Miami Vice

Nuda, nuda, nuda. Michael Mann neni proste muj typ rezisera. Hodnotim pouze film, bez porovnavani se serialem, ze kteryho jsem nevidel ani jeden dil. Jedinej klad filmu mi prisla kamera. Pusobi tu prirozenejc nez v Collateral, je dost syrova, ale zaroven je dost casto pekelne zrnitej obraz. Co se tyce pribehu, tak i kdyz se tvari maximalne realisticky a originalne a kdo vi co jeste, tak je plnej klise a podobny pribehy tu uz byli nekolikrat. A problem je, ze se taky bere smrtelne vazne, takze neni ani sance se zabavit u nejakejch hlasek nebo vtipku. A kdyz uz je ve filmu nejaka akce, ktery moc neni, tak hlavne vinou naprosto dementni hudby (Ktera je az asi na dve, tri pisnicky, debilni v celym filmu.) ztraci jakekoliv napeti. Ale kdyz to tak vezmu, ani jednou jsem nebyl za celej film napnutej. Vsichni herci se tvari maximalne drsne, at uz to jsou hlavni postavy nebo ten nejpodradnejsi poskok, takze to za chvily pusobi dost otravne. Navic posledni prestrelka, ktera mela velkej potencial, je totalne zkurvena. Ale jeste jeden klad tu je - zvuky, ty jsou pekelne vostry, az to malem rvalo usi. Mann nenatocil nijak vyrazne spatnej film, jen sem se proste nebavil, mozna by se mel neco priucit u Michaela Baye, aby vedel, jak natocit akci, protoze dramatickou cast vcelku zvlada. (17.08.2006)

Naprosto klasický Michael Mann nepostrádající žádný ze svých trademarků jako dlouhé epochální záběry podmáznuté hudbou z Mannovy kolekce nebo detailní scény akce. Colin Farrell je tu nejslizštější co kdy byl a je to jeden z nejzábavnějších prvků filmu. Kdyby u každé šukačky nezačal hrát úplně nejjalovější rock, dal bych 5. (30.04.2011)

Nepamatuji se, kdy naposledy jsem se tolik obával o výsledek, abych se na něj zároveň tak strašně těšil. Mann udržel svůj výtečný kriminální standard a zároveň si dává obrovský pozor na to, aby se neopakoval. Miami Vice není velkolepý akčňák jako Nelítostný souboj ani v sobě neskrývá tolik neodolatelné rafinovanosti jako Collateral a přesto je jedinečný. Mannovi totiž ruční kamera sedne překvapivě dobře a nejlepším pomocníkem v budování atmosféry je mu Colin Farrell. Když připočtu dobře poskládaný soundtrack a nezapomenutelné, nervy drásající finále, vychází mi z toho další z režisérových majstrštyků. (21.09.2006)

Seriál som nikdy nevidel a Michaela Manna pokladám "len" za zručného remeselníka, ktorého filmy sa mi síce páčia (PEVNOSŤ, POSLEDNÝ MOHYKÁN, HORÚČAVA), no niekedy to s atmosférou predsa len už preháňa na úkor príbehu (ALI, COLLATERAL). Napriek tomu som si jeho MIAMI VICE zamiloval už na prvé pozretie. Výborné herecké obsadenie je fajn, ale má to niečo, o čom sa ťažko hovorí. Nie je to „iba“ výborná atmosféra (hoci dusné nočné veľkomesto, ku ktorému sa blíži tropická búrka a horizont križujú blesky, je vystihnuté a nasnímané úžasne, stačí na strechu výškovej budovy postaviť dvoch hercov, pustiť kameru a dúfať, že sa skôr alebo neskôr v diaľke začne blýskať) či parťácka buddy chémia (v úvodnej diskotékovej scéne nepadne ani slovo, pritom z policajnej zohratosti mrazí, viď. scéna, v ktorej na jedného od chrbta zaútočí zabijak, na čo je kolegom zabijak spacifikovaný bez toho, aby si to vpredu kráčajúci kolega všimol - trvá to len pár sekúnd, ale je to pre mňa esencia buddy movie). Scenár stojí na minimalizme - čo sa týka dialógov, aj vzťahov medzi postavami (záverečná scéna sa hravo zaobíde bez slov, stačí, testosterónový Crockett v tichej nočnej nemocnici). A scéna na diaľnici je bomba ("Už sa nemusíš ponáhľať domov."). Trenčín Max 2006 (22.10.2006)

Zdánlivě triviální a mnohokrát viděný příběh o infiltraci mezi zločinecké struktury a až tak do 40.minuty ve mě tento pocit převládal. Ale počínaje působivou scénou s setkání s mafiánským bossem (neskutečně charismatický chlapík, casting opět, jak je ostatně u Mannových filmů zvykem, neměl chybu) a počátkem rozvíjení netuctového romantického vztahu s Isabellou (velmi půvabná Gong-Li) si mě film získal. Co tenhle film povyšuje do "filmové smetánky" je osoba Michaela Manna a jeho režijní invence, atmosféra, cit pro detail (občas opravdu tuze zajímavě pojaté záběry), netradiční pojetí akce ("Stane se to, že vystřelím náboj rychlostí 820 m za vteřinu do spodní části tvého mozku a ty budeš mrtvý od krku dolů dřív, než si to uvědomíš."), kdy platí AUTENTICITA nade vše, dokonalá hudební a zvuková složka a tak krásně pojaté intimní scény také nejsou jen tak běžně k vidění. A ten nádherný konec, dílem posmutnělý a dílem plný naděje, za sugestivního doprovodu klavíru, mě přesvědčil, že tenhle film si absolutorium zaslouží. PS: Nechápu opětovné výtky směrem k digitální kameře, k tomu mohu říci jediné - "jen tak dál, Manne". (19.11.2006)