Režie:
Franklin J. SchaffnerKamera:
Fred J. KoenekampHudba:
Jerry GoldsmithHrají:
Steve McQueen, Dustin Hoffman, Victor Jory, Don Gordon, Anthony Zerbe, Robert Deman, Woodrow Parfrey, Bill Mumy, George Coulouris, Ratna Assan (více)Obsahy(1)
Steve McQueen jako nepoddajný vězeň Motýlek se svérázným tetováním a Dustin Hoffman jako slabší, intelektuálně založený padělatel peněz Louis Dega, vytvořili hlavní herecké úlohy v nezapomenutelném filmu režiséra Franklina J. Schaffnera. Vypráví příběh mužů, kteří jsou za své zločiny odsouzeni na doživotí a deportováni do nechvalně proslulé věznice na Ďábelských ostrovech, kde si odpykávali trest nejhorší zločinci. Tamní podmínky byly nelidské, režim tvrdý a naděje na únik prakticky neexistovala. Po svém příjezdu trestanci uslyší od ředitele tábora: „Ode dneška patříte trestní správě Francouzské Guayany. Odsouzenci na osm a více let zůstanou po odpykání trestu v Guayaně na práci jako kolonisté po dobu původního rozsudku. Národ vás odepsal. Francie vás vyvrhla.“ Právě v pracovním táboře se Motýlek spřátelí s vězněm Degou. Myšlenka na útěk je jediné, co ho udržuje při životě. Po jeho prvním neúspěšném útěku se po čase pokusí uprchnout z tábora společně… Film byl natočen podle pamětí bývalého trestance a galejníka Henriho Charriera (1906–1973), exteriéry vznikaly v tropických krajích Střední Ameriky. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (697)
MOST CEZ RIEKU KWAI, strihnutý so SHAWSHANKOM (aj keď Andy prišiel samozrejme o roky rokúce neskôr). Franklin J. Schaffner nie je režisér, s ktorým by sa divák nudil. Samotka, krokodíl, kláštor, nahé Indiánky, pašovanie kokosových orechov a nechtiac komické dochodcovské finále. A stále mám v pamäti, ako Steve McQueen podáva ruku malomocnému. ()
Film pojednává o skupině vězňů, která se snaží utéct z věznice ve Francouzské Guyaně. Podmínky tu jsou opravdu kruté a utéct není jednoduché. Některé pokusy jsou úspěšnější, jiné méně. Steve McQueen a Dustin Hoffman předvádí skvělé výkony. Filmu bych vytknul leda pomalejší tempo. Jinak je dobrý. "Řekni mi to jméno!" ()
Zatím co ze Shawshank Redemption vyzařuje poetismus a vitalitu, Motýlek ukazuje věci bez příkras, s notnou dávkou surovosti. Násilí, či snad brutalita tu není přímo vidět, ale díky mistrně budované atmosféře a šikovné kameře, budeme pociťovat, jako bychom tam byli s vězni. Film ani po letech neztratil nic ze své působivosti a stále patří k tomu nejlepšímu, co v daném žánru vzniklo. To, že se Steve McQueen pro roli doslova obětoval je věc známá a jeho proměna ve vězení je skutečně silná záležitost. ()
Dechberoucí snímek o (ne)svobodě člověka a jeho mysli si z Charriérovy předlohy mazaně vyzobal možná ne nejlepší, ale rozhodně nejatraktivnější pasáže, a díky nim se stal nezapomenutelným. Už příjezd do tábora (ano, třeba scéna s gilotinou) nenechá nikoho pochybovat o tom, že Ďábelské ostrovy jsou doopravdy ďábelské, a to, co se děje následující dvě hodiny, všechno jen podtrhuje. Klaustrofobická scéna se "samotkou", o které se mi zdálo pěkných pár nocí, neúspěšné pokusy o útěk, které akorát zvyšují Motýlkovu touhu po svobodě, infarktové finále... A další a další. Film je skvělý především díky dvojce McQueen - Hoffman, tísnivé Schaffnerově režii a samozřejmě i díky příjemně melancholické hudbě Jerryho Goldsmithe. Pět hvězd a nikdy míň. ()
Steve McQueen projde během filmu takovou fyzickou proměnou, že když vidím jeho propadlé tváře a zchátralé tělo, jsem ochoten uvěřit, že ta léta na samotce skutečně strávil. Celý film působí syrově a velice věrohodně. Když si odmyslím Darabontův Shawshank a Zelenou míli, je Motýlek nejlepší film z vězeňského prostředí, co kdy vznikl. Fakt, že vznikl podle skutečného příběhu, jeho kvalitu ještě umocňuje. ()
Galerie (84)
Zajímavosti (26)
- Hlavní roli Henriho „Motýlka“ Charrièrea (Steve McQueen) odmítl Warren Beatty. (J.A.K.)
- V původní knižní předlože se postava Louise Degy (Dustin Hoffman) objevuje, není jí ale věnován takový prostor. Ve filmu jsou této postavě připisovány zážitky jiných trestanců. (Candid)
- Film byl natočen již čtyři roky po vydání stejnojmenné autobiografické knihy. Ihned po jejím vydání jak úřady, tak i lidé, kteří autora Henriho Charrièrea znali, její průběh zpochybnili. Dnes již je takřka jisté, že Motýlek si příběh přivlastnil, upravil a vymyslel na základě nejen svého osudu, ale i příběhů několika spoluvězňů, a to už jen z toho důvodu, že na samotný Ďáblův ostrov nikdy poslán nebyl. Na působivosti knihy ani filmu tyto skutečnosti však mnoho nemění. (DaViD´82)
Reklama