Match Point - Hra osudu

Na některé věci se můžete každoročně spolehnout; že v létě bude hnusně, že porostou daně, že nás nenavštíví Marťani, že Woody Allen natočí nový film. Nejspíš film vtipný, o brýlatém neurotikovi řešícím své vztahy za zvuků jazzového soundtracku v centru New Yorku. Anebo taky ne. Jeho vzepření se – již několik let nalajnovanému – schématu lze vnímat jako úmyslnou provokaci, jako snahu přebít nižší uměleckou úroveň posledních filmů, či prostě jako změnu. Match Point je smrtelně vážný (nanejvýš krutě sžíravý), odehrává se v Londýně (ne v New Yorku), jeho hrdiny jsou čerství třicátníci (ne lidé středního věku) a zlomové události podmalovává La Traviata, případně jiná operní árie (ne jazz). Match Point působí jako film mladého (ale zkušeného) režiséra, avšak pouze do momentu kdy si uvědomíte, nakolik se tento „mladík“ inspiroval dílem jistého zkušeného matadora. Všechny aspekty se totiž stále podřizují bravurnímu „allenovskému“ scénáři. Rozdíl můžeme vnímat především v míře „nesvobody“ postav, které do příběhu vstupují s předem rozdanými kartami, což podtrhuje dojem antické tragédie. Právě jejich pravidel v lehce inovovaném hávu zde Allen využívá. Důležitější než vnitřní pochody hrdinů jsou činy, ke kterým směřují. Jak potvrzuje podtitul českého názvu, Allen na atraktivním milostném čtyřúhelníku demonstruje právě onu nevyzpytatelnou hru osudu. ___ Woody Allen natočil temně moralizující (přesto ne morální) romanci o zločinu a trestu s patrnými vlivy Bible, Dostojevského a umění vůbec (proto, nejen pro tamější finanční podporu Londýn, plný galerií, muzeí a divadel). Je pravdou, že Match Point graduje velmi pozvolna, líně a opatrně a někdo by maximální snahu o kulminaci nahromaděného děje v posledních dvaceti minutách nemusel víckrát rozdýchat. Ono to skutečně připomíná vodní vír, který nudí jen při neúčastném pozorování ze břehu a který vás, když do něj spadnete, bude nemilosrdně pohlcovat s vidinou neradostného, nevyhnutelného konce. 90% Zajímavé komentáře: Adrian, Tommy987, jojinecko, Ajantis, mm13, Indy, Martyr (08.05.2006)

Láska bez peněz, nebo peníze bez lásky? Obyčejně vyhrává láska k penězům.. Americký Londýn a v něm motivy osudu, štěstí, vášně a chamtivosti. Nepůvodní Allen nahlíží na zločiny a poklesky, jakožto prostředky boje o místo na slunci, s lehkostí, dráždivostí i nebývalou dávkou cynismu (těžko říct, co cítil amorální penista Chris po posledním „prasátku“, ale soupeři se určitě omlouvat nebude). Apropo, případ, jehož vyšetřování se chopí Spud, snad ani nemohl dopadnout jinak.. (22.05.2018)

Woody Allen a jeho pocta, tentokrát Dostojevskému, ovšem trochu (zcela) jinak. Na Londýn a klasiku, vyměněnou za obvyklý New York a swing se zvykne během pár minut. Hodinu a půl se odbývá, dalo by se říci, tradiční Allenovské pitvání vztahů, svody a úskalí lásky, milostný trojúhelník a pod. V závěrečné půhodině přichází Woody se svým oblíbeným Fjodorem Michajlovičem naplno v poctu jeho "Zločinu a trestu". Neustále jsem si říkal, jak se mu to asi podaří vypointovat !? Přiznám se, že tohle jsem nečekal. Na takhle odzbrojující pointu jsem ani nepomyslel. Hodně tomu dopomohly přesvědčivé herecké výkony Jonathana Rhyse Meyerse, s jehož postavou jsem se dokázal ztotožnit a blonďaté sexy ďáblice Scarlett Johansson. "Match Point - Hra osudu" potvrzuje, že Woody Allen je vyzrálý filmař, který pořád umí. 95%. (26.12.2008)

Allen dokáže ke stáru opravdu překvapovat a dokazuje, že ještě zdaleka není na odpis, a pokud má stejně houževnatý kořínek jako jeho tatík, ještě nás, filmové fandy, potěší slušnou řádkou filmů. Match Point - Hra osudu je film, u kterého bych dopředu nedokázal uhádnout jméno režiséra a tvůrce námětu i scénáře. Film se vymyká z tradiční šablony Allenovských intelektuálních konverzaček a je to spíš osudové psychologické drama podepřené kriminální zápletkou. Příběh jednoho kariéristy, který chtěl všechno a nakonec musel hodně obětovat a za jeho vzestup někteří tvrdě zaplatili. Kladem filmu je výborné vykreslení společnosti a psychologického profilu jednotlivých postav příběhu. Velmi uvěřitelná záležitost podepřená skvělým herectvím zúčastněných. Scarlett Johansson je půvabná a podobné femme fatale jí jdou tak nějak samy a ostatní herci předvádí taky koncert. Výrazně evropský film, který patří k těm nejlepším kouskům, jaké kdy Allen natočil. Dokazuje, že umí nejen komedie. Vůbec mi tam nechyběl jako herec. Celkový dojem: 95 %. (17.01.2009)

Ako v tenise, resp. v každom športe, rozhoduje celá hra. Allen hrá vyše polovicu zápasu veľmi sústredene a s každým podaním servíruje slušne rozdané scenáristické karty a diváka strháva na svoju stranu síce nijak zvlášťnou, ale presa len krásnou formálnou hrou s gestami pravého gentlemana. Párkrát slušne kontruje už počas zapásu s loptičkou zvanou Scarlet, avšak rozhodne ten najlepší smeč - "prsteňový", si necháva až do samotného finále, v ktorom inak herne poľavil - opakuje staré známe grify-klišé a celkovo aj motivácia jeho úderov je v kritických okamžikoch málo dostačujúca. Lenže práve vďaka spomínanému smeču vychádza zo zápasu síce nie ako jednoznačný, ale stále presvedčivý víťaz. Skúsené divácke oko pri jeho poklone smerom k tlieskajúcemu publiku si nemôže definitívne nevšimnúť podobnosť jeho hry s polstoročím starým vystúpením Georga Stevensa a jeho hľadaním "Miesta na výslní" v tenisovej sieni slávy... . (09.07.2006)