Gillesova žena

Kazdy z nas nekdy zazil chvile, kdy jde pod svou vlastni dustojnost nez aby se vzdal milovane osoby. Jakmile si to ale uvedomi, nemusi to unest. Takto by se dala vystihnout hlavni myslenka filmu, ve kterem nebyla potreba rozsahlych dialogu, aby si divak tyto pocity ze sveho zivota vybavil. Jedinou jeho chybou bylo, ze se dal zkratit o cca 15 minut, aby se divak ke konci nemusel vrtet a divat na hodinky. Jinak je to ale hezky film. (06.02.2006)

Soustředěný herecký výkon Emmanuelle Devos v pro mne hodně zvláštní roli. Nejen, že ji manžel podvádí s její mladší sestrou, ale ona nezavrhuje ani jednoho z nich a trpělivě čeká, až je to přejde. A přitom z toho cítíte temné podtóny, které naznačují, že happyend není možný. Retro příběh pro tři dobré herce a jednoho nadaného režiséra (70%). (27.04.2008)

Výborný dojem z filmu zkalil až samotný závěr, který působí trochu násilně a nepříliš pravděpodobně. Jinak jde ovšem o pozoruhodný snímek, ve kterém podala bravurní výkon představitelka hlavní role, které stačí pár pohybů a gest, aby dokonale vykreslila hnutí mysli své křehké a zároveň nesmírně silné Elisy. E. Devosová přesvědčila diváky o svém širokém hereckém rejstříku ve stejném roce například v komedii "Vítejte ve Švýcarsku". (27.03.2008)

Velice citlivě natočený snímek o ženské duši. Frédéric Fonteyne v prvé řadě vypráví obrazem. Výrazná stylizace obrazu vykresluje dojmy a pocity aktérů, kdežto podružné dialogy pouze dopomáhají k plynulosti příběhu. Film, jehož výchozí scénář obsahoval pouhých deset stran (zbytek tvorby je pouhá improvizace herců a fantasie režiséra) má laťku kvality (jak formální tak obsahovou) postavenou neuvěřitelně hodně vysoko. Fonteyne za to může být vděčný nejen sobě, ale zejména všem představitelům hlavních rolí. (29.11.2005)

Spousta hluchých míst je kompenzována pouze dvěma mimořádnými sekvencemi, jednou je taneční zábava, na níž by se pomalu houstnoucí atmosféra dala krájet, a druhou je závěr s věšením prádla. Opatrně rozvíjené téma vzdušnosti, která laxně přechází pomocí tmavých tónů povalu do deprese, se kolem diváka ovíjí jako stahující se smyčka. Samotný závěr je naprosto úžasný, v závěrečné scéně je nejen shrnutí celého filmu, ale vlastně i vysvětlení jednání hlavní hrdinky. Problém mám s tím, že chování Gillesovy ženy mi přijde až chorobně hloupé. (28.05.2021)