Anděl Páně

Už před vánocemi mi známí říkali, že je to nejlepší česká pohádka za dlooouhou dobu. Také, než jsem film viděl, mi bylo sympatické, že Jiří Strach sehnal víc peněz, aby mohl jít film do kin, čímž se dostávám k tomu důležitému - chudičké mi to nepřišlo. Žádná supervýprava, samozřejmě, ale ošizené taky ne. Scénář Lucie Konášové (ta paní mi začíná imponovat čím dál víc!) je plný pěkných narážek na náboženství (ne znevažujících!) a jemného humoru. Spolu s určitým šibalstvím, se kterým na diváka celý snímek pomrkává, dává tohle všechno vzniknout opravdu kvalitní pohádce. Herecké výkony od těch hlavních partů (Trojan, Dvořák, Navrátil), až po "štěky" (Geislerová, Jirásková) jsou opravdu zapamatováníhodné. No, Jiří Strachu, děkuji ti za tvoji podporu (musím touhle veřejnou cestou) a i když se ty příběhy, jak ty sám říkáš, vyprávět teprve učíš, myslím, že to děláš velmi dobře :-) (08.02.2006)

Vždycky jsem věděl, že Jirka Bartoška není člověk, ale to proboha není v nebi Optika, aby si mohl dát brýle na čelo..? Pohádkám a všeobecně filmům s panbíčkářskou tématikou se vyhýbám jako čert Ježíškovu nosiči, ale tady je vše bráno s patřičným nadhledem a jemným humorem, přičemž Strach s vynikajícím obsazením za zády (Navrátil, Trojan, Dvořák) dokonale využil zápletku S čerty nejsou žerty směrem seshora dolů. Zarostlý Švehlík junior připomíná C.Balea v Batman Begins a nutno podotknout, že se mu (v posledních letech) přiblížil nejenom vzhledem.. (31.12.2011)

Zábavně pojaté nebe, kde každou chvíli pobaví nějaká hláška, některá scéna (nebeská brána, Maria cepující pánaboha) nebo detail (Ježíškův ručník) a Bartoška taky nemá chybu. Dole na zemi už to taková sláva není. Většinou je to všechno slušně rozehráno, ale velmi záhy začne klopýtat. Ať už je to nevěrohodný motiv lásky, který vaří z vody, nebo napravení hraběte, kterému stačí půl hodiny v šatlavě a jablko. Potrestání zla je taky odbyto jen tak na půl slova. Ale přes všechny výtky a lacině televizní vzhled i zpracování, s triky, které ze všeho nejvíc připomínají klasické televizní pohádky z osmdesátých let, to bylo nakonec příjemné, milé a na pohádku i zábavné. (01.07.2012)

Čekal jsem od toho hodně, no nedostal jsem všechno. Pohádka je sice opravdu mnohem lepší, než co se u nás poslední roky točí, jenže pořád to není nic úžasnýho. Tuto navíc ještě pozdvihuje skvělý anděl Ivan Trojan a pak taky zajímavý čert Jiří Dvořák s černými dlouhými kníry, bez nichž by to vlastně byla jen další z mnoha. Příběh opět nestojí doslova za nic, možná je to i tím, že je to trochu realističtější pohádka a tak se ústřední párek sice miluje, ale miluje povrchně a jen pozlátkově. Možná je to i tím, že tu na mě žádná ta pohádková atmosféra fantazie a lásky a dobroty a nebo špatnosti, černobílého dobra a zla, jasně daných typů postav a jejich charakterů, že tu na mě nevyjukla, ale spíš jen pokukovala z koutečka. Když totiž ani ty dobrý postavy nejsou dobrý, ale jen trochu lepší, než ty špatný postavy, není to ani moc pohádka. No a na závěr, kdyby to tvůrci natočili před několika sty lety, asi by je upálili na hranici za kacířství. Nejen, že tu ukázali Boha a jeho tvář, ale navíc tu mají i anděla, který není tak úplně dobrý a čerta, který není úplně tak zlý a navíc je ještě vpuštěn do nebe. Ale zobrazení Ježíška jako malého děťátka, to je to nejlepší. Pryč s rudým páprdou! (05.01.2007)

Jelikož je Anděl Páně od roku 1996 a svěrákovského Lotranda A Zubejdy první českou pohádkou, na které jsem si opravdu zgustnul (a to platí i v době, kdy tohle píšu, což jsou Vánoce 2010), je mi téměř stydno, ale nemůžu si nezazpívat s dobrými chlapci z Boni Pueri "Vzhlížejme vzhůru, k andělskému kuru..." a neuchechtnout se. Pak už budu moct jen pogratulovat režisérovi k tomu, jak parádně dovedl natočit film pro celou rodinu bez rozdílu vyznání (i bez něj), i přes to, že si Petronel v jedné scéně sedá na polystyrénovou kulisu, která se viditelně kývá, ač jde o hradbu nebeskou, jakož i přes to, že je v jednom z lesních záběrů jasně vidět pletivo kolem lesní školky, no zkrátka i přes to, že to své krásné dílko zdaleka nevypiplal k formální dokonalosti, kterou opěvujeme u současných "výjimečných" českých snímků. Anděl Páně jednoznačně popularizuje křesťanství, a dělá to tak, že jednomu až přijde jako dobrý nápad přehodnotit svůj přístup k tomuto (a tedy i jiným) náboženstvím...jéžiš, mluví ze mě chlast:) No takže asi chápete, že tak mocná propaganda to zase není;) Jednoznačně doporučuji k vidění a nějakému ekonomicky zachytitelnému opatření si kopie tohoto dílka, protože režisérů jako je Jiří Strach máme zoufale málo, a je tedy potřeba dát těm nahoře (odlišným od těch nahoře, o kterých je Anděl Páně) najevo, že podporovat tohoto pána a hledat jemu - co do kvality samozřejmě - podobné je dobrý nápad. No a já si asi taky půjdu hrát s Jidášem, jako Ježíšek podle Lucie Konášové a Jiřího Stracha:) 80% (25.12.2010)