízniacich po majetku. Banda zlosynov a zlodcér postupne síce vystrieda troch vodcov, spojivom medzi nimi ale ostáva Irma Vep, kráľovná zločinu, herecky tiež dominujúca najmä v prvých epizódach filmu/ seriálu. Postupne sa diely predlžujú, dejovo opakujú, obsahujú zbytočne dlhé zábery - len aby v tam niečo bolo. Celkove to ku koncu stráca šťavu. No na trojhviezdový dojazd to ako-tak postačí, najmä vďaka energii úvodu. (17.01.2014)