Režie:
Jiří StrachScénář:
Lucie KonášováKamera:
Petr PolákHudba:
Miloš BokHrají:
Ivan Trojan, Jiří Dvořák, Zuzana Kajnarová, David Švehlík, Zuzana Stivínová, Oldřich Navrátil, Klára Issová, Jana Štěpánková, Josef Somr, Jiří Bartoška (více)Obsahy(1)
Oblíbená pohádka režiséra Jiřího Stracha Anděl Páně je přímo stvořená pro vánoční čas. Hned v úvodu nás zavede na samotná nebesa: je časně ráno, v předvečer Štědrého dne, a všichni se chystají na velkolepé oslavy Ježíškových narozenin. Panna Maria (K. Issová) se svatou Veronikou (V. Žilková) pečou vánoční cukroví, andělské sbory nacvičují Gloria a Ježíšek zlobí úplně stejně jako ostatní malí kluci. Jen jeden anděl jakoby tu byl navíc a jakoby se každému jen pletl pod nohy - Petronel (I. Trojan), paličatý nešika a přetrhdílo. Na co sáhne, to zkazí, ale přitom nikdy nepřizná svoji chybu. Zakrátko si proti sobě poštve všechny svaté. Jediný, kdo má s Petronelem ještě trpělivost, je sám Pán Bůh (J. Bartoška). Ten mu dá důležitý úkol - zastat zaneprázdněného svatého Petra u nebeské brány. Jenže Petronel začne příchozí soudit přísněji než samotný Pán Bůh. A když si později troufne dokonce kárat samotného Pána Boha - trest na sebe nenechá dlouho čekat! Je poslán na pozemský svět, aby napravil jediného hříšníka, jinak na Štědrý den propadne peklu. Vyděšený Petronel, proměněný v žebráka, odchází mezi smrtelníky, o jejichž životě nemá ani potuchy. Průvodcem je mu poťouchlý čert Uriáš (J. Dvořák), který se náramně dobře baví na Petronelův účet. Společně putují zasněženým krajem a pokouší se najít svého hříšníka, kterému by Petronel napravil hlavu. Cesta je zavede na nejbližší hrad. Tam je pánem mladý hrabě (D. Švehlík), který veškerý čas tráví zábavou a pitím. Jeho správce (O. Navrátil) ho za vydatné pomoci ostatních bezostyšně okrádá. Je tu i půvabná a skromná služtička Dorotka (Z. Kajnarová)... Jenže – Petronel je pěkný popleta – nejenže nikoho nenapraví, ale vlastní hloupostí uvrhne nevinné lidi do neštěstí. Naštěstí ale nakonec přijde k rozumu a pochopí, že nic není tak jednoduché, jak se zdá. A pak musí napravit všechno, co způsobil... (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (850)
Nóó... Navzdory předcházejícím zvěstem o dobré pohádce jsem byla skeptická a tak mě čekalo příjemné zjištění, že i ve 21. století ještě lze natočit snímek pro děti, ze kterého dospělý není absolutně znechucen a nepotřebuje u křesla kýbl na zvratky. Hvězdně obsazený kousek samozřejmě nese nezbytné morální poselství, ale dělá to nevtíravým a vcelku humorným způsobem. Trojan se coby anděl/suchar Petronel vytáhnul, J. Dvořák v roli padlého anděla Uriáše měl mé plné sympatie a Bartoška bez brýlí přilepených na čele byl charismatický pánbíček, ze kterého blbce nikdo dělat nebude:-). Milá podívaná, vážně přemýšlím o čtvrté hvězdičce. No, uvidíme, co mi časem dá opakované zkouknutí. "A neber své jméno nadarmo!" 69% ()
