Lincoln

Ako blesk z čistého neba natočil master a velikán filmu Steven Spielberg jeden zo svojich najlepších filmov v dobe, keď to už od neho nikto nečakal. Dá sa v tom nájsť určitá symbolika, že sme mohli vidieť už dve verzie a dva pohľady na život veľkého muža dvoch veľkých režisérov v čiernobielej podobe, zatiaľ čo Spielbergov uhol nie je čiernobiely ani trochu, a má to svoje opodstatnenie. Tak ako sa v prvých scénach ocitá divák a brodí v blate, pote a krvi národa zmietaného (znížim sa k použitiu klišé) bratovražednou vojnou, zostáva v nej po celý čas, aj keď sa dej prenáša za zavreté dvere honosných salónov, kuloárov a Oválnej pracovne. Spielberg predstavuje citlivý portrét muža, vodcu, ktorý je populárny medzi ľudom a nenávidený medzi politikmi, ktorý dokáže národ viesť, ktorý je spravodlivý a robí vždy to, čo je podľa neho najsprávnejšie - tým však idealizácia "hrdinu národa" končí a začínajú sa pochyby. Ako človek vedomý si svojej zodpovednosti sa dokáže postaviť čelom tomu, čo sa pokladá za zákon, a zmiesť ho zo stola často pomocou pochybných metód, ktoré naštrbujú dôveru v jeho nepoškvrnenosť. Dostáva tým zabrať nielen jeho postava, stvárnená prirodzeným a ľudským herectvom Daniel Day-Lewisa, ale hlavne divák, ktorý sám stojí pred voľbou, čo považuje za legálne, a čo za nutné, keďže tieto dva pojmy sú často v opozícii. Problémom môže byť pre niekoho skôr záber filmu, teda posledné mesiace Lincolnovej vlády, kedy bol, metaforicky povedané, navonok pevnou skalou, o ktorú sa rozbíjajú vysoké vlny a zvnútra malou bárkou na rozbúrenom mori, ktorej neustále hrozí prevrhnutie. Pod tlakom si zachováva chladnú hlavu a je využitý aj ako jeden z prvkov spielbergovského nadhľadu, alebo lepšie povedané striedmeho humoru, najmä pri rozprávaní historiek a niektorých odľahčujúcich scénach. I tak je to film ťažký, ktorý rozhodne nie je pre každého a divák by si mal dva razy premyslieť, či sa do toho chce skutočne pustiť. Odmenou pozornému a trpezlivému bude úžasné spracovanie záverečnej kapitoly osudu jedného z najslávnejších amerických prezidentov, umocnený famóznym hereckým koncertom Daniel Day-Lewisa a Tommy Lee Jonesa so skvelou hudbou a výpravou, na ktorý sa len tak nezabúda. Byť toto posledný Spielbergov film, bol by to úžasný filmársky epitaf a odkaz budúcim generáciám. 95% (17.03.2014)

Primálo Kaminskeho exteriérových kameramanských lahôdok (presnejšie dve: Gordon-Levitt sleduje zasypávanie častí tiel, a posed dvojice na verande domu). Primálo emocionálnych scén v ktorých by sa predviedol John Williams. Primálo vzťahových liniek, ktoré by zdvihli záujem o postavy a ich osudy. Primálo čohokoľvek, čo by zaujalo diváka, ktorého nezaujíma daná historická udalosť. Elegantne sfilmovaná a kvalitne zahraná interiérová dejepisná nuda. Daniel Day-Lewis samozrejme výborný. (22.01.2013)

Musel jsem se trochu nutit, abych se na Lincolna vůbec podíval a musím říct, že za vidění stál. Plejáda skvělých herců, kteří mají co říct... Navíc Spielberg netočí vyloženě špatné filmy a prosazení 13-tého dodatku, byť zdlouhavé a nudné podává zajímavě. Abe (Daniel Day-Lewis je skvělý a nominace na Oskara je více než oprávněná) využívá zdržování korupci a překrucování pravdy k dosažení svého. Jeho dobrácké a skvěle vypointované historky z něj dělají sympaťáka, ale lid kvůli tomu trpí o měsíc déle ve válce. Hvězdný okamžik dějin, říká se... nic není hvězdného na snaze prosadit svou a uspět pletichařením a polopravdou. Podotýkám, že při finálním hlasováním jsem doufal, že dodatek projde a při každém "Yay" jsem se pousmál. Spielberg uspěl v tom, že na nás nevalí tohle období dějin jako něco význačného co tvoří dějiny. Bere to syrově, věcně. Podaří se to, fajn. Nepodaří, no tak budiž, snažili se. Ano je trochu nevýhoda, že víme jak to dopadlo. Divák proto nemůže být zcela spokojen. Výlety mimo interiéry (je jich jen pár), kde vidíme válku s tím co k ní patří (usekané údy na kolečku) zaberou z celé dlouhé stopáže jen pár minut jinak se kecá. Přesně tím stylem (jen argumenty mají hlavu a patu), který vidíme na jednáních v české sněmovně (z tím rozdílem, že v ní někdo opravdu sedí a kdo v ní sedí nečte noviny, nespí, ale dokonce mluví a má názor), které nedokážu sledovat déle než několik vteřin. Aspoň ten Williams k tomu hraje, i když nijak vyjmečně. (13.02.2013)

Tak jsem zase jednou zbytečně nutil ty ubohé trpajzlíky, co do úmoru běhají v těch kabelech s batůžky plnými dat, aby mi tímhle zasrali hardisk. Dokonce jsem po nich požadoval, aby běhali místy až čtyřicítkou, abych to tam měl rychle! Chudáci malí, musím je teď aspoň pár dní nechat tu dřinu vydýchat v odpojeném RJ konektoru! A přitom stačilo pustit si po půlnoci ČT2 a tři hodiny sledovat zasedání poslanecké sněmovny, kde by byl zrovna na programu Zákon o povinnosti sběru psích hoven se strhujícím závěrem, kdy by předseda četl přes hodinu jména všech těch nefachčenků a parazitů a oni odpovídali ano nebo ne! Tato zabijácky nudná, patriotistická óda na huhňavého dědka a jeho diskutabilní denegrizaci mě akorát tak přinutila nesnášet pana Boothe za to, že si nešel do Fordova divadla zastřílet tou bambitkou o pár let dříve! Nepochybuji, že si u toho nejeden hrdý, americký dějepisář poprcá prostěradlo s hvězdami a pruhy, nicméně jinak mi to připadá naprosto analogické k tomu, jako bychom my vypustili do světové distribuce strhující, několikahodinové drama o tom, kterak Dobrovský v maďarštině opravuje Jungmannovi chyby v Česko-Německém slovníku a nutili se na to dívat zejména všechny ty asiaty, černochy a araby . Už se na to opravdu vyser, Štefane! (05.01.2013)

Člověk sleduje tuhle dějepisnou interiérovou nudu a říká si co chvíli: "kam se sakra poděla ta Spielbergova dynamika a dravost v jednotlivých záběrech, kde je drajv" ? Lincoln je krásně natočená věc, solidně odvyprávěná s pevnými historickými základy. Daniel Day-Lewis je opětně strhující. Nicméně filmy jako je tenhle musí být alespoň trochu pro diváky, tedy dobře uchopitelný (resp. nesmí být nudný a zdlouhavý) a to se tentokrát nepovedlo ani trochu. (24.04.2014)