Takový je můj život

Za časů první světové války v neutrálním Švédsku formuje mladý dělník svůj vztah k životu. 1)  Snímek názorně ilustruje důvody popularity levicových ideí ve své době._____ 2)  Názorně je podán Olofův vývoj jak emancipační, tak i politický._____ 3)  19letý přitažlivý herec (jindy též zvukař) Eddie Axberg (hlavní role - Olof Persson) byl jasně trefa do černého. Zamlouval se mi i 22letý Stig Törnblom (anarchista Fredrik)._____ 4)  35letý režisér, spoluscenárista, kameraman a střihač Jan Troell svůj celovečerní debut zvládl skvěle a rád se kouknu na jeho další díla. Vše, co je ve filmu zajímavé (scénář, režie, kamera, střih), jde především na jeho účet. Spolu s výbornými typově přesnými herci nabízí snímek silný zážitek._____ 5)  Přesto dávám jen tři hvězdičky. Může za to nejen silně depkoidní začátek filmu (až do práce na pile včetně), ale i samo téma, prostředí a doba vůbec. Ale moc na mě nedejte, film je to fakt dobrý. (23.08.2023)

„Cestuješ, vidíš nová místa, potkáváš nové lidi... je to opravdový život...“ Očekekával jsem schematickou agitku o třídně uvědomělém dělníkovi, dočkal jsem se krásného poetického dramatu jedince na pozadí jedné historické epochy. Inu, tohle je další skvost, který dokazuje, že švédský film 50. a 60. let není rozhodně jenom Bergman. Kousek cesty a filosofie v několika letech chlapce na prahu dospívání, životapoznání a v doprovodu tvrdé fyzické práce je zpracován v stopáži na první pohled děsivě dlouhé, ale současně v precizně vystavěném příběhu a jednotlivé scény jsou filmařsky nádherně nasnímáné tak, že film dokáže po celé tři hodiny plně upoutávat pozornost a nejednou i fascinovat. Velký epický příběh po celý čas doprovází stylizované lyrické pasáže, v nichž si režisér Troell často osobitě pohrává s barevnými filtry i střihem a přínáší ve výsledku pocitově bohaté filmové vyprávění, skrze které v další vrstvě zároveň vzdává krásnou poctu kinematografie. Nejen scény z promítání starých němých filmů, provozování kino podniku a rozprav Olofa s postavou režiséra na mě pocitově silně zapůsobily. „Žijeme v hořkých časech... a v této době nám může právě umění dodat sílu i radost,“ říká Olof při jedném z promítání pohyblivých obrázků na plátně. Skoro se chce mi říct, že to vnímám v aktuální koronavirové době úplně stejně. 90% (06.02.2021)

Švédsko je severská krajina a vidieť to aj tu na postavách a hercoch. Postavy sa mi naozaj zdali ako, keby sa ešte len rozmrazovali z tuhej zimy, ale to nie je problém len tohto filmu, ale zatial čo som sa zoznámil so Švédskou kinematografiou, týmto neduhom trpí veľa filmov z tejto krajiny. Takže je tu pomalé tempo, všetko sa tu neskutočne naťahuje a tá krutá stopaž je tu naozaj dosť prehnaná, lebo tento film nepatrí do kategórie dynamických, práve naopak, je pomalý a plynie pozvoľna. Najväčšou chybou filmu vidím v mapovaní totálne nezáživnej postavy, ktorá i keď žila v drsnom svete, tak jeho život aj tak nebol výnimočný a ani mimoriadny. Ten začiatok, keď sa hlavná postava pretĺkala ťažkou robotou a len moment ho delil od smrti na mna ešte zapôsobil. Lebo prehliadka pracovných pozícii a pracovných návykov bola slušne prezentovaná, ale ako náhle sa chalan rozhodol zmeniť zamestnanie, tak tá pútavosť začala rapídne klesať. Lebo poslíček v kine alebo robotník pri lokomotíve už nie sú ani drsné a rozhodne ani pozoruhodné. Aj keď aspoň to kino ukázalo silu filmu a aj keď ešte v tej dobe sa film len rodil už vtedy bol silnou súčasťou bežných ľudí. Je fakt, že práve tento film by som púšťal na školách, aby detská vedeli ako žili a hlavne vyrastali niektoré generácie a hádam by si konečne začali vážiť v akej dobe vyrastajú teraz. Film ma v sebe pekne posolstvo, ktoré je aktuálne aj teraz, len škoda, že sa pán režisér rozhodol na tak krutú stopaž. Keby sa film skrátil, rozhodne by bol atraktívnejší a zaujímavejší, takto bol často jednotvárny a nezáživný. Je to 22 film z  diskusie V.R.K a žial tento počin má až tak nenadchol, silné 3*. (07.09.2023)

Natočené to má Troell úžasně a s nejedním dobrým filmařským nápadem, ale popravdě jsem od těch tří hodin čekal víc, než jen prosté zobrazení protloukání se životem jednoho kluka. Ano, vypovídá i o pracovních poměrech na začátku 20.století ve Švédsku a ten obecný sociálně-kritický ráz tam je dost znát, ale od tříhodinového filmu čekám prostě víc, nehledě na to, že tyhle další vrstvy by z příběhu plynuly tak jako tak. A věnovat se víc než jedné postavě by se u něčeho takového mělo automaticky, nebo aspoň pořádně věnovat té ústřední - proč ten kluk opustil rodinné zázemí a šel hned makat jsem odtušil, ale nedá se říct, že pochopil. A ani pak se nedá říct, že by se tu Troell snažil víc vykreslit jeho charakter, prostě ho nechal procházet různými pracemi a místy a hotovo. Nejlíp je na tom zobrazené, jak toho kluka ovlivňovalo a formovalo okolí, což se pochopitelně odrazí v závěru, ale ani to mě tolik nenadchlo, abych na základě toho dal vyšší hodnocení. Mimo formu se mi aspoň ještě líbil ten "cestovatelský" formát - od místa k místu, od jedné práce k druhé; být to road movie, získalo by si mě to víc. A málem bych zapomněl zmínit scény z kina ukazující jak krásu a nefalšovaný divácký úžas z němých filmů, tak i scény z práce, která by mi byla ze všech zde prezentovaných určitě nejpříjemnější :-) Takhle jen vnímám určité kvality, ale nechává mě to poněkud chladným. Podobně jsem ale vnímal i následující Troellův film Ten musí z kola ven, který mi přišel podobně nedostatečně propracovaný, ale byl na tom líp, než tohle, takže určité zlepšení za tu dobu udělal. A s tímhle faktem se někdy podívám i na Vystěhovalce, které už mám v plánu dlouho a neustále je odkládám kvůli jejich stopáži. Silné 3* (26.08.2023)

Přínosem tohoto snímku je v podstatě jeho úchvatná dokumentární hodnota, divák může vidět všechny možné druhy prací, které už dnes v reálu nikde neuvidí.. Příběh mladého Olofa se mi pod kůži však nedostal, putoval z jedné práce do druhé, od jedné ženy k další, byl přelétavý jako motýl a asi bych si možná mohla myslet, že byl nezodpovědný, takový fluktuant bez jakékoli kotvy... Natočené je to zajímavou formou, některé nápady výborné, chápu i ten kritický osten do let 1916-1918, dokážu pochopit, že podmínky byly nesmírně drsné, za spoustu práce (většinou dřiny) málo peněz.. A jen douška na závěr - nějak mi nebylo jasné, kam mizí postavy, např. ten mladý anarchista, pak ta dívka Maja, zapůsobilo to na mě divně.. (27.08.2023)