Miami Vice

Tasení odznaků, tasení zbraní. Zatýkání. Falešná identita. Je to jejich práce. Jste na to připraveni?..... C.Farrell není můj typ. Tempo je pomalé, ale zase dává vyniknout příběhu. Žádný prosluněný Miami, holky v plavkách, ale inteligentní kriminálka. Chci víc akce! Alespoň jako v poslední třetině. Tam to opravdu ušlo. Příště si dám raději Muže v ohni. (30.01.2007)

Pro mě osobně (tzn. pro osobu, která podobné snímky rozhodně nevyhledává) celkem rutinní hollywoodský kriminální...film - navíc s totálně trapným a klišovitým milostným vztahem mezi jedním z "poldů" a ženou, stojící "na té špatné straně". Opravdu povedených hlášek bylo pomálu (snad 2 nebo 3 - ovšem slovům "já ujíždim na mojitu" se smáli jen zasvěcení) a naopak trapných dialogů až moc. Ale kupodivu jsem našla i jedno (v mezích) velké pozitivum - a tím je velmi zajímavá digitální kamera (tu a tam rozmazané záběry, občas "špatná" kvalita obrazu, občas "voyeurské" pohledy, syrovost...) - díky ní se člověk mohl lépe ponořit do děje (třebaže ten nestál za moc). Takže za zajímavou kameru jsou ty 3* nakonec celkem zasloužené (protože jsou skoro prakticky jen za tu kameru a chvílemi jakous takous atmosféru)_____Po dalším uvážení snižuji na 2* - za kameru je to hodnocení dobré až až (kdosi se totiž odvážil přede mnou vyslovit dosti nesmyslné srovnání Mami Vice a Departed - a mně došlo, že mezi těmito filmy je minimálně dvouhvězdičkový rozdíl - takže když Departed 4, Miami musí na 2 - sory, hoši, oproti tamtěm jste prostě jen namachrovaní bezduší trapáci...). (28.10.2006)

Jsem rád, že je mezi námi na CSFD tolik odborníků na digitální kameru, já se mezi ně neřadím, což je na jednu stranu smutné,ovšem na druhou stranu jsem si užil tenhle filmeček.Děsně jsem se těšil na skvělou akci, to se mě sice až tak nedostalo, zato se mě dostalo napínavé, vizuálně skvělé podívané.Jo a když došlo na ty akční scény, klub, motorový člun,přestřelka /tak ta hlavně/, tak se se mnou točil celý svět. Mann je prostě pan někdo.Collin je fakt težkotonážní frajer. (22.08.2006)

I na Manna příliš dlouhé (a že mám jeho styl vyprávění rád). Celkem zamotaný děj drží v pozoru zájem, stejně jako tradičně precizní kamera a trefně vybraná hudba, ale onen digitální look působí až příliš často otravně a narušuje tak vizuální kontinuitu filmu (tolik zrnitých scén se v kině jen tak nevidí). Na druhou stranu to má ten příjemný efekt, že díky digitálu je atmosféra Miami syrová. Všechny ty nablýskané káry a obří vybavené baráky nepůsobí jako výtažky z katalogů (jak prezentuje Bay Miami v Mizerech), ale jako reálný doplněk světa drog a zbraní, který se ukrývá za líbivou tváří exotického prostředí. Miami Vice je podstatě to samé, co Robbery Homicide Divison, ovšem s tím rozdílem, že hlavní postavy tu nemají tolik prostoru (především Foxx je krutě v pozadí) a děj je až příliš nárazově pojatý (v rámci pravidel "máme na to vše 90 minut, než spustíme hlavní akci"). Byl by to výborný díl krimi seriálu, ale je to slabší celovečerák. Je mi to upřímně líto, protože mám Manna hodně rád. Snad mu to vyjde příště, až zase zapojí i normální kameru, díky čemuž nebude pak každá akce tak nepřehledná a každá noční scéna jak krupicová kaše... (15.08.2006)

Koktejl z Mannových oblíbených klišé. Dobře nasnímaná, dobře zahraná další Mannova namixovaná variace na téma výběru povolání - aneb další instruktážní film o tom, že ani dobří hoši, ani zločinci nemají tu správnou perspektivu, která by jim umožnila skutečně v čase vychutnávat krásu a hodnotu života, ale že mezi těmi, které jejich povaha či řízení osudu předurčily pohybovat se v šedé zóně mezi oběma stranami, se občas vyskytnou výjimeční jedinci nucení dotýkat se podstaty věci, svého bytí - a že vzácně se při troše štěstí mohou letmo dotknout i jeden druhého. Byť jen na okamžik, v němž se protínají dramatické úsečky jejich životů, jen na tak dlouho, nakolik se jim podaří to protínání svých komplikovaných vektorů v tom okamžiku silou vůle zpomalit. *** Mannovy ústřední postavy ovšem nejsou žádné osvícené bytosti, které by na té hraně dokázaly vybalancovaně žít - jsou to lidi, kteří si nikdy nedopřejí dost času na rozmyšlenou, za co jim život opravdu stojí a proč, a jeho zbytek stráví zase ve zrychleném tempu událostí, smíření s rutinou štvané či štvoucí zveře, pohánění nostalgickou vzpomínkou na ten vzrušující zpomalený okamžik, v němž si užasle sáhli na něco pravého, a namlouvající si, že to je nejvíc, čeho se dá vůbec dosáhnout, takže po zbytek života jim stačí vzpomínat. *** Od filmu Heat, kde se Mannovi podařilo celou tu heorickou rovnici mezi časem, penězi, závazky, touhou prožít si pravou lásku a pravý život, zkázonosnou posledností riskovat a skutečnou vnitřní svobodou, s níž bývá zaměňována, zachytit a rozvést nejlépe a nejjemněji, Mann svoje postřehy na tohle téma neposouvá nikam dál, a pouze opakuje, omílá, předvádí své staré teze v nejrůznějších nových a třeba i slušivě spíchnutých formálních kabátcích, a působí tak poněkud vyčpěle. Chvílemi jsem měla pocit, že se dívám na Dirty Dancing v žánru kriminálního thrilleru. (17.01.2015)