Purpurové řeky

Románová prvotina Jeana Christopha Grangé nedopadla coby film vůbec špatně. Výborné obsazení, dobrá práce kamery, tísnivá atmosféra evokující v divákovi ty "nejlepší" dojmy z Fincherova Sedm, kterému se celkem vyrovnává i co do nechutnosti spáchaných zločinů (a těmi nemyslím jen ty vraždy). Nicméně jsou tu jisté vady na kráse...třeba Casselova "vandammeovská" vložka:) Btw konec je opravdu...weird...lepší slovo mě nenapadá. Právě kvůli němu nemůžu v žádném případě dát víc než 80% - a upřímně řečeno, uvažoval jsem, jestli nedat míň. (16.03.2003)

Výborný detektivní thriller, ve kterém hvězdně zazářil jak Jean Reno, tak Vincent Cassel. Francouzům se podařilo natočit velmi dobrý snímek, který směle konkuruje americkým protějškům. Ke konci je to možná trochu přitažené za vlasy, ale jinak tento film hodnotím kladně.. Myslím, že z něj šlo vytřískat ještě víc, ale i tak je to velice koukatelný snímek, u kterého se místy budete bát a místy nebudete vědět jak a proč.. Přesně jak má být. 90% (30.11.2009)

"Začneme na hřbitově. Jsem dnes v dobrý náladě." Mám rád, když je to zamotané, napínavé, vtipné a ještě mě to do sebe vtáhne atmosférou. Přesně takové jsou pro mě Purpurové řeky a přestože jsem se v nich již několikrát koupal, tak stačí letmý záběr na Alpy, na první mrtvolu, na nevrhlého komisaře Niemanse a už mě zase mají. A já zase s napětím čekám, jak to tentokrát dopadne, i když po několika reprízách už mám jisté tušení. (04.02.2017)

„To jsem jí jako měl jednu fláknout? Je to přece jeptiška!“ Temný triler s hororovou atmosférou, tajomným scenárom, jemne béčkarským finálnym horským twistom (no a čo, mne sa ale páčil), atraktívnou horsko-univerzitnou výpravou a vynikajúcim kastingom. Skúsený Reno ako chladnokrvný, rozumný a rozvážny policajt, ktorý videl veľa zla. Ak mu ale raz za čas prasknú nervy, je lepšie pratať sa mu z cesty rýchlosťou blesku. Po jeho boku mladý Vincent Cassel: divoký, nespútaný, nie však trápne namachrovaný. Dole klobúk za to, že je to natočené tak, že vám až pri šiestej repríze napadne, ako je možné, že náckovia s IQ húpacieho koníka (ale čo iné čakať od náckov) v autoservise vo francúzskych Alpách ovládajú capoeru. Navzájom sa Reno a Cassel výborne dopĺňajú, iskrí to medzi nimi, sú vtipní, ale zároveň im veríte každé slovo, každé gesto, úsmev, zvýšené slovo. Majú lepšiu chémiu, ako mnohé slávne filmové romantické páry. Purpurové rieky celý čas držia vašu pozornosť na nohách, mŕtvol pribúda a celý prípad je intenzívny, zamotaný, mrazivý a záhadný. Grangého román je tiež dobrý, ale pravdupovediac filmové spracovanie lepšie. Možno aj vďaka Casselovi, ktorého postava v knihe mimochodom nebola, síce tam bola iná, podobná, ale volala sa Max Kerkerian a celkovo bola charajterovo posunutá úplne iným smeorm, než Casselova. Kino Považan NMnV 2001 (04.01.2009)

Mysteriózních thrillerů je hodně, ale opravdu hodně málo. Ale zdá se mi, že Francie má dost solidní podklad na to, aby v něm některý takový mohl vzniknout. Purpurové řeky jsou přísným příkladem onoho dokonalého thrilleru, který atmosféru nechá krájet na extra malinké kostičky a nakonec vyvrcholí v relativně rozumné vysvětlení, což se od takových filmů čeká, ale většinou nedodrží, tak jako u dvojky řek. Jednička je jedinečná prostě v tom, že je první a taky jedna z mála těch, které za to stojí. Výborné herecké výkony, slušný spád, zajímavý průběh, vstup do historie. Nic mu nechybí a věřím, že si vždy najde místečko v mé hlavě, pokaždé si vzpomenu na slovo: mysteriózní, protože po shlédnutí už na nic jiného ani nedám dopustit. Purpurové řeky jsou a vždy budou tou nejlepší kriminálkou s historickým a drastickým podkladem, které mám tak rád, a které jsou filmařsky dosti bídné. Vyjma tohoto filmu. --- Na nic nešahej. - No jo. A dejchat můžu? (22.01.2008)