Planeta bouří

Tohle sci-fi je tak moc naivní, že je to prostě kravina. Příběh s objevením života na Venuši je prostě blbý. Scénář je plný připitomělých rádobyfilozofických úvah o rozsévání života ve vesmíru a nesrozumitelných dialogů. Když se připočtou ještěři a chapadlové rostliny, nemůžu se ubránit asociaci se snímky Ed Wooda. Herci jsou opravdu tragičtí. Myslím, že srovnání se Zemanem není na místě, tam byla naivita účelová, tady je nevědomá. Párkrát jsem se zasmál, třeba když sovětská Moskva radila kosmonautům nepřistávat, s tím, že jejich život je důležitější, než úspěch mise. Když si představím Stalina, nebo Brežněva, nelze se nezasmát. Vše blbé navíc korunuje budovatelská písnička, jež se rozezní v závěru. (14.04.2009)

Rok 1962 bol pre sovietsky film predelom, kedy sa pustili do neznámeho žánru. Človek obojživelník bol dramatickým a zaujímavým počinom, Planéta búrok však veľmi zaostal. Nejde o námet, kde kozmonauti navštívia planétu Venuša a natrafia na prehistorické potvory, fantázii sa predsa medze nekladú. Dej je kŕčovito natočený a najhoršou vecou, čo mohli tvorcovia urobiť, že do filmu napasovali ideologický podtext, či dokonca oslavné ódy na sovietsky komunizmus. Škoda. (10.06.2021)

Mile infantilní sci-fi s ambicí světu dokázat, že nejenom imperialistický Západ, ale i širý Sovětský svaz dokáže vytvořit dobrodružnou kosmickou podívanou. Do jisté míry poutavý příběh o prvním přistání lidí na planetě Venuši je sice zatížen obligátními agitačními frázemi, na druhou stranu režisér implantoval do vesmírné posádky anglicky mluvícího Mr. Kerna, který jen občas utrousí skeptickou poznámku (nezastává tedy vysloveně negativní postavu). Triková podívaná je ovšem ošizena v plné míře, a tak když se na Venuši vyjeví forma života, škodolibě se uchechtnete. Komparsisté v gumových dinosauřích převlecích se mátožně hroutí pod pistolnickou (!) palbou, velcí ještěři na hrůze taktéž moc nepřidají. Svěží "otevřený" konec ale přeci jen tuhle grotesku povyšuje na právoplatné scífko. (08.09.2005)

Scénář k tomuto šílenému kousku nemá na svědomí nikdo jiný než Alexandr Kazancev. To jméno má v jistých kruzích břink a né že né. Byl sice i vědcem a zřejmě i velmi dobrým šachistou, leč v souvislosti s Planetou bouří by nás mělo zaujmout spíše něco jiného. Chlapík to byl totiž plodný a plný fantazie. Krom tohoto veledíla oblažil lidstvo poznatkem, že Tunguzský meteorit byl havárií mimozemské kosmické lodi. Zjistil také, že Buzz Aldrin natočil, jak si ufouni prohlížejí v létajících talířích Apollo 11. Ostatně na zemi se mimozemští pánové a paní producírovali již od nepaměti, jak nám dokázal svým výzkumem Baalbeku apod. Jestli někoho náhodou, ale čistě náhodou, napadlo jméno Daeniken, tak to nebylo náhodou. Na výsledku se ideové pozadí Daenikena komunismu podepsalo více než zřetelně. Scénář se zaplnil naivním pseudovědeckým blábolením, budovatelskou filozofií proletariátu prodchnutou rudým duchovnem a došlo i na svého času populární teorie o vývoji planet, totiž Mars je starý a tak na něm sídlí (pokud nevymřely) prastaré civilizace, Venuše mladá a tudíž se po ní prohánějí dinosauři. Že se obě oběžnice od Země liší i ledasčím dalším, krom takového banálního faktu jako je rozdílná hmotnost a vzdálenost od Slunce třebas i složením, nejevilo se až tak podstatně. Směle tedy na onu planetu! Když se pronese pár frází o lidském životě, vítězství pracujícího lidu, dojde k bojím s masožravou (skafandrožravou?) kytičkou či veleještěry, porazí se záhadná pranemoc, robot bude legrační a ženština projeví lásku k jednotlivci i lidstvu, nebude to marné. Téměř odpad. (08.07.2009)

Ten film je strašně naivní a směšný, ale nemůžu si pomoct, ono je v tom jeho kouzlo. Všechny ty přehnané dialogy, Venuše plná dinosaurů a vody, bojové scény, ale nejvíc mě dostal ten robot, co vypadá jak obrovská hračka. A úplně nejvtipnější bylo, když SPOILER spadl do té lávy KONEC SPOILERU, to už jsem z toho nemohl a smál se nahlas. Ona mi tahle scéna strašně připomnělo videa, na které se můj mladší bratr kdysi díval - jejich obsahem bylo to, že nějaký týpek postavil hrad z písku, postavil na něj lego panáčky a pak na ten hrad začal lít vodu a kamerou zabíral, jak postupně panáčci padají na zem (a když nějaký spadl, tak to tam dal ještě jednou a zpomaleně). Jinak tomu filmu ale musím uznat, že až na pár chvil rychle utíká, dobře se na něj dívá a celá ta jeho naivita mi připadala příjemná. A líbila se mi i ta snaha o zvrat na konci. Víc jak 3* tomu ale rozhodně dát nemůžu. (07.04.2020)