Reklama

Reklama

V roku 1916 mladý pruský šľachtic Manfred von Richthofen odchádza, tak ako väčšina mladých mužov, do vojny. Vďaka svojej neohrozenosti, rytierskemu prístupu k leteckým súbojom a úcte k nepriateľovi, sa z neho už čoskoro stane obávané stíhacie eso a uctievaná ikona leteckej flotily Prvej svetovej vojny. Manfred lieta s priateľmi Wernerom Vossom, Sternbergom a Lehmannom, s ktorými ho spája rešpekt k vojenskému drilu a rytiersky spôsob súbojov. Svoj stroj, trojplošník Fokker Dr.1, si dá zafarbiť na červeno a stane  sa postrachom všetkých protivníkov a letcov Dohody. Francúzi ho prezývajú Červený diabol, Briti na jeho hlavu vypíšu odmenu. Počas vojny zostrelil najmenej 80 lietadiel, najviac zo všetkých pilotov na oboch stranách. Náhodné stretnutie so zdravotnou sestričkou Käte mu však otvorí oči a poznáva skutočné barbarstvo vojny. (TV JOJ)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (199)

fragre 

všechny recenze uživatele

Zklamání! Proto jen 2 *. Ten film je nějaký nedopečený, jako by nevěděl, zda má vyrábět legendu či být deziluzivně kritický. Občas se táhne a tam, kde by našinec čekal vyvrcholení, je najednou uťat. Zvláště na konci filmu je to devastující. Neukázat hrdinovu smrt, to je snad proti všem zásadám dramatu. Souboje jsou dobré, ale kupodivu ani s pomocí digitálních triků nedosahují takového účinku jako ty prostými kamerami snímané souboje u stařičkého (z roku 1930) filmu Pekelní andělé. ()

FilmFan24 

všechny recenze uživatele

První světová válka...Byli mladí, byli krásní, byli to báječní muži na létajících strojích. Jeden z nich se stal legendou. Baron Manfred von Richthofen (Matthias Schweighöfer) ve svém mladém věku byl pilotem stíhačky a jeho činy inspirovaly mnohé k následování. Film je nádherně natočený, okamžiky štěstí s životní láskou Käte (Lena Headey) střídají momenty beznaděje. Zásadní problém je, že bohužel příběhu chybí vrchol v podobě leteckého souboje s Hawkerem (Richard Krajčo), což byla dozajista klíčová událost v krátkém baronově životě. Takhle nakonec zůstaly střípky pospojované do ne zcela uspokojového tvaru. I když co se týká pečlivé výpravy, českých lokací a herců z našich luhů a hájů, tvaru líbivému. ()

Reklama

Marze 

všechny recenze uživatele

Sledujeme jen okouzlené a technicky vypulírované obrázky leteckých soubojů, štábních porad a chlapských (či chlapeckých) radovánek v nevěstinci. Kdyby si někdo takto dovolil natočit film z druhé světové, bylo by to na soudní žalobu.Naštěstí jde o první světovou válku, a ta zdaleka není tolik poznamenaná ideologickou zátěží, jež by se s německých národem doposud táhla.Válka v Rudém baronovi každopádně vyznívá jako vznešená záležitost pro noblesní muže, jako hra a vzrušení, prostor pro frajeřinky a vybouření mladistvé energie. Všichni mají čest, nepřátelé jsou uctíváni a nezabíjejí se; letci si jen počítají zářezy sestřelených letadel. Von Richthofen jich sestřelil celkem přes osmdesát. Zkrátka Top Gun s dvouplošníky a šálami kolem krku. Hudba je chvílemi tak legračně pompézní a patetická, až to působí sebeparodicky, a letci se tváří tak zaťatě, jako by chroupali křídu a ze sezení za kokpitem se jim hluboce zařízly rajtky až kamsi. Životopis nejslavnějšího stíhacího letce Manfreda von Richthofena zvaného Rudý baron je celkově hodně plochý a nesnaží se jakkoli vysvětlit, proč je hlavní hrdina hrdinou, jak se mu daří být nejlepším pilotem, či nás alespoň přesvědčit o jeho vášni pro létání. Tomu nafrněnému blonďáčkovi jde prostě všechno snadno.V tom má film natáčený v Česku poněkud němečtější charakter; Hollywood by si nejspíš lépe ohlídal motivace postav, a hlavně by se snažil učinit hrdinu sympatickým. Ale tím je vlastně Rudý baron výjimečný. Všichni se tu chovají tak nabubřele, že je jedno, zda se s nosem nahoru špulí Matthias Scheighfer coby von Richthofen, Richard Krajčo coby britské eso Hawker, Josef Vinklář coby maršál von Hindeburg či Ladislav Frej jako císař Vilém II. Snad jen Til Schweiger nasazuje pózu a la Marek Vašut "mám všechno na háku".Jenomže výše napsané platí jen do určité části děje. Von Richthofena probudí a polidští krásná zdravotní sestřička Kate (velmi špatně německy nadabovaná Lena Headeyová), která mu ukáže, jak vypadají následky války dole na zemi. Rudý baron se konečně myšlenkami snese z oblak a zachová se statečně, když před nejvyšším velením navrhne stejnou strategii, jakou uplatňuje při leteckých soubojích: když nemůžeme vyhrát, stáhneme se.Těžko říct, jaký byl přesný záměr tvůrců filmu. Jistě chtěli překonat americký film béčkaře Rogera Cormana Red Baron z roku 1971, digitální efekty jim umožnily předvést komplikovanější bojové scény. Zřejmě se také chtěli vymezit vůči již příliš comicsovým Rytířům nebes a vnést do tématu 1. světové více realismu, byť jisté umělohmotnosti a "photoshopovému" vzhledu se nevyhnuli ani oni.Co ale zůstává nejasné, je poselství, s nímž autoři přicházejí. Jejich film tak dlouho razí "německy nadřazenou" linii, že náhlý, téměř pacifistický obrat zanechává pachuť dvojznačnosti. Snímek byl vyroben pro vyznavače military show, již ocení hlavně technické detaily, ale přitom se skrze hlavního hrdinu snaží zobrazit Němce jako antinacionalisty, kteří pouze plnili rozkazy tupého velení. Od "užívání si" bombastického spektáklu se tedy máme pohroužit až k jakémusi rozjímání ve stylu Na západní frontě klid. Vzhledem k tomu, jak vypadá většina filmu, a že hrdina pořád zůstává nevinným snílkem a gentlemanem, je finální poučení o nesmyslnosti války spíše pokryteckým gestem tvůrců, kteří vědí, že jednoznačná oslava německé armády by jim neprošla. () (méně) (více)

