Mnichov

Mnichov rozhodně není špatný film, právě naopak, Spielberg se opět ukázal jako skvělý režisér, ale opět s ním mám jeden problém, který není zrovna malého rázu, necítil jsem vůbec žádné emoce. Zatímco tajní agenti Mosadu likvidovali jednoho teroristu za druhým, já byl chladný jako mrtvola, což rozhodně není dobře - bohužel přesně ten samý problém jen měl i u Schindlerova seznamu, což už o něčem vypovídá. Od snímku podobného ražení očekávám nějaké napětí nebo alespoň vyvolání smutku. Nedokážu si odpovědět, v čem je problém. Všechny složky fungovaly více než dobře, vynikající hudební doprovod, nadprůměrné herecké výkony a velice slušný scénář nabízejí režisérovi ohromný potenciál, který je však třeba použít s jistou razancí, všechny složky je třeba spojit v jednu, která musí zabírat jednou velkou silou a ne se rozdělit na elementy. Připadá mi to, jako by Spielberg strojově převedl na plátno jeden scénář a více se tím nezabýval, což samo o sobě jistě stojí za přemýšlení. Stejně tak jako fakt, že se jedná o režiséra, který spíše než vážná dramata zvládá natočit komerčně úspěšné snímky jednoduššího ražení (ne tolik vážné), avšak se stejně hlubokým morálním poselstvím. 60% (29.06.2006)

Hodně silný snímek. Tématem i provedením. Téma, které začíná atentátem na izraelské sportovce, ukazuje pomstu a nutí nás rozhodnout kdo koná správně. Steven Spielberg vzal jako žid tento film hodně vážně a vložil do něj kus sebe. Na filmu je to hodně cítit a v některých psychologických scénách je Spielbergova režie opravdu vybroušená jako diamant. Hudba Johna Williamse je přesná, dobová, ale dodržuje přesně téma. Hercům nelze nic vytknout a pravděpodobně na tom má velký vliv právě režisér. Oproti Válce světu(jak to tu porovnává POMO) je film rozhodně dospělejší, pevnější a dějově kvalitnější. Kromě vizuálních kvalit, které se jednoduše porovnávat nedají, pro mě je jednoznačným vítězem vážný Mnichov. Spielbergovi se vždycky dařili filmy, na kterých mu záleželo a jeho zatím nejosobnější film Schindlerův seznam byl čistá nádhera(pravděpodobný vrchol minulé dekády). Mnichov je seznamu trochu podobný a hlavní postavy se rozvíjí a dostávají se až do stádia, kterému se ze začátku jen smáli. Z agentů se stávájí žoldáci, kterým příchází fotka, jméno cíle a vražda je rychle provedena. Psychologické rozložení postav a jejich vědomí této změny je až fascinující. Hlavní postava hraná Ericem Banou je perfektní hlavní hrdina, který je silný, odvážný, sebevědomí, ale dokáže ukázat i svou citlivou až sentimentální polohu. Nový james Bond Daniel Craig je naopak lehce bez citů a působí na mě jako perfektní nájemný vrah, který vás zastřelí ostřelovací puškou z druhé strany města a odjede následně vlakem za další prací. Ostatní jsou kvalitní a nikdo nehraje špatně, což je velmi příjemné pro sledování postav. Perfektně Spielberg ukazuje i v tak zbytečných a často samoúčelných scénách sexuálního aktu psychiku hlavního hrdiny. Scény jako např. prostříhaná a celým filmem se táhnoucí vražda izraelských sportovců nebo výbuch v hotelovém pokoji sledovaný z pokoje hlavního hrdiny, jsou silnými zážitky dotvářející dojem perfektního dramatu. (17.03.2006)

Režisérský matador vítězí na všech frontách. Ať už nechává Erica Banu brečet do telefonu nebo servíruje komando, které vystřílí, na co přijde. Některé drsné scény bych od něj nečekal a to už z jiných válek dobře vím, čeho je schopen. Steven zkrátka neváhá tnout do historické problematiky, tentokrát té, která zasahuje i do současnosti. A svoji misi dotáhl do konce tak brilantně jako nikdy předtím. (08.07.2006)

Škoda, že Spielberg Mnichov nenatočil třeba se Spikem Lee, možná by potom došel dál než k tuctovým dialogům na téma domov. Musím vychválit recenzi Vojtěcha Ryndy z Reflexu kvůli přesnému zhodnocení Mnichova jako "skvělého thrilleru se Spielbergem koktajícím nad aktuálními politickými otázkami". Každopádně výtečně natočeno, sedmdesatkovej styl díky Kaminskiho kameře parádně funguje, v některých momentech vyhání napětí do maximální možné míry... ale nepřekryje, že Spielberg není myslitel ani filozof, který by svůj film dokázal oprostit od svého ideově uhlazeného vypravěčství (nic na tom nezmění pár explicitně podaných mrtvol). V prvním plánu Steven přináší znovu své stěžejní motivy (rodina, otec-syn, otec-dcera), což mě štve dvojnásob kvůli tomu, že se komentář k palestinsko-izraelské otázce odbývá pomocí plakátové a typicky hollywoodské scénky s laděním rádia anebo již zmíněnými tuctovými dialogy o domovině. Spielberg nemá moc co říct (byť to říká efektně aa napínavě), a proto raději uhýbá do profláklé osobní roviny, do ničivého víru násilí, který jsme na plátně sledovali už mnohkrát (naposledy a mnohem sugestivněji v Dějinách násilí). Dal bych 70%, když by mě poslední záběr nedovolil vztáhnout Banovu intimní linii k současnosti jako docela hluboké, věcné a smysluplně zobecnitelné vyjádření vystupující proti krvavé pomstě. Ale pořád mě mrzí, že k samotnému tématu Izrael vs. Palestina neřekl Spielberg s kolegy něco duchaplnějšího. (Imho na to nemá při své sentimentalitě potřebný duchovní rozhled, proto ta úvodní poznámka o Spikeovi :-) P.S.: Hra na akcenty mi byla znovu protivná a Geoffrey Rush znovu přehrával. (04.02.2006)

Dlouho mi Mnichov unikal, ale včera jsem narazil na film v televizi, tak jsem to konečně zkouknul. No a mám pocit, že kdyby mi film unikal i nadále, tak by to žádná velká škoda nebyla. Občas se teda ve filmu najde nějaká opravdu dobrá a precizně natočená akčnější scéna, ale jinak je to po většinu času takový typicky Spielbergovsky ukecaný a rozvleklý. Navíc tentokrát tomu moc nepomohlo ani herecký obsazení. Eric Banán nebo Daniel Craig jsou mi strašně nesympatický. To už snad radši Toma Hankse. A ostatní herce pomalu ani neznám. A ještě vypadaj všichni stejně a pletli se mi mezi sebou. V těch téměř 3 hodinách se teda najdou určitý pasáže, který mě bavily, ale film by potřeboval tak o hodinu zkrátit. (21.08.2022)