Nocturnal Butterfly
Režie:
František ČápKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Roman BlahníkHrají:
Hana Vítová, Svatopluk Beneš, Adina Mandlová, Gustav Nezval, Marie Glázrová, Eduard Kohout, Elena Hálková, Jaroslav Marvan, Rudolf Hrušínský, Marie Blažková (více)Obsahy(2)
„Noční motýl v lásce znamená, že je marná, že je ztracená,“ zpívala hlavní hrdinka filmu v písni, která se zařadila mezi evergreeny nejen kvůli nesmrtelné melodii Císařského valčíku Johanna Strausse (v úpravě Romana Blahníka), ale především kvůli příběhu, který jako ústřední hudební motiv provázela. Film Noční motýl (1941) natočil režisér František Čáp podle povídky "Staša" z knihy Vojtěcha Mixy "Medvědi a tanečnice" a podle scénáře, na němž spolupracoval s Václavem Krškou. Vypráví příběh nešťastné lásky, která stáhla slušnou dívku do bahna nevěstince. Na první pohled slzotvorná kalendářová historka pro nepříliš náročné paní a dívky však dostala díky citlivému scenáristickému zpracování a suverénnímu režijnímu pojetí nové dimenze. Tvůrci zdůraznili především psychologické akcenty melodramatického příběhu v přímé závislosti na historických a sociálních podmínkách, v nichž se příběh odehrával. Film sám byl pojat jako velkorysá kostýmní podívaná, k níž výtvarně bohaté období konce století dodávalo všechny předpoklady (výtvarník filmu Jan Zázvorka jich dokonale využil), a odehrával se v jakémsi geografickém vzduchoprázdnu, i když mnohé reálie (třpyt důstojnických uniforem, pompéznost dámských toalet) zřetelně upomínaly na staré Rakousko-Uhersko, což podtrhoval i ústřední hudební motiv ze Strausse. Řemeslnou dokonalost filmu zdůraznily i znamenité herecké výkony především Hany Vítové v roli „padlého anděla“, vychovatelky Marty (její pravděpodobně nejlepší výkon před kamerou) a Adiny Mandlové v menší, ale pro příběh velmi důležité roli její přítelkyně, prostitutky Kiki. Mezi představiteli mužských postav se objevila také slavná jména jako Gustav Nezval, Svatopluk Beneš, Rudolf Hrušínský a Eduard Kohout. Vznikl film, který ve své době prokázal životaschopnost a úroveň české kinematografie i v omezených protektorátních podmínkách. (Česká televize)
(více)Recenze (105)
Musím se přiznat, že už dlouho jsem neviděl tak nesympatickou hlavní hrdinku, která mi hodně lezla na nervy. Vítová jakby byla po celý film duchem někde jinde, linii s vojákem jsem vůbec nevěřil, celé to bylo vlastně takové nijaké, nevýrazné. Aspoň, že to zachraňovala Adina, které její role naprosto sedla. ()
Lidský život může být nadmíru obtížný i tehdy, když navenek působí sebestraktivnějším dojmem. Melodramatický příběh NOČNÍHO MOTÝLA překonává svá idylická východiska a nyvá směřování do červenoknižních jistot kýče zdařilou psychologií postav, pevnou režií i nosnými hereckými výkony; mimo tradičně ceněnou Vítovou bych ještě více zdůraznil Mandlové výkon ve zdánlivě vedlejší úloze prostitutky Kiki. Jakkoliv se případ, který dal námět pro MOTÝLA, může zdát nepravděpodobný, v čase našich prarodičů a praprarodičů byl častější, než bychom byli bývali s to sami sobě ochotni připustit. Titulní melodie filmu vypovídá víc než jen o nostalgii za jedním zmařeným lidským životem. Otázka sociální může mít - bohužel - širší rozměr a hlubší záběr. V každé době a v sebekostýmnějším filmu ze sebeatraktivnějšího prostředí. ()
Vzplála láskou ke krásnému důstojníkovi jako Viktorka z Babičky. Nemohla s ním však odejít, protože měl vlastní rodinu. Proto se rozhodla zničit, život pro ni ztratil smysl. Kolem ní se odehrává řada dalších osudů, ona jimi jen proplouvá, bez účasti, bez východiska. A když se nakonec naděje objeví, znovu zasáhne osud a zkáza je dokonána. Velmi působivý film se skvěle obsazenými postavami. ()
Červená knihovna naruby. Říkal jsem si, fajn, konečně z toho depresivního válečného období žádná oddechová komedie, ale syrové drama, jenže ono to má všechny postupy ne realistického nebo realitě se přibližujícího dramatu, ale právě té červené knihovny. Co pak s tím, že herci se snaží, když jim z pusy padají fráze? Docela by mě zajímalo, jestli byl úmysl, že stejné věty, které říká student Štefi, tedy Martě, říká pak ona snad úplně stejně Vargovi, nebo zda šlo spíše o náhodu, když berete jako mustr klišé promluvy červených knihoven? Prostě ty věty jsou stejné, jen podané s dramatickým nádechem nevyslyšenosti. Jako jinak téma ona ho má ráda - on ji nemá rád, on ji má rád - ona ho nemá ráda, v lepším případě se oba mají rádi, rozebrali podle mne daleko ústrojněji a věrohodněji Šimek s Grossmannem. Na druhou stranu ale musím přiznat, že ústřední písnička Noční motýl podle Straussovy melodie je tady velmi dobrá. ()
Dnes už naivní drama s vynikající Mandlovou. Konec mě skoro dohnal k slzám. V příběhu je krásně vidět, jak to měly ženy na počátku dvacátého století (jistě že i dřív a později) těžké a společnost je mnohdy zahnala až na samé dno. Marta byla jistě naivní zamilovaná slečna, ale bylo smutné, že svou cestu ve své době neovlivňovala pouze ona sama, ale opravdu velkým dílem společnost tehdejší doby, aniž by to ona sama mohla zvrátit. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (12)
- Ústredná melódia filmu v úprave Romana Blahníka je Cisársky valčík (Kaiser-Walzer) skladateľa Johanna Straussa mladšieho. (Kubrickon)
- Hana Vítová byla tentokrát ve zpěvu dabována Mílou Spazierovou-Hezkou, která zpívala písně „Zdá se mi“ a „Noční motýl“. Když pak sama Hana Vítová obě písničky natočila na desku, výsledek byl podle mnohých lepší, než v případě filmové nahrávky. (Teres)
- Film byl poprvé uveden na Filmových žních ve Zlíně 1. srpna 1941. (Cucina_Rc)
Reklama