Drsný časy

Christian Bale patří podle mě v jednu z největších hvězd budoucnosti. Bohudík nebo bohužel si vybírá hodně projektů, prakticky se nezastavuje a neustále něco natáčí. Harsh Times jsou filmem jednoho muže, kterého se snaží scénárista, co nejlíp vystihnout, popsat jeho charakter a divákovi ukázat všechny jeho stránky. Ostatní postavy jsou jednoduché a skoro až ploché. Krásná Eva Longoria potěší, ale nic víc. Bale na sebe strhne všechny pohledy a většinu času si budete říkat, že je to muž dvou tváří, ale čím méně času bude chybět do konce bude vám stále více docházet jeho pravé já. Nemohu dát víc než 3* za to, jak pohrdám hlavní postavou, která je vytvořena velmi hezky, ale vymkla se autorům z rukou. (05.07.2007)

Ze začátku jsem si nemohl zvyknout na fuckujícího Balea, ale pak jsem se aklimatizoval. Po dokoukání furt nechápu, jak mohl vziknout film, kde je hlavní hrdina takovejhle magor. Fakt totální debil. Kdybych byl Freddy Rodriguez, tak bych se z Balea asi posral strachy, co zase provede. Celkově je ten film hodně vydařenej a režijně moc dobře zvládnutej, akorát ty občasné vizuální vychytávky působily trochu prvoplánově. Pokud jste už znuděni současnou filmovou tvorbou, tak tohle vám zasadí tvrdej direkt. (10.04.2007)

Harsh Times neprávom stojí v tieni dvoch velikánov žánru z Ayerovho pera – Training Day a End of Watch – hoci môže s nimi zarovno stáť na piedestáli. Ayer tu vykresľuje Los Angeles a jeho špinu miernejšou formou ako zvyčajne, no stále autentickou optikou, viac sa však sústreďuje na psychológiu postáv, na ktorej stavia. Celý dvojhodinový koncert na pleciach zodpovedne nesie famózny Christian Bale (ten chlapík svojim výkonom a zapálením pre prevtelenie sa do svojej postavy asi ešte nesklamal žiadneho režiséra). Kamera konštantne dávkuje impozantné zábery na horizont mesta, najmä Downtown, no rovnako dôkladne sníma aj zadok čiernej Crown Vic (alias sprievodca slnečnou džungľou a americko-mexickým pohraničím), ktorá si na seba zaslúžene strháva viac pozornosti než Eva Longoria či jej bohovsky krásny dom týčiaci sa vysoko hore na Minnesota St. Nechýbala ani "mexická" dvojka Noel Gugliemi a Emilio Rivera. Za mňa spokojnosť, ku ktorej sa rád vraciam a vždy používam ako náhradnú drogu za prvé dva spomenuté filmy. --- ♪♫ (x) (x / x) (x) (x/ x / x) (23.3.2017) (5.2018) (27.6.2020) (16.6.2021) (2.8.2022) (23.1.2023) (24.10.2023) (16.06.2021)

Tradiční oslovení „Hey Bro“ či „Homie“, dívka Letty, nesčetné variace slova fuck, král škatulkových rolí Noel Gugliemi a autor D.Ayer - tady končí veškerá spojitost s Training Day. Hrubé, nenažehlené a velmi uvěřitelné Harsh Times jsou spíše psychologickým dramatem popisujícím neodvratnou destrukci přátelství dvou malých rybek zavřených v akváriu chlastu, trávy a zlodějíčského zevlování, upnutých přes zdánlivou suverenitu k jediné jistotě v podobě manželské či vojenské autority. Veškerou pozornost na sebe strhává asociální, válečnými traumaty poznamenaný Jim v podání Balea, jehož výkon zde vyzdvihovat by bylo nošením hispánských gangsterů do vazební věznice. „I'm a soldier of the apocalypse, man!“ (23.06.2009)

Velmi silný debut proslulého kontroverzního režiséra Davida Ayera. Jako řada jeho slavnějších kolegů (vzpomeňme třeba Olivera Stonea) prošel zásadní formující zkušeností v americké armádě, která zřejmě navždy poznamenala jeho filmovou tvorbu a která rezonuje i v Drsných časech. Ex-mariňák v strhujícím podání Christiana Balea je jedním z největších psychopatů shlížejících z filmového plátna, škoda jen, že zbytek filmu není stejně fenomenální - hlavním nedostatkem je absence kriminální zápletky, Drsný časy jsou vlastně psychologické drama, ač je alespoň zprvu úspěšně maskují kriminálně-thrillerové mimikry. Jimova autodestrukční odysea je ovšem i tak fascinující podívaná akcentující další netušenou přednost snímku - reflexe náboru nových příslušníků policejního sboru a objektivita psychotestů podstatně zrelativizuje v konfrontaci s tímto dosti uvěřitelným příběhem. Psychopatický Jim z Drsných časů je tak trochu jako De Nirův Taxikář, jen bez té brilantní Scorseseho formy... (16.12.2012)