Mortal Kombat

Původně jsem chtěl hlavně jásat nad tím, jak velký skok je to od obecně adorovaného guilty pleasure z dílny Paula W.S. Andersona, které už před nějakou dobou smutně zestárlo. Jenže čím déle nad tím přemýšlím, tím víc mi dochází, jak bych byl nefér. Tehdy se totiž tvůrci inspirovali jen dvojicí her, ve kterých se řešil turnaj a jenom turnaj. Od té doby ale uplynulo nejen více než čtvrt století, ale hlavně se vyrojila slušná řádka kombatích her, ve kterých se mytologie vydala do nejrůznějších vrcholů, pádů, přešlapů, nových klání, restartů těch starých i třeba dobrodružství nové generace. A z takové hromádky se nejen lépe vybírá staronový směr, ale lépe variují motivace postav. Na mém nadšení to ale nic nemění, protože se ke slovu konečně dostává i můj oblíbený Kung Lao, scénář se opatrně inspiruje v nových i starých časech, krásně pomrkává i v detailech a nebýt prostřední třetina trochu náladově roztříštěná a zbytečně příběhově skromná, nebylo by snad co vyčítat. Na jedničku funguje dokonce i takový Kano, kterého jsem přitom nikdy nemusel, soubojů je tolik, aby se pořád něco dělo a zároveň se nikdy nepřeklopily do stereotypu a zbývá si jen odškrtávat oblíbené fatality nebo obrázky, které si každý fanoušek musel vysnít. U perfektně načasovaného "Get over here!" mi bez legrace přiletěla husina úplně všude. Snad těmhle nadšencům vyjde plán na slibovanou trilogii, protože postavy i jednotlivé události mají rozmístěné naprosto přesně. (26.04.2021)

Niečo s Mortal Kombatu už mám napozerané a pár hodín už nahratých, možno aj preto ma to bavilo viac ako som čakal. Pretože som fanúšik tejto video hernej bojovky. Nie že, by to bolo podstatne, ale hodnotenie je od niekoho, kto ma aspoň trošku prehlaď v tomto svete a kto si tie žmurknutia na fanúšikov všimol. V prvom rade je tu hromada známych postav, ktoré nie jedného fanúšika dokážu potešiť. Obzvlášť Sub-Zero a Scorpion dokážu zaujať už hneď v úvode, aj keď škoda, že na menšom priestore, keďže film ma iba niečo cez hoďku a pol a postav je tu hromada. Na druhu stranu, každý je tu aspoň trošku predstavený a dostane svoj priestor. Oceňujem výpravu, kostýmy, kameru, fatality, známe hlášky (Get over here!), eastereggy (Nightwolf, Johny Cage), hudbu, efekty, výber kladných aj záporných postav a dokonca aj casting sa mi prekvapivo dosť páčil. No úplne najväčším ťahákom sú bez debaty výborne akčné scény! Akcii je skutočne veľa, snáď každý si to tu s niekým rozdá a krvou sa tiež nešetrilo. Toľko k plusom. Mínus je vlastne slabý príbeh, ktorý na tak krátkej dĺžke ani nič pútavé neponúkne a väčšinou ideme od bitky k bitke. Niektoré postavy sú slabšie zahrané (Liu Kang), iné zas super (Kano, Hanzo Hasashi) ale moc sa o nich nedozvieme okrem stručného zhrnutia. Nováčik Cole Young ma nenudil, ale ani nenadchol. Taktiež aj výraznejšia chémia, či tímová práca chýba, aj keď to by mohlo lepšie fungovať v pokračovaní. Dialógy sú chabé, miestami skoro až trápne a pri niektorých scénach som sa chytal za hlavu, ale tak šejkspíra čakať nemôžme. Na oko to vyzerá pekne, ale ako celok to úplne nefunguje. Filmu by určite pomohlo, ak by bol dlhší, lepšie dovysvetľoval a predstavil postavy a pozadie a neponáhľal sa iba za akciou. Animovaný Scorpion’s Revenge bol lepší, no tak či tak ma to bavilo a teším sa na pokračovanie. 80% - 4* (23.04.2021)

