Režie:
Pavel KrausScénář:
Radek JohnKamera:
Věra ŠtinglováHudba:
Jiří VáclavHrají:
Jiří Adamíra, Jiří Pleskot, Vítězslav Jandák, Jiří Schmitzer, Jiří Ptáčník, Zdeněk Rumpík, Jan Vágner, Rudolf Papežík, Jan VítObsahy(1)
Knihy francouzského spisovatele Julesa Verna, který se proslavil zejména jako autor vědecko-fantastických románů, znají čtenáři na celém světě. Jeho zaujetí pro techniku a vědu, víra v pokrok, který jejich rozvoj přinese lidstvu, Vernova nezměrná fantazie spolu s geniálním vypravěčským talentem, zajistily jeho dílu nesmrtelnost. Autorovy dramatické příběhy nejednou posloužily jako předlohy k výpravným filmům, divadelním představením a televizním adaptacím, jako je tato z roku 1980. Dobrodružný televizní film na motivy stejnojmenného Verneova románu Dvacet tisíc mil pod mořem líčí příhody tří zajatců – trosečníků na palubě legendární ponorky Nautilus. V režii P. Krause si kapitána Nema zahrál J. Adamíra, profesora Aronnaxe J. Pleskot, v neméně důležitých rolích se objevili J. Schmitzer a V. Jandák. (Česká televize)
(více)Recenze (34)
Česká televize si v roce 1980 nemohla moc finančně vyskakovat, a tak z filmovou adaptaci jedné z nejslavnějších dobrodružných knih pojala v ryze komorním vyprávění. Točeno je to jen a pouze v ateliérech, přičemž kulisy nejsou nijak bohaté. Dokonce jsem měl chvílemi pocit, že se dívám na divadlo a ne na film. Co se týče triků, kdy Nemo a spol. se prochází po mořském dně či na Nautilu jsou velice bizarní. Přesto i vzhledem k výborně napsanému scénáři a samozřejmě i knižní předloze, tak je děj napínavý a nutí diváka se dodívat do konce, a to je přece to hlavní. [466. hodnocení, 27. komentář, 65%] ()
Tato Vernerova adaptace klasické verneovské látky se přiřazuje rovnocenně k těm starším z padesátých a šedesátých let. S úspornou, avšak dostatečnou výpravou dává možnost k vyniknutí tehdy zralé generace našich herců. Osobité pojetí postavy kapitáne Nema ztvárnil Jiří Adamíra, jehož "mluvitelské" herectví tu našlo zvlášť výbornou základnu. Aniž by bylo cokoliv podstatnějšího setřeno z myšlenkového poselství této vrcholné Vernovy sci-fi, podařilo se tehdy vytvořit dílo zralé, