Poslední pevnost

Mám ráda filmy z vězeňského prostředí, v současné době mě však začíná ubíjet stereotyp: následování lineárně vyjetých kolejí scénářů, patos... a vlastenecky hrdé mávání americkou vlajkou. Bože, odpusť jim, neb oni nevědí, co činí. Američané zkrátka netuší, jak s tímhle neustále předhazovaným "detailem" dokážou urputně lézt na nervy zbytku světa. Příběh "Poslední pevnosti" nenabízí nic moc nového: věznice je sice vojenská, hlavní hrdina není svalovec a utkání s vrchním padouchem musí vést pomocí své vůle a důvtipu, nikoliv efektních úderů. Ve své podstatě však jde stále o totéž: klaďas se do ničeho nechce zaplést, dokud díky záporákovi neumře nějaký vedlejší chudák, a pak se nasere, získá sympatie spoluvězňů a zloduchovi to navzdory všem úskalím pořádně natře. Žádné překvapení se nekoná, scénář i postavy jsou předvídatelně klišoidní, což je největší slabina "Poslední pevnosti". Jistě, najdou se drobné inovace: vězni jsou přes vzájemné rozpory na jedné "lodi", jsou to vojáci, zakázané salutování, úctu k výše postavenému spoluvězni a vůbec vzorné chování používají jako formu vzdoru vůči řediteli, závěrečná bitva je strategičtější, než bývá zvykem (tím neříkám logičtější, bohužel právě naopak). Přesto jde v jiné variaci o totéž, co lze vidět skoro ve všech ostatních filmech o vězení. Před dvaceti, třiceti lety to mohla být bomba, ale dnes by to chtělo přece jen víc originality a méně schématičnosti. Při váhání mezi 3 a 4 hvězdičkami tak nakonec rozhodly dvě věci: solidní herecké obsazení (zvláště Gandolfini se blýsknul) a již zmíněné sympatie k podobným filmům. Neobjektivních 70%, ale s odřenýma ušima, nosem, rameny, prsama, zadkem a... přečnívajícími částmi;-) (22.05.2009)

v hlavních rolích: Robert Redford a americká vlajka... Když se dívám na filmy o vězení, tak to na mě vždycky působí dojmem, že většina vězňů jsou docela sympatický lidi, který se tam dostali nějakou blbou náhodou. V tomhle filmu je to ovšem dovedený úplně do krajnosti a je to spíš takový vězení naruby. Tam jsou snad úplně všichni vězni samý slušný lidi, který jsou tam nespravedlivě a naopak dozorci jsou jeden grázl vedle druhýho. No nad timhle jsem teda trochu kroutil hlavou, ale filmy z vězeňskýho prostředí mam rád, takže se mi to celkem líbilo až do tý chvíle, kdy vězni pod vedenim Redforda provedou vzpouru. U toho jsem si tu hlavu už málem ukroutil a hlavně jsem litoval Redforda, že v tom hrál hlavní roli. Nevim, jestli nečet scénář nebo co, ale na starý kolena hrát v takový béčkový kravině, to snad neměl zapotřebí... (02.05.2007)

Soundtrack Jerry Goldsmith: 1. The Castle ,2. Irwin Arrives ,3. The Rock Pile ,4. Get Behind The Mule ,5. Let's Go Ladies ,6. Full Alert ,7. Military Justice ,8. The Count Down ,9. Hold Them ,10. Taking Command ,11. The Flag ,12. September 11, 2001 - Theme From The Last Castle ,13. Chiseled In Stone,, (12.05.2011)

Ačkoliv film šikovně spojuje hned dva vděčné mužské žánry - vězeňské a vojenské drama - jeho kvalita se tím neznásobila, ale zůstalo u průměrného snímku, u kterého se neubráníte pocitu, že měl zatraceně na víc. Problém tkví dílem v odfláknutém scénáři, dílem v nevzrušivě rutinní režii a zároveň ve vyčpělosti zpracovávané látky - na tyhle velkolepé patetické hollywoodské bláboly už podle mě dneska není nikdo zvědavý. Děj je plytký a předvídatelně (zbourání zdi) a násilně hrocený (vraždy vězňů), postavy jsou jen hrubě načrtnuty a při všem tom patosu chybí trocha nadhledu, takže tam kde Paul Newman ve FRAJERU LUKOVI baštil vajíčka, důchodce Redford tahá kameny. Co se ale povedlo je casting hlavních rolí, Redford dodává své postavě potřebné charizma a Gandolfini jako jednorozměrný padouch sice nemá moc co hrát, ale aspoň je ukázkově slizký, a také závěrečné dobytí pevnosti zevnitř stojí zato. (23.04.2006)

Kdyby nebylo charismatu Redforda, zajímavosti Gandolfiniho a standrardní práce Goldsmithe bylo by to za míň. Tak zhovadilý a nechutně směšný scénář jsem už dlouho neviděl. Ovšem jestli je v amerických věznicích taková realita, tak to se pak omlouvám. Jak se na takovém scénáři mohl podílet Graham Yost, kterého jsem po Nebezpečné rychlosti a Povodni měl dost rád, tomu nerozumím. (13.08.2005)