Tak prrr, kokůtci! Zas takový Mentál wombat to rozhodně nebyl. Ano, trochu to doprasili obsazením několika těžce ochrnutých a dost nesympatických kataristů – lejzroko je slizký megatrapák, kungpao vrhač klobouků otřesný kožený jeliman a ten ťamanský prkenný hromosvod s ledkami v očích je přeci bůh, a jako takový by měl být polyglot, čili dost nechápu, proč ho nechali mluvit jako Syřana na imigračním v Doveru, a nikoliv třeba plynule a nesměšně džaponsky jako Honzu Hašišáka – bere se to trochu moc seriózně a mohlo to být temnější. Nicméně jinak jde o vinně potěšující, vizuálně uspokojivou a konečně solidně krvavou neškodnou pičovinku, zcela v souladu s kultovní hrou i s, na svou dobu sqostnou, původní filmovou verzí z roku 95. Kdo čeká od filmu podle počítačové hry, v níž se bez jakýchkoliv serepetiček prostě jen imrvére vzájemně kungfí různí mutanti, nějakou užvaněnou uspávačku od Třesoštěpa či palčivou Sofoklovinu s filosoficko incestním přesahem, ať si místo toho raději narve do prdele kaktus a pustí popkulturně rakovinotvorné Assvenžry nebo plyn. (25.04.2021)

Mám neodbytný pocit, že nový Mortal Kombat vznikl hlavně za účelem naplno se zavděčit těm hardcore fandům hry, kteří chtěli ze všeho nejvíce na plátně vidět svoje milované fatality a s nimi spojené cheesy hlášky (Kano Wins, Flawless Victory). Je hezké stanovit si cílovku a oceňuju i snahu (minimálně tu lišit se co nejvíce od Andersonovy verze a být blíže předloze), ale nebýt úvodní scény s přesným Sanadou a sympaticky hovadského Kana, který jako jediný ani na chvilku nesere mramor, nebylo by moc o co stát. Proti novému hrdinovi vlastně nic moc nemám, zato třeba hyperpatetický prcek Liu Kang je až nechtěně směšný a zdejší Shang Tsung nesahá nezapomenutelnému záporáckému ksichtu C.-H. Tagawy ani po kotníky, stejně jako nový (zcela zaměnitelný) Lord Raiden Christopheru Lambertovi. Souboje nejsou špatné, ale vzhledem k tomu, že právě ty by měly být tím největším lákadlem, mě vlastně nijak zvlášť nenadchly. Přitom SubZera hraje Joe Taslim, jeden z nejschopnějších současných řezníků (viz Zátah, Rychle a zběsile 6, seriál Bojovník). Největší problém ale je, že je to celé tak nějak divně poskládané a skoro nikdy to vyloženě nestrhne (na to by tam Sanada asi musel být v jednom kuse, což ani omylem není). Nevadí mi, že je to brak, který se tváří možná až moc vážně. Spíš to, že to není tak cool, stylové, efektní a zábavné, jak bych si přál (ze všech těch fatalit mi navíc opravdu dobrá přišla jen jedna). Andersonova verze je sice možná ještě hloupější, v jednotlivostech i celku však má své zvláštní guilty pleasure kouzlo, kvůli němuž si ji dokážu užít i po skoro třiceti letech od jejího vzniku. Řečeno klausovštinou: "Je to taková nevýhra." 50 % (26.04.2021)

Prostinký děj, rychlý střih, dunivá hudba a choreograficky solidní souboje. Zhruba tak si pamatuju kousek od Paula W. S. Andersona z roku 1995. Samozřejmě mohl a měl být ostřejší a brutálnější. Tahle verze je. Čvachtavě krvavá. A je to příjemná změna. Na druhou stranu se bere strašlivě vážně. A i v těch „koulích“ se měli tvůrci ještě víc utrhnout. Přitom přesně takové oddechovky bych si v tomhle dietním období přál. Fanoušci fenoménu si nicméně můžou postupně odškrtávat jednotlivé ikonické charaktery. Postavy ale úplně zajímavé nejsou, sem tam na diváka vyskočí nějaký solidní souboj nebo svěží nápad, kaskadéři se snaží, ovšem zbytek nestojí za řeč. Svůj účel tak nějak plní. Být to delší, šel bych s hodnocením dolů. (30.04.2021)