Necrotongue 

všechny recenze uživatele

Rudý baron je pro mě nepříliš kvalitním snímkem hlavně z toho důvodu, že jeho tvůrci neodolali a zapracovali do příběhu zbytečnou romantickou zápletku a ve snaze o jakési morální ponaučení sklouzli ke klišoidním postupům. Příliš mě nepotěšil ani ten fakt, že se děj filmu o nejúspěšnějším stíhacím pilotovi první světové války odehrával převážně na zemi. No, čekal bych, že CGI umožní filmařům předvést mnohem víc z letecké války nad nejstupidnějším mlýnkem na maso v lidských dějinách, ale tato možnost zůstala hanebně nevyužita, takže u mě stále vede téměř padesátiletá záležitost: Aces High (1976). Na druhou stranu mě Němci potěšili tím, že se neomezili jen na nejslavnější stroje Fokker Dr.I a Sopwith Camel, podobně jak k tomu dochází u snímků z období druhé světové války, takže má pak člověk dojem, že jediným německým tankem byl Tiger. Celá záležitost na mě působila podivně plochým, dvourozměrným dojmem a určitě šlo z mé strany o zklamání. Mrzelo mě, že tvůrci nezmínili fakt, že Richthofenovu smrt s největší pravděpodobností způsobila palba kulometů z pozemních pozic; asi by to pokazilo celkový romantický obraz o jeho životě a smrti. Ještě víc mě ale mrzelo, že osudy Wolframa von Richthofen utnuli rokem devatenáctistým osmnáctým a úplně pominuli jeho kariéru generála (a později polního maršála) Luftwaffe a velitele VIII. leteckého sboru, s nímž se podílel na vybombardování Varšavy a na porážce a obsazení Francie a Řecka. Asi to taky nezapadalo do požadovaného obrazu. / Poučení: Neboj se včas utéct. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Manfred von Richthofen létal s rudým trojplošníkem Fokker DR 1. Měl 80 sestřelů. Stal se ikonou flotily První světové války. Vyprávějí se o něm legendy. V dílnách Filmového studia Barrandov se vyrobilo 19 dvojplošníků, tři jednoplošníky a letecké vraky. Ve filmu mi chybělo více leteckých soubojů a vypjatých situací. Mohly být také zajímavější. Milostná zápletka také není zrvona příliš přesvědčivá a moc dobře nefunguje. Měla jsem jinou představu o legendě jménem Red Baron. Pokud budete pozorní, tak poznáte pár českých herců. Za zmínku stojí pan Vinklář, Frej a Vlasák. ()

Galerie (42)

Zajímavosti (29)

  • Podle seznamu letadel v knize "Rudý letec" letěl Manfred von Richthofen na celkem 5 Fokkerech Dr. I. Stroj 425/17 je v knize popsán jako celý červený, ale na některých kresbách se objevuje s bílou svislou ocasní plochou. Létal na něm v dubnu 1918. Podle chronologického řazení výrobních čísel to ale byl třetí/čtvrtý stroj, na kterém létal. Jeden Dr. I patřil Jasta 6 a měl černobíle pruhované ocasní plochy. Žádný z Albatrosů, na kterých von Richthofen létal, nebyl celý červený. Minimálně spodní strana křídel měla jinou barvu. Nejčastěji byl červený celý trup a ocasní plochy. Nebo ocas, horní křídlo a příď. (Michel24)
  • Při závěrečné scéně, kdy letí podpořit operaci Michael, je detailní záběr na obličej bratra Lothara - jeho piha je však na druhé straně tváře než obvykle. (ČSFD)
  • V čase 1:19:01 je jasně vidět, že hořící bedny na zásoby jsou z OSB desek (desky lepené z dřevěných třísek), což neni možné, protože děj filmu se odehrává v době 1. světové války, kdy ještě systém výroby OSB desek nebyl znám. (Ace.A.T.L.)

Reklama

Reklama