Pokud máte rádi S čerty nejsou žerty, tahle pohádka vás rozhodně nezklame. Nepřijdete o sympatického českého čerta (Jirka Dvořák rulez), zasmějete se vypointovaným dialogům, navrh dostanete lehce načrtnutou love story. Věčná škoda, že Strach netočil přímo pro kina, ta televiznost je někdy trochu rušivá a o infantilním nebi raději nemluvě (pozemská část příběhu je mnohem životaschopnější). Suma sumárum příjemné překvapení - že by česká pohádka chytala novou slinu? ()
Jelikož je Anděl Páně od roku 1996 a svěrákovského Lotranda A Zubejdy první českou pohádkou, na které jsem si opravdu zgustnul (a to platí i v době, kdy tohle píšu, což jsou Vánoce 2010), je mi téměř stydno, ale nemůžu si nezazpívat s dobrými chlapci z Boni Pueri "Vzhlížejme vzhůru, k andělskému kuru..." a neuchechtnout se. Pak už budu moct jen pogratulovat režisérovi k tomu, jak parádně dovedl natočit film pro celou rodinu bez rozdílu vyznání (i bez něj), i přes to, že si Petronel v jedné scéně sedá na polystyrénovou kulisu, která se viditelně kývá, ač jde o hradbu nebeskou, jakož i přes to, že je v jednom z lesních záběrů jasně vidět pletivo kolem lesní školky, no zkrátka i přes to, že to své krásné dílko zdaleka nevypiplal k formální dokonalosti, kterou opěvujeme u současných "výjimečných" českých snímků. Anděl Páně jednoznačně popularizuje křesťanství, a dělá to tak, že jednomu až přijde jako dobrý nápad přehodnotit svůj přístup k tomuto (a tedy i jiným) náboženstvím...jéžiš, mluví ze mě chlast:) No takže asi chápete, že tak mocná propaganda to zase není;) Jednoznačně doporučuji k vidění a nějakému ekonomicky zachytitelnému opatření si kopie tohoto dílka, protože režisérů jako je Jiří Strach máme zoufale málo, a je tedy potřeba dát těm nahoře (odlišným od těch nahoře, o kterých je Anděl Páně) najevo, že podporovat tohoto pána a hledat jemu - co do kvality samozřejmě - podobné je dobrý nápad. No a já si asi taky půjdu hrát s Jidášem, jako Ježíšek podle Lucie Konášové a Jiřího Stracha:) 80% ()
Na podobné rozpustilé člověčinky mě obvykle neužije, ale téhle dám s klidným srdcem a čistým svědomím horších 7/10. Jen škoda, že jakmile se do centra dění dostali lidé a člověčí hříchy a starosti, sklouzlo to nebezpečně blízko k nudě - a na Petronela a Uriáše pak člověk čekal jak na -- smilování boží. ()
Jiří Strach dokázal, že tradice má zlaté dno. I přesto, že je moderní a sarkastická. Skvělé exteriéry, skvělá atmosféra, skvělé herecké obsazení. Kašperk, nebe, peklo, ráj. Trojan, Bartoška, Navrátil, Stivínová, Somr, Štěpánková, Jirásková i princ s princeznou (!). A navíc výtečný Dvořák v roli věčně popichujícího pekelníka. Jeden by řekl, jak jednoduchý recept na úspěšnou pohádku. Ale ono je v tom víc, než se na první pohled zdá. ()
Galerie (56)
Zajímavosti (28)
- Když Uriáš (Jiří Dvořák) hází Petronelovi (Ivan Trojan) mošnu, Petronel se předkloní, aby ji chytil. V následujícím záběru mu ale spadne přímo do rukou, aniž by se natahoval. (SONY_)
- Jedná se o první pohádku herců Jiřího Dvořáka (Uriáš) a Davida Švehlíka (hrabě Maxmilián). (SONY_)
- Film vznikal jako televizní, když ale režisér Jiří Strach docházel k finálnímu střihu, přišlo mu, že by se mohl promítat i v kinech. Česká televize dala jeho záměru požehnání, ale s tím, že peníze si sežene sám. V jedné fázi se tak musel zaručit i vlastním bytem. (sator)
Reklama