Želvy mohou létat

Jestli u tohohle filmu budu někdy brečet (což se mi u něj samozřejně nestalo) a nebo se ujišťovat , že tohle je tragédie, a ten nesmysl svět je prostě nespravedlivý, na ty dětičky z "třetího světa" , tak mi prosím Vás někdo nafackujte. Tenhle filmový "šmirgl" moje city neobrousil a s největší pravděpodobností ani neobrousí, nebudu ho totiž svévolně vyhledávat. Odškrtnuto... (12.08.2010)

Válka si oběti nevybírá a příběh dětí uprchlíků ve válkou zničené oblasti na mě zapůsobil. Ale to nemůžu úplně říct o filmu jako celku, protože zejména první polovina byla na můj vkus celkem rozvleklá. V druhé polovině už je dost dramatických momentů, které člověka chytnou za srdce, ale jako celek za 3,5*. (24.03.2008)

Celkem jsem se bála, že film bude o hrdinném strýčku Samovi, který s laskavostí sobě vlastní přišel násilně christianizovat, tedy pardon, dnes se mečem šíří demokracie, do Iráku. Nakonec se z něj vyklubal romantický snímek s nádechem té zvláštní íránské poetiky. Romantika tedy spočívala v tom, že se jeden z mála kompletních chlapců (měl dvě nohy a překvapivě i ruce) zamiloval do jediné dívky v široširém okolí. Problémem je první třetina filmu, která je naprosto odtažitá, bez emocí, které se až postupem času proklubávají na povrch. (06.07.2012)

Emocionálně dost naturalistický pohled do utečeneckého tábora v Iráku obsazeného pouze dětmi na hranici s Tureckem pár dní před americkou invazí. Hned první scéna do sousední vesnice, kde se všichni její obyvatelé snaží správně nastavit anténu, aby se dozvěděli, kdy je vlastně ty Američani zachrání (obsadí) je celkem zdrcující. Stejně tak fakt, že děti musí sbírat a deaktivovat miny, za které si potom mohou koupit ve městě satelit. Kolem a kolem je to opravdu silný film, který už opravdu nechci vidět znova (takové zakončení komentářů teď často čtu o United 93, věřte mi nebo ne, Let 93 je proti tomuhle čajíček) (21.09.2006)

Film zajímavý už jen svou lokací na Iráckém pohraničí těsně před vpádem Bushe juniora a nakonec i příběhem, který zpočátku není moc hmatatelný, ale nakonec to do sebe začne zapadat a člověk tuší kam se to asi bude ubírat. Všemu dění tu vládne dětský boss Satelit, který sežene cokoliv, ví vše a má všechny místní děcka a vlastně i dospělé pod palcem. Jeho sledovat přinášelo i vtipné momenty v tom veskrze smutném a tragickém příběhu. Taky bylo zajímavé sledovat ten denodenní chod toho mikrosvěta tam, schánění satelitu, děti bez rukou a nohou hledající nášlapné miny, bídu, strach i naději a k tomu jednu dívenku jejíž osud a pohnutky jsou odhalovány jen pomaloučku ale s o to větší intenzitou. LFŠ 2018 (31.07.2018)