Divoké vlny

Skvělý dokument, který má všechno. Smutek i zábavu v kombinaci s animací, která je naprosto odlišná než jné animáky jako je Shrek, Auta nebo Úžasňákovy. 3D spojené s dokumentárním stylem je vizuálně skládán z materiálu různých kamer a formátů. Z toho vzniká "autentický" obraz a skvělá podívaná, která je určená spíš pro dospělé než pro děti. Nejlepší na tom je, že v postavách jsou uloženy střípky z nás a vy chápete co postava cítí. Skvěle vypracované charaktery a závěr příběhu ničím tak nepřekvapí. Závěrem jen dodat, že jsem asi měl možnost vidět nejlepší celovečerní animák tohoto roku. (24.08.2007)

V tej dobe neznámi animátori v Sony Animation Studios dostali dostatočne šialený nápad, pokúsiť sa osloviť čo najširšie publikum. Kinematografia pozná guláše rozličného zloženia, ale tentoraz sa máte na čo tešiť. Divoké vlny nie sú ani tak revolučným počinom v žánri animákov. Divoké vlny majú síce jednoduchý dej a nachádzajú sa v ňom aj akčné scény s rockovou hudbou. Ale v skutočnosti tvoria asi tretinu filmu a sú daňou pre detského diváka. No zvyšok stopáže preráža prvotnú dejovú jednoduchosť formou vykopávajúcou film do žánru dokumentu. A pretože sa film tvári ako skutočný dokument, čaká nás množstvo vložiek priamo od štábu, ktorí ho nakrúcajú – a tak sa občas objaví napríklad mikrofón, niekto začne komentovať momenty diania a tak podobne. Divoké vlny obsahujú vo svojej skromnej stopáži množstvo ďalších noviniek. Tento film chce byť sám o sebe kvalitným dokumentom, no súčasne si robí srandu zo žánru a aj z toho, ako také filmy vznikajú, či aké techniky sa pritom používajú. Výsledkom je pomerne dobrá zábava pôsobiaca paradoxne vtipne a vážne zároveň, vzhľadom na niektoré momenty a štýl, ktorým je nakrútená. Sledovanie filmu je aj pomerne emotívne, čo je na poli animákov takmer rarita. Divoké vlny nie sú žiadny megahit. Ale tento žáner potrebuje takéto počiny viac ako soľ. (05.03.2019)

"Help the Chicken..." S pohodářstvím australského surfaře rozráží Divoké vlny již poněkud zatuchlou louži stále stejných počítačově animovaných snímků. Problém však je, že pouze formou a nikoli pak již i obsahem. Střih rádoby dokumentu tomu sedne perfektně, ovšem veškerý potenciál této formy je ukázán v nápadité úvodní scéně historie tučňáčího surfingu a v promluvách na kameru ihned poté... A následuje jen a pouze recyklace toho samého na sto a jeden způsob. Námětem jde o rodinnou "klasiku" o sebevědomí, pádu na hubu (respektive zobák) a nalezení těch pravých hodnot. Divoké vlny mají naprosto, ale skutečně naprosto, totožný děj i zvraty (dá-li se to tak vůbec nazvat) jako loňská Auta od Pixaru. Auru sympatického počinu již Divokým vlnám nikdo nevezme, ale je věčná škoda, že to má tak děsivě tuctový obsah. Pak by to teprve stálo zato. (26.09.2007)

Proč to má tak strašně jednoduchou a okoukanou kostru? Mohlo to bejt perfektní. Nápad s dokumentem se povedl tolik, že jsou Divoké vlny jedním z top sportovních filmů. Vtip to má, lehkost taky, vizuál krásný. Ale od začátku je jasné, kudy půjdeme. A to Vlny děsně sráží. Nakonec jsme se stěží vydrápali na 4 hvězdy. Mám z toho pachuť nedodělané práce. Škoda 7/10 (25.10.2012)

Tomuhle filmu jsem moc nevěřil. Podle mne už bylo těch tučňáků dost. Ale nakonec to bylo příjemné překvapení! Klišé sportovních a rodinných filmů nahlížená optikou dokumentárního filmu najednou nepůsobí nijak otřepaně a člověku dojde, že je tenhle film inteligentnější, než je v daném žánru zvykem. A animace surfování, vln a vody vůbec je parádní. Skoro lepší než v hraných filmech. :-) (30.12.2007)