Purpurové řeky

Kdo by to řekl, že za tím stojí „frantíci“ aneb exkurze do kuchyně genetikovy. Onen už zlidovělý duch ponurého thrilleru, který opustil tělo s názvem Sedm a poté se převtělil do totožných, nebo mnohem horších podob filmových, je cítit na pozadí celého tohohle temného tetelení. Dvě osy příběhu vedené ve zdánlivě nesouvisejících rovinách, na jedné straně charismaticky prďácký Jean Reno, na straně druhé úleťácký hláškař Vincent Cassel. Hned na úvod krom sněhu zamrazí přímočaré zobrazení mrtvol, znepokojivá hudba skladatele Bruna Coulaise a typicky evropsky syrová kamera. Taky pan zvukař se náležitě činil, aby ve spleti morbidních prostředí nezůstal napětí nic dlužen. Lidi od rekvizit zase nafasovali víc než nutné množství krve a tak se v zájmu uvěřitelnosti rozhodli s tímhle artefaktem nešetřit (nutno konstatovat „jen houšť“). Každá s postav si pohrává s podivně vtíravou bizarditou, jako by vyrazily figuríny z nějakého panoptika na protestní průvod francouzským podhůřím. Proto si až člověk říká, co ten úlet s vložkou ve stylu kung-fu? Není to tak trochu navíc? Přesto je tenhle mix thrilleru, kriminálky a instruktážního videa pro začínající genetiky na evropské poměry něčím dejme tomu více než neobvyklým. Hlavně co se atmosféry a takového toho hltání každého následujícího momentu týče. Samozřejmě, že přehnaná snaha o co nejvíc šokující závěr stylu "kopirajd" může působit uměle a neoriginálně, jenže vzpomeňte řady laciných televizních bubákovin, co se o to snaží ještě mnohem okatěji. Prvně, není to na plný počet. Znáte to: „Stěrače stírají, klakson troubí, ale nějakej zapamatovatelnej moment nebo šok co by vám vydržel ještě tejden na to, ten tu chybí.“ Jenže ta hudba, přesné herecké výkony a nad očekávání předvedené ztvárnění mě zas utvrzují, že do úplného průměru Purpurové řeky taky nepatří. Takže dávám za 4. (06.03.2005)

Purpurové rieky ma neoslovili. Nemôžem im uprieť zaujímavé momenty i potrebné tajomno, ale na druhej strane nemôžem prehliadnuť scény nakrúcané pre efekt, nelogickosti v scenári a ďalšie zúfalé pokusy o ohromenie diváka. Vincent Cassel i Jean Reno odvádzajú kus poctivej práce. Výsledok je priemerný a odradil ma od potreby pozrieť si ich pokračovanie. (27.10.2019)

Námět velmi vábivý, herci excelentní, atmosféra po většinu filmu ostrá jako francouzská gilotina a hlavně, celá první polovina ten nejstylovější, nejmrazivější a nejpůsobivější thriller od Fincherovo SE7EN. Ovšem jak mě začátek nadchnul a famózní atmosféra se mi společně s nechutnými mordy zaryla hluboko pod kůži, tak druhá půlka mě svou křečovitostí a strmým úpadkem kreativity vypráskala jak malého kluka, co celé dětství věří v Ježíška, a nakonec se dozví, že je všechno úplně jinak. Ale já bych možná i všechno odpustil, kdyby tvůrci přišli s nějakým kvalitním a smysluplným závěrem, který by diváka zase správně naladil a otevřel mu pusu minimálně stejně, jako skvělý úvod. Jenže to, co se nakonec na plátně odehrálo, bych nejraději z filmu nadobro odstřihl, spálil a popel vysypal někam do jezera, protože to celý snímek i s jeho silně depresivním nádechem srazilo doslova o úroveň níže. Nemůžu říci, že bych považoval Purpurové řeky za zklamání, spíše mě strašně vytočilo, jak dokázali tvůrci tak dobrý snímek s tak vynikajícími herci takhle zbabrat.)) Alespoň se opět ukázalo, jak je zmíněné SE7EN v daném žánru nedostižné.. (26.11.2012)

Inspirace špinavými filmy, jako je Sedm, si snad všiml každý divák, který viděl Sedm či jemu podobné. Francouzi se ale s novodobým americkým pojetím kriminálního thrilleru vypořádali velmi dobře. Více si to člověk uvědomí s odstupem času a při srovnání s nepodařenou dvojkou. Krutost a morbidnost snímku vyvažují nádherné alpské exteriéry a pohledy na horské vesničky. Výborná hudba souzní s výtvarnou kamerou. Úvodní titulky se záběry na hnijící mrtvolu prolezlou červy dávají tušit, že podívaná bude místy drsnější. Tvůrci si určitě oblíbili i Mlčení jehňátek, Vraždy podle Jidáše a další temné thrillery, z nichž si ledacos vypůjčili. Kupodivu vše funguje i díky hereckým výkonům. Konec se dle komentářů zdá leckomu odbytý, ale při zpětném pohledu k němu vše směřovalo jak nitky potoků do řeky. Film na vícero podívání... (23.11.2011)

Celkem svižný leč neoriginalní thriller. Napětí se tu bohužel dosahuje spíš nechutnostmi. Málokdy jsem viděl ve filmu tolik "hezkých" detailů na pitvy a mrtvoly obecně. Celou dobu spěje děj k celkem jednoznačnému vyvrcholení. No přijde sice nakonec překvapivý zvrat, ale ten je hodně přitažený za vlasy. Díky slušnému tempu vyprávění a kvalitní práci s kamerou dávám solidních 50 - 60%. (11.11.2006)