Síť

Čtyři pecky pro krimi drámo z devadesátek, které díky svému obsahu stárne rychleji než dnešní noviny? Nostalgie. Legendární Wolf, neokoukaná Buldoková a srandovní diskety. Jó, to byly časy, když jsme s klukama za desetikačku nakoupili plastové podtácky s kroužky uprostřed a trumfovali se, kdo na ně narve víc než tři texťáky. Tehdy mě fakt nenapadlo, že by kvůli těm třem a půl palcům mohla mít nějaká Sandra takovýhle průser... (07.02.2013)

Být počítačovým mágem, pracovat v poklidu domova a určovat si pracovní dobu sám je snem spousty lidí, kteří s oblibou mačkají ALT+64. Angela si svůj virtuální život vesele užívala až do chvíle, kdy její identifikační údaje byly v evidencích státních institucí přeřazeny k jiné fotografii a z ní, se po stisknutí patřičné klávesy někým nadstandartně informovaným, stala Ruth Marxová - zákonu unikající drogová dealerka. Angele nepomůže ani těch pár jedinců, kteří by mohli dosvědčit její totožnost, protože se z důvodu své přílišné mrtvosti k identifikaci nemohou dostavit. A tak Angele nezbývá než usednout za klávesnici svého pracovního nástroje a svést se svým neviditelným soupeřem nelítostný souboj po datových linkách. (05.09.2009)

Film z dětství pamatuji jako jeden z prvních filmů se "silnou ženskou hrdinkou", takže do jisté míry definoval moje předpoklady a očekávání v tomto poli a dnes tedy vyvolává jednak nostalgické vzpomínky na čas malin nezralých a zároveň i na urputnou práci ve snaze takovou sbírku klišé vytěsnit z paměti. Dál mám v poznámkách napsaných několik "nejvíc děsivých/nejsmutnějších" věcí, o kterých bych se chtěla zmínit. První je ta, že za dvacet let, co od vzniku filmu uběhlo, se to s postavením ženských postav v blockbusterech neposunulo nijak výrazně k lepšímu. Další je žánrová nevyhraněnost. Dnes film působí jako fantasy komedie odehrávající se v alternativním vesmíru, což je dané množstvím technologického pokroku, který se mezi tím udál. Ale myslím si, že i v době svého vzniku musel film víc působit spíš jako alegorie/podobenství thriller-krimi-drama. Velké množství prostoduchosti v logice příběhu totiž příliš nedovoluje navodit pocit reálnosti a strachu "může-se-to-stát-i-vám". Je to spíš abstraktní pohádka o boji s větrnými mlýny, o tom, že opravdové větrné mlýny jsou lidé kolem nás, a o nemožnosti autentických osobních činů mezi takovými lidmi. Škoda, že film trochu víc neakcentuje to, co mi dnes přijde jako nejsilnější moment Sítě. Ne to, jak někdo během pár vteřin přepíše druhému člověku život tak, že se zdá být někým jiným. Ani ne úplně to, že lidé, kteří ty údaje z obrazovek předčítají, nad nimi žádným způsobem nepochybují (Tady ve filmu jsou to policisté a lidé v nemocnici. Chápu frustraci hlavní hrdinky, která ví, že fakta jsou ve skutečnosti jiná, ale vykonavatelé svých profesí se musí spoléhat na své nástroje, ať už jdou digitální nebo ne.) Ale to, že lidé v reálném světě si fakta, která jsou jim předkládána, nedávají do kontextu s tím, co znají ze včerejška a předvčerejška... Takhle funguje mediální masáž (na mysl se krade 1984) a modelovou situaci v Síti představuje scéna z kanceláří Katedrály končící požárním poplachem, kdy kolegové a sekuriťáci na falešnou Angelu mluví jejím křestním jménem a vtipkují s ní a vůbec s ní jednají, jako by tam opravdu pracovala roky a přitom ji tam vidí asi třetí den a je to úplně jiný člověk, než by měl být. Já vím, že to je pravděpodobně jenom další chyba v nelogickém scénáři, ale když už to tam takhle je, tak to člověka zkrátka nutí takovou věc nějak interpretovat. Už tam opravdu chybí jenom scéna, ve které by přišla za svou matkou do jejího pečovatelského domu, který často a pravidelně navštěvovala posledních několik let, a tamní personál by s chováním typickým pro postavy ze skečů Monty Python policii řekl, že ji nepoznávají. Místo toho dostáváme v závěru informaci, že děsivý démon neměl žádnou identitu a tak se mu podařilo i po smrti vymknout systému, a také vtípek se symbolem pí, který je stejně úsměvný jako děsivý; zkrátka naše civilizace je odsouzena k zániku. (17.08.2015)

Bola doba, keď internet bol tajuplným svetom, ktorému väčšina populácie na planéte nerozumela. Rozhodne nebol bežne dostupný. Postupne sa to ale menilo. A len máloktorý iný film z toho ťažil tak mohutne, ako práve Sieť. V 90. rokoch bol skrátka svet počítačov a internetu stále záhadný a teda divácky atraktívny, takže nečudo, že film so skromným rozpočtom 22 miliónov ich na celom svete zarobil fantastických 110. S odstupom času je to staromódne zrežírovaný, takmer hitchcockovský triler, ktorý ale bohužiaľ zapácha televíznou nevýraznosťou. Nenápaditá výprava, statická kamera, matné herecké obsadenie podporných rolí, jednoduché akčné scény, ktoré nemohlo byť ťažké natočiť a podľa toho aj vyzerajú. Napriek určitej pachuti stále zostal k dispozícii poctivý triler, ktorý je rovnakou mierou dopredu odhadnuteľný, ako – čudný paradox – napínavý. Sandra Bullock bola vtedy ešte rozkošná a počítačová zápletka bola v r. 1995 originálna, pripomínala sci-fi. (02.05.2009)

Sandra Bullock a její počítačové eskapády - to je to jediné, na čem tenhle film stojí a to je bohužel velká chyba. Bullock je nepřesvědčivá a jednoduše není dobrá herečka (nebo alespoň tady ne) a počítačová problematika sama o sobě je tady řešena skutečně interesantně pitomým způsobem. Nejen že mnoho provedených operací je prakticky nemožných (jak může během několika kliknutí spustit protipožární systém ve špičkově zařízeném mrakodrapu ? Jak může na výstavě počítačů poslat mail na centrálu FBI ?), ale i způsob jakým jsou prováděny je maximálně neuvěřitelný. Jedinou variantu vidím v tom, že v době vzniku nebyla technologie počítačů ani zdaleka tak rozšířená (myšleno prostá domácnost), tudíž se dalo tak nějak oblbnout diváky. Bohužel dnes to jaksi nefunguje. (07.03.2007)