Návštěvníci

Výborně zpracované klasické téma o cestování v čase, tentokrát ale na francouzský způsob. Evidentně to Francouzům sedlo jako zadek na hrnec a samozřejmě taky, protože takhle jsem nepobavila už dlouho. Francouzi prostě mají svůj specifický humor a ten se dá jen strašně těžko zapřít. Navíc dvojice Jean Reno a Christian Clavier je perfektní a skvěle se doplňují. (22.07.2011)

Uletený nápad, ktorý francúzi dokázali elegantne spracovať tak, aby nevyzeral ako stupidná neokrôchaná zhovadilosť, ktorej sa neskôr chopili hollywoodske štúdiá. Reno a Clavier úžasní, všetkému skvelo sekunduje perfektný český dabing a šikovná hra s časopriestorom. Ešte stále sa na tom dá kvalitne pobaviť. 80%. (01.10.2014)

Tohle je klasický případ mého vztahu k některým filmům. Pamatuji si, jak to přišlo do kin, vyvolalo letmé haló a všichni o tom mluvili. Já to, klasicky, neviděl. Pustil jsem si to až po letech, někdy počátkem nového tisíciletí. Ale vůbec nic mi z toho v paměti neutkvělo. Možná proto, že to zase až taková sranda není. Asi dva dobré vtipy na komedii mi přijdou docela málo. Postavově a herecky mě ale příjemně zaujaly Isabelle Nanty (dlouho jsem se navzpomínal, kde jsem ten její obličej už viděl, než mi došlo, že v Amélii a tam i tady je prostě nepřehlédnutelná) a Valérie Lemercier. (14.03.2018)

Málokterý žánr mě míjí tak jako fantasy v té čisté podobě se středověkými rytíři a meči, což tady vytváří výrazný rámec. Ale ono je to skoro jedno, když se většina filmu po procitnutí dvou postav v současnosti promění v něco úplně jiného a promění se na můj vkus až v příliš divokou frašku. Tak, párkrát jsem se zasmál, byť víckrát jsem spíše trpěl, a humor typu hlodání telefonního sluchátka ve stylu hlodání kostí mi připadal spíše trapný. Svým komediálním talentem mě celkem zaujala Valérie Lermercier (a to i přesto, že mi nebyla moc sympatická a ani příliš hezká) a občas mě Návštěvníky bavilo sledovat z důvodu, že mě zajímalo, kam se děj posune. Ale ani v tomhle směru mě zpracovaní zrovna tolik nedostalo: když už občas došlo na pořádně napínavou část (návštěva tajemné komnaty za krbem s tou ženskou), stejně byla několikrát přerušena scénami odjinud. Sám jsem sice milovníkem francouzských komedií, i když často spíše těch poetičtějších a umělečtějších, ale docela si libuji v komedii v různých podobách. Popravdě jsem očekával cosi trochu víc inteligentního, možná i absurdního, ale tohle mi připadalo jen často (s přibývajícími minutami stále víc) nesnesitelně bláznivé a šílené. A taky zdlouhavé. A některé fantaskní nápady, jako např. získání prstenu z muzea v autě pomocí vyvolání(?) požáru na dálku či následný výbuch spojením dvoch vzlétnuvších prstenů, tu působí svým zpracováním tak nedomyšleně, až jsem měl pocit, že to jen tvůrce jednoho dne napadlo, tak si to prostě zrealizovali, aniž by všechny ty napřirozené fantaskní nápady nějak hlouběji propracovali a dali jim v rámci žánru patřičnou logiku či smysl. No nic, s Poirého tvorbou se zřejmě míjím ještě víc, než jsem si myslel, ač zatím stále vkládám velké naděje do jeho hudebního filmu Mes meilleurs copains (1989), tak uvidíme... [45%] (30.12.2022)

Pre mňa najzábavnejšia komédia ever. Ešte pri ôsmom zhliadnutí mi od smiechu celých 100 minút tiekli slzy a bolelo brucho. Jean Reno a Christian Clavier čoby zbrojnošskí burani v našej hetickej dobe a všetky postavičky, ktoré stretávajú, sú božské. Ich vystrájanie, poňaté typicky francúzskym, rýchlym, bláznivým tempom a šialenými uhlami kamery ma dostáva. Rovnako koncipovaných je síce väčšina francúzskych komédií, ale Les Visiteurs mi prídu výnimočný a dokonalí. Aj vďaka úžasnej hudbe, milému fantasy feelingu a myšlienke filmu, ktorá je na žáner prekvapivo hutná. (09.01.2003)