Vzpomínky

První dvě třetiny snímku jsou výtečné ve všech ohledech, ovšem čím více se blíží konec tím více je Déja Vu sráženo svým prachmizerným scénářem, který se snaží vás přesvědčit o tom, že je v něm něco více než si myslíte. Námět není zlý, má značný potenciál, dokonce i docela dlouho funguje na výbornou, ale ten konec to značně hatí. Přesto z úvodní myšlenky by mohl být docela dobrý námět na seriál ve stylu CSI. Velká škoda je to o to více, že jinak spolupráce dua Tony Scott-Denzel Washington opět vyšla... Tedy téměř. Tentokrát se Scott zřejmě nadopoval sedativy a ač režie jeho charakteristické znaky bezesporu má, tak oproti posledním počinům se to dá sledovat i bez epileptických záchvatů. Jde to ve stopách technothilleru á la Nepřítel Státu, jen je to více šmrncnuté sci-fi a s téměř nulovým humorem. Rozhodně za podívání stojí ovšem nejlépe by bylo odejít ze sálu v době, kdy je "akce zrušena jako úspěšně vyřešena". Poté by Déja Vu aspirovalo i na mety podstatně vyšší a nezůstal po něm pocit, že tady někdo prováhal velkou šanci. (23.12.2006)

Je poznat, že snímek natočil Tony Scott, kvůli všem těm technickým hračičkám. S čím jsem měl velký problém, byla technika, "se kterou tajně disponuje vláda." Nezajímala mě nějaká logika, jen tenhle základní fakt a výchozí bod, díky němuž mi všechny další věci připadly nevěrohodné a nemožné. Včetně té netradiční, příjemné romantické dějové linky. I když jde o sci-fi. 70%. (16.02.2007)

Filmy Tonyho Scotta příliš v lásce nemám. I když jeho thrillery jsou hodně oblíbené, vzorové a precizně natočené nedokážou mě nijak zabavit a spíše mě nudí. Od Deja Vu jsem čekal něco obdobného, leč na úkor příběhu, který přináší, možná o trochu více než obvykle. V hlavní roli jak jinak Denzel Washington, kterého si režisér oblíbil už v Muži v ohni. A i když tam se mi moc nelíbil, zde mě jako vzdělaná a všeznalá osoba překvapila. Musím ale přiznat, že jsem se ze začátku vcelku nudil, no vcelku, docela dost. Akčních scén je po málu, ale když už jsou, stojí rozhodně za to. Tony Scott je dokáže natočit a je vidět, že se v nich vyžívá. Bohužel slovo přesahuje činy a stejně jako v každém jeho filmu zde bude mít první místo hlavně dialog, který i když je zajímavý a vtáhne do příběhu, mě dokáže unudit k smrti. Popravdě nebýt tak zajímavého příběhu asi bych u toho nevydržel. Jenže, jakmile se film přehoupne do druhé půlky je o napětí postaráno a zastaví se až na samotném konci, kde se spojí jednotlivé kousíčky příběhu jako puzzle a vznikne z toho mišmaš, přesto zajímavý mišmaš na pohled, který vtáhne do jeho děje a diváka pobaví. --- Jak si věděl, že jsou v autě klíče? – To je dobrá otázka, nevěděl. (21.07.2007)

Tak málo akce jsem u Tonyho Scotta opravdu nečekal. Nevzdal se svého oblíbeného vizuálního stylu úplně, ale nehnal ho díkybohu do nesmyslných extrémů jako v Domino. Příběh se točí kolem výbuchu trajektu a nalezené ženy poblíž, která však nebyla na lodi. To vše za pomocí blíže nevysvětleného přístroje, který dovoluje nejen pohled o několik hodin dozadu, ale také přenesení věci v čase zpět do chvíle, kterou právě sleduje. Bez akce, ale Tony není tak silný režisér jak by možná někdo čekal a filmu akce jednoduše chybí. Je to velká škoda, že se nevyužilo trochu víc Denzela Waschingtona a Jamese Caviezela, který je výborný šílenec, kterému bych věřil, že odpálí sám sebe i při minimální šancí, že to zasáhne toho koho chce zabít. (05.07.2007)

Fajnovka od starého Tonyho, který zřejmě přestal brát nelegální léky a začal se krmit léky na předpis. Washington by mohl říkat jakýkoliv blbosti a já bych mu to baštil, stačí, když nasadí drsňácký kukuč a padám do kolen. Po vizuální stránce je to film takřka bez chybičky, kdy je přesně vidět, v čem se Tony vyžívá. Jakmile dostane možnost na zoomování a brutální střih, tak to servíruje a já se tetelím blahem v sedačce. Škoda, že časový paradox ve filmu působí místy nesmyslně, i když do téhle problematiky nijak nehloubám. Jenže dva dny o tom přemýšlím a prostě mi tam pár věcí neustále hapruje. Ale když pominu tuhle jedinou chybu, tak jsem s výsledkem spokojen. Btw: honička ve dvou časových rovinách je hodně cool a sakra dobře se na to kouká, stejně jako na zbytek filmu, což je po Dominu celkem fajn. (13.12.2006)