Režie:
Hany Abu-AssadKamera:
Antoine HéberléHudba:
Jina SumediHrají:
Kais Nashif, Ali Suliman, Amer Hlehel, Hiam Abbass, Lubna Azabal, Ashraf Barhom, Olivier MeidingerObsahy(1)
Snímek palestinského filmaře působícího v Nizozemsku přináší alespoň zčásti odpověď na palčivou otázku, kdo jsou sebevražední atentátníci a jaké mají motivy. Kamarádi z dětství Said a Khaled žijí v Nábulusu a pracují v autodílně. Jednoho večera jim oznámí, že byli vybráni jako mučedníci k provedení atentátu v Tel Avivu. Mladíci úkol přijmou jako samozřejmost. Stráví poslední noc s rodinami, které se nesmějí nic dovědět. Ráno podstoupí ve štábu příslušné rituály a dostanou se přes drátěný plot na izraelské území. Akce se však nečekaně zhatí a oni mají ještě čas zvažovat svůj úkol. Důležitou roli v tom hraje dívka Suha, která dlouho žila v cizině a která tvrdí, že existují i jiné cesty k řešení obtížné situace Palestinců, než jsou vraždy nevinných lidí. Drama se odehrává v průběhu necelých dvou dnů a tvůrce je za obtížných podmínek natáčel na autentických místech. Filmaři se snaží o objektivitu i o jednoduchý realismus. O to zřetelněji vystupuje na povrch tragické dilema rozdělené země i lidí. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (2)
Recenze (121)
Filtry na vodu? To abychom mohli filtrovat vodu, která k nám teče z odpadu z židovských osad. Na jinou totiž nemáme nárok... Film je posazen do zcela reálné roviny se všemi paradoxy celé situace, někdy až černohumornými scénami (proslov na kameru), jako celek je ovšem velmi syrový a mrazivý. Rozhodně doporučuji. ()
Mám dilema, jestli spíš hodnotit formu, nebo obsah. Po filmařské stránce se mi film líbil, na podobné realistické politizující nízkorozpočťáky jsem vždycky rád chodil na Febiofest. Ale děj mi přišel trochu vyumělkovaný, je znát že ho točili i hráli v něm sekulárně vzdělaní Arabové (nebo dokonce "semiarabové" - Azabal, Nashif) a že jeho dialogy byly napsány tak, aby především oslovily nějaké ty propalestinské hejly na Západě. Ale lepší tenhle způsob palestinské propagandy, než třeba házení bomb do autobusů, nebo sekání sekáčky v synagogách, že jo. Každopádně ale pochybuju, že by se s vyzněním závěru filmu ztotožnila ona zdivočelá palestinská sběř z Judeje a Samaří, která tak ráda a nadšeně pořádá pouliční veselice pokaždé, když nějaká raketa z Gazy zabije nějakého židovského civila. Jinak - nakolik muslimské (arabské) reálie znám tak pochybuju, že by třeba nějací dva zbožní šahídi vedle sebe chcali a povídali si při tom jako nějací káfirové, nebo že by nějaká bohatá, vzdělaná a západem načichlá světská holka nestydatě a provokativně sváděla nějakého chudého balíka s vymytým mozkem. ()
"Židovskí okupanti, nechajte nás na pokoji, alebo: Aj terorista je len človek."... Téma je to rozhodne citlivá a s rovnako citlivým zachádzaním by mohla byť pretvorená do jedinečného filmu, ktorý prinesie na dobre známu vec nový pohľad. Podmieňovací spôsob som nepoužil náhodou, Paradise Now totiž ani zďaleka nie je tým jedinečným filmom. Určite je pravda, že aj teroristi sú ľudské bytosti, majú svoje trápenia, svoje sny, svoju vieru a odhodlanie, ale takéto okaté ospravedlňovanie ich skutkov mi dvakrát nešmakuje. Chýba mi tu trochu aj pohľad z druhej strany - jasné máme tu pokrokovú Suhu veriacu v mierové riešenie, ale jej postava je tam imho "len aby bola" (t.j. aby sme neboli až takí radikáli), naviac je absolútne neprekreslená a odfláknutá a celá línia príbehu s ňou neukončená. Pravdu povediac neviem celkom presne, čo filmom chceli tvorcovia dosiahnuť. Ak len ukázať už spomínanú "ľudskú tvár teroristu", to je podľa mňa trošku málo; ak touto ľudskou tvárou ospravedlniť zverstvá, ktoré páchajú, tak ďakujem, neprosím; a ak ukázať bezvýchodiskovosť celého konfliktu (tu sa mala uberať správna cesta), tak som to tam nevidel. Samozrejme to nie je totálny shit, celkom realistické zobrazenie života v Palestíne a herecké výkony čo-to zachraňujú, ale film je príliš povrchný a príliš jednostranný na to, aby človeka silnejšie oslovil. (Ide jemný spoiler, tak čítať len na vlastné riziko) A vrcholom už je alibistické ukončenie pred "akciou", aby nebolo vidieť následky toho všetkého. Ale vlastne to až taký problém nie je, stačí si večer pustiť správy a dozvieme sa ako to dopadlo... 6/10 ()
Letmý náhľad na tému samovražedných atentátov, ktorý sa úspešne vyhýba skĺznutiu do dokumentárneho spracovania zameraním sa na osudy dvoch priateľov a ich neisté kroky v ústrety vše objímajúcemu vykúpeniu. Napriek všetkému ale zlyháva emočná iskra, bez ktorej zostáva divák len na pokraji zaujatia inak veľmi silnou témou. 3,5* ()
Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 10 - Palestina. Pro diváky, kteří straní Izraeli, bude film možná vyznívat spíše jednostanně. Diváci, kteří fandí Palestině, přimhouří občas oči a budou vesměs spokojeni. Diváci, kteří nestraní nikomu a o mezinárodní politiku se nezajímají, budou spokojeni rovněž, jelikož jde o slušný filmařský počin. Já mám jediný problém a to je ten, že jsem se na ten film díval na pětkrát a to ublíží každému hodnocení. Vždycky jsem si ho zapnul ve fázi velké unavenosti a nedostal jsem se dál než za deset minut. Jsou to ode mě tedy slabší čtyři hvězdičky, ale kdybych se na to podíval v kině na jeden zátah, možná bych šel i výše. Závěrečná scéna je umělecky pojatá nejlépe, jak to šlo. ()
Galerie (13)
Photo © Warner Independent Pictures
![Ráj hned teď - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/000/200/200912_a2493e.jpg)
Zajímavosti (2)
- Českou stopou ve filmu je vůz Škoda, který se objevuje v 53. minutě. (Rugero)
- Jedná se o první palestinský film nominovaný na Oscara. (ČSFD)
Reklama