Černé zrcadlo

Nemůžu si pomoct, ale přes veškerou propagovanou snahu o kritiku moderní společnosti, závislé na FB, Twitteru, chytrých telefonech a dalších udělátkách, mi to celé přišlo povchní, a co víc, často i politicky korektní - jako by se tvůrci báli skutečně zatnout sekeru do živého. Vylezl z toho polovičatý kýč, kde některé myšlenky jsou zajímavé a nosné (ačkoliv jen odrážejí a vykrádají spekulativní články z technologických časopisů - viz využití FB i po smrti dotyčného), ale většina jich je jen nadhozených, nedotažených a podivně pokroucených, kde se současný vývoj a jistá forma realita nerespektuje. Být ty povídky jen trochu na hraně reality a možného budoucího, kdy by se ta hranice stírala, byla nejasná, a o to víc matoucí a zneklidňující, pak by ten seriál měl svou výpovědní hodnotu. Takto ne, takto v podstatě popírá sám sebe využitím toho, co sám kritizuje. (19.05.2015)

Black Mirror je bezesporu sociálně důležitý a trestuhodně ojedinělý sociálně-osvětový počin a bylo by fajn, kdyby každý člověk musel všechny díly vidět a diskutovat v rámci společenské výchovy dřív, než ho pustí k maturitě. Jen škoda, že jako umělecké dílo je zbytečně kvalitativně rozkolísaný, že nápady nejsou vždycky vytěžené na maximum s adekvátní průraznou silou a tříštivým potenciálem těch nejlepších dílů a samozřejmě také, že jich není rok co rok víc, aby postupně pokryly všechny neuralgické body soudobého lidstva, protože by jinak mohl mít fantastický ozdravný účinek – vracet milionům diváků prožitek či aspoň povědomí původní citlivosti a emočních reakcí právě tam, kde je každodenní realita chce mít otupělé, navyklé a netečné. *** Všechny náměty, představené technologické vynálezy a vize blízké budoucnosti vystavěné na jejich společenském využití/zneužití, jsou bezesporu dobře zvolené (často nejsou originální, naopak: těží z plejády těch nejodvážnějších a nejnebezpečnějších vizí, které se objevily ve světové scifi a anti-utopické literatuře a obstály jako platné komentáře současného světa a jeho nelaskavého vývoje, a jako takové ještě ani zdaleka nejsou vyčerpány – co naplat, prognostická scifi literatura pořád ještě běží mílovými kroky před filmem), ale hodně ztratí na efektu, když jsou ilustrovány na příliš banálním, schematickém příběhu. *** U těch několika dílů, kde se téma potká se správně navrženým a dostatečně komplexním příběhem a s důsledným zpracováním, jež člověka vtáhne a nenechá ho se odpojit, to funguje parádně – na představené vize, na možnosti využití či zneužití konkrétních technologií a případné následky a s nimi spojené prožitky člověk už jen tak nezapomene. Kdežto jiné vize, byť stejně nebezpečné a silné (některé nápady jsou v literatuře dávno prozkoumány a rozehrány mnohem komplexněji a působivěji), bohužel tolik nevyniknou. *** *** Top klenoty (ale je potřeba to vidět celé, žádný díl nejde pod tři hvězdy, většina je na čtyři a zásadní síla je v naléhavé působivosti celého provokativního komplexu): Patnáct milionů meritů (S01E02), Lovná zvěř (S02E02), DJ na odstřel (S04E04). *~ (26.12.2019)

1. séria. Aj to, čo začína ako totálna absurdita, je napokon hlboká sonda do našej (vo veľkej miere britskej) spoločnosti. Pri SF epizódach sa dá lepšie hrať s prostredím a vizuálom, ale stále je pointa skrytá v ľudskej psychike. Trojica filmov, ktorá ma donútila premýšľať dosť dlho aj po dopozeraní... (01.09.2015)

První epizoda mi byla puštěna s tím, že je to "film, kde se šukají prasata", což mě naladilo do naprosto špatného režimu vnímání. Až zpětně jsem pak zjistila, jak to vlastně bylo skvělé. Druhý díl vypadá dobře, ale straší věcmi, kterých se zas tolik nebojím. Zato ve třetím jsem se viděla i se svým zrnem. (23.06.2012)

Mimořádně znepokojivý seriál, který snad bude pokračovat minimálně tou slíbenou třetí řadou. Díl White Bear je jak vystřiženej z Danteho Pekla. Vánoční speciál pak nasazenou laťku možná i přeskakuje. Nápadů je evidentně stále spousta, takže se těšim na další pokračování, protože i tady se opět dostavila poctivá porce strašidelně vizionářské deprese. (31.10.2014)