Grand Prix

Záběry ze závodů nezestárly, jsou vskutku adrenalinotvorné, jen kvůli nim stojí za to tento film vidět. Ten příběh okolo, plný nyní někdy až směšně působících "psychologických sond" do myslí závodníků a jejich blízkých, notně zestárnul. Na jednu stranu je pln "kritiky" nesmyslného cirkusu F1, složeného z peněz, smrti a sexu (závěrečná scéna opuštěného závodiště, kde jen vítr prohání odpadky je příznačná i přízračná), na druhou stranu závodníky glorifikuje na způsob takořka válečných hrdinů. Slabé, ale přec jen 4*. (06.10.2012)

Co se týče závodnických prvků, tak tam není filmu co vytknout. Každý záběr z dráhy je parádní, obzvlášť ty z pohledu jezdce, které v mnohém připomínají ty, které můžeme vidět při současných přenosech závodů F1. Problém nastane, když se dostaneme z dráhy. Pochyby jezdců o smyslu závodění jsou ještě v pohodě, k tomu se v životě dostane každý závodník. Ale jakmile se začnou řešit vztahy, tak se musí snad každý nudit. Ne, že by byly tyto situace nereálné, to vůbec, ale film zde ztrácí své závodní tempo, což je silně proti srsti. I tak ale dávám za 4. Navíc, lepší závodnický film ještě nikdo nenatočil, což o něčem svědčí. (10.08.2011)

Výpravná pohádka pro fanoušky Formule 1. 1)  Nechápu, proč jsou motoristické závody tak populární. Davy lidí se sejdou, aby se koukly, jak kolem nich za burácejícího zvuku motorů doprovázeného zvířeným prachem a smradem spáleného benzínu prosviští jinak než k závodům nepoužitelné samohyby. Několik vteřin trvající okamžik štěstí je pryč a diváci vzrušeně odcházejí, aby na stejném místě nebo někde jinde za nějakou dobu byli znovu svědky této úžasné podívané. Snad bych pochopil ty, kteří mají volný vstup všude po areálu, navštěvují boxy závodních týmů, diskutují s piloty (proč se neříká řidiči?) a lidmi okolo a jsou tak účastni na všem, co se děje. Takových jsou ovšem desítky, možná stovky. Co ty tisíce a milióny ostatních fanoušků? U televize, pravda, leccos vidí, co na "živo" nemohou, ale pořád jen sledují zrychlené šneky plazící se po dráze._____ 2)  Bylo mi vysvětleno, že obliba motorsportu vyplývá z toho, že skoro každý je řidič a tudíž "do toho vidí". Taky jsem řidič, ale "do toho" vidět nechci. Auto je pro mě technický prostředek k přemisťování. Nikdy jsem netoužil poměřovat svůj vůz s vozy jiných, jezdit rychleji, úsporněji či zdolávat obtížný terén. Fandění ve stádu mi nevoní, pokud by ono stádo netvořili pěkní přítulní kluci._____ 3)  Z uvedeného lze vyvodit, že patřím k té menšině mužské populace, které podobné akce jako je Formule 1 prostě nic neříkají. Proto mě ani tento film neoslovuje. Neocením camea mnoha slavných závodníků, důvěrný pohled do zákulisí závodů. Nesrovnávám, jaké byly závody tehdy a jaké jsou dnes v technickém vybavení, v bezpečnosti pilotů i přihlížejících ani v ničem jiném. Je mi to všechno prostě fuk._____ 4)  Ale i film z mně cizího prostředí mohu ocenit. Technická stránka snímku zcela převyšuje cokoli jiného. Kamera, zvuk i střih jsou skutečně vynikající a velmi rád bych se s podobnou kvalitou setkával i u jiných filmů._____ 5)  Velmi slabý scénář a obsazení mně nezajímavými herci mě však neuspokojilo. Zamlouval se mi můj oblíbený 44letý Adolfo Celi (šéf stáje Ferrari Maneta) či pěkný přitažlivý 23letý Antonio Sabato (závodník Nino) ve svém filmovém debutu. Ovšem kvůli dvěma vedlejším postavám svůj názor nezměním._____ 7)  Výstižný koment: nascendi***. Koment Šakala***** přesně definuje typického diváka a obdivovatele podobných filmů. (04.08.2023)

Film pre milovníkov motoristického športu, za ktorých sa ja nepokladám. A z doby, keď vozidlá Formuly 1 vyzerali ako rakvy na kolesách. Vlastne, aj bezpečnosť jazdcov bola na úrovni spomínaných rakiev. Filmový príbeh preskakuje medzi pretekaním, občas s tragickými následkami, a osudmi jednotlivých jazdcov, väčšinou teda romantickými, čo nie je príliš záživné. Záživnejšie boli zábery z kamier namontovaných na formulách, určite lepšie, ako keď by to robili so zadnou projekciou. Zámer obsadiť Garnera do hlavnej roli je pochopiteľný, kedže sa venoval motorizmu, aj keď si myslím, že do formuly je až príliš vysoký. Potešilo obsadenie japonskej hviezdy - Toširo Mifuneho, pre ktorého to bola iba druhá rola v nejaponskom filme a prvá v americkom. Veľkým mínusom filmu je jeho monštrózna stopáž, ktorá mi nedovolovala pozrieť film na jeden krát. Veľmi by to žiadalo zostrihať minimálne o hodinu a aj tak by sa tam našlo pár hluchších miest. (30.04.2019)

Automobilové honičky Frankenheimerovi vždycky šly, o tom žádná, a dokonce jsem se vrátil do let dospívání, kdy jsme za totáče v neděle koukali u nás na Jižní Moravě na rakouskou ORF a přímé přenosy F1 a doufali, že se F1 někdy pojede v Brně. Prožívali jsme osud Nikiho Laudy, v devadesátkách truchlili za Ayrtonem Sennou. Ale taky jsme si říkali, že nechápeme, proč lidé tak riskují životy (tak jasně, adrenalin) a nežijí raději nějaký normální život. Jestli to za to stojí umřít pak třeba moc mladý, nebo v lepšim případě nadosmrti zmrzačený. Tenhle film pokládá stejné otázky a stejně jako my nemá odpovědi. Navíc jsem však čekal poněkud hlubší ponor do duší těch lidí a tajně doufal, že se dozvím, co třeba dělají jiného ve volném čase. Avšak nedozvěděl jsem se. Ty postavy jsou tady jedna jako druhá, včetně žen, jsou zaměnitelné, a já neměl ani komu fandit. Vlastně všichni si honí trika, každý se snaží dokázat, že dočurá dál, a mě osobně podobné filmy přijdou zbytečné - a teď se budu pro někoho rouhat, ale ano, i Amadeus mi přijde přeceňovaný a o ničem. Vlastně jsem si říkal, co si mám po skončení filmu z něj odnést. Jak říkám, technicky je to dokonalé, jako by divák v tom kokpitu sám seděl, ale nakonec kromě toho adrenalinu, různých pohledů na závody (včetně poetického) a oné skvělé techniky jsem nic navíc nedostal. A mimochodem, měl jsem z filmu podobný pocit už kdysi, když jsem jej viděl poprvé. (17.09.2023)