Volání vlků

z povier o "zlých vlkoch" a ich krvilačnosti a správaní vzniklo latinské porekadlo "homo homini lupus est" (človek človeku vlkom) tento film poukazuje opak, pravý opak neskrotnosť a neludskost cloveka voci prirode (a to nielen i vlkom, ale aj medveďom, tigrom, slonom...). Ešte že zvieratá nerozumejú latinsky, ktovie ako by to znelo v ich reči :). (15.08.2017)

I když tu většina ostatních diváků tento snímek vychvaluje, tak je to pro mně obyčejná hraná Disneyovka a primárně určená pro děti. Viděl jsem jen asi první půlku filmu a víc bych totiž asi nevydržel. Vadila mě na něm hloupost a neschopnost vědce - hlavního hrdiny a taky jeho nepřipravenost a z toho vyplívající humorné situace - pro mě dost prvoplánovité a jednoduché. Vlky mám rád, ale to si raděj o nich pustím nějaký smysluplný dokument než toto. Pro děti se to možná hodí, ale pro mě NE - něco na hranici jedné až dvou hvězdiček. (17.12.2011)

Velice příjemný dobrodružný film o zapáleném biologovi, který bojuje o přežití v nehostinných podmínkách severní Kanady aby zde studoval život a chování místních vlků. Velice dobrý výkon Martina Smithe, nádherné kanadské prostředí a pár opravdu povedených scén (převážně scéna s krysami mě velice pobavila) jsou hlavními devizami tohoto nepříliš známého ale příjemného snímku. (07.12.2011)

Pomalý, téměř meditativní film o přírodovědci, který se vydá do ledové pustiny pozorovat vlky. Zpočátku vypadá jako trouba, co nepřežije v divočině ani deset minut, ale nakonec se s vlky sblíží, pozná eskymáky a jejich legendy a člí i lidské chamtivosti. Je to pěkně natočené, s krásnou přírodou,  dokumentárním pojetím, milovníci zvířat si přijdou na své, ale já si nemůžu pomoc, tyhle zvířátkové filmy mě prostě nebaví a v podstatě jsem se celý film nudil. Z nudy mě vytrhlo pár "vtipných" scén typu pojídání myší či očúrávání kamenů. Takže dávám neutrální 3* s doporučením pro všechny milovníky přírody a vlků, že film se jim bude líbit. PS: V žánrech tu chybí dobrodružný film. (28.07.2024)

"Nikdy nekřič vlk!" (s voláním vlků nemá tento film nic společného) je anglický idiom, který označuje člověka, který si stěžuje na problémy, které v podstatě neexistují, a když se doopravdy vyskytnou, pak už na ně nikdo nereaguje (viz jedna ze známých Ezopových bajek). Film natočený podle Farleyho Mowata začíná sice jako nepodařená groteska, ale stává se stále závažnějším. V poslední době jsem neviděl film, který by byl tak podnětný a vzbuzoval tolik úvah (a to pomíjím nádherné záběry setkávání s vlky a Inuity). Myslím, že tu není víc prostoru, než na jednu: Veškerá tradovaná data (pohádky, pověsti, sny, ale již také filmy) poukazují na to, že kdysi došlo k dlouhému a lítému boji o první místo v potravinovém řetězci mezi dvěma zvířaty (člověkem a vlkem - vlk je dosud jedničkou na souši všude tam, kde se člověk dostatečně neprosadil, tj. nevybil ho - poslední vlk na Vysočině byl zastřelen v roce 1830). - Další úvahou, kterou také jen naznačím, je inuitská představa o vzniku člověka, soba a vlka: sob člověku pro obživu a vlk pro zachování zdravé populace sobů. Nebyla by potřeba nějaké vlčí smečky pro ozdravení lidského rodu, v němž "starý a nemocný" má nevyšší privilegia. A naopak by se nemělo ani zapomínat na "vlčí motiv" u sv. Františka... Tuto recenzi bych pravděpodobně nepsal, kdyby se mi dnes v noci nezdálo, že zkřížené dveře (dají se již obtížně zavírat) u pokoje je třeba zabarikádovat, aby se dovnitř nedostali vlci... (08.04.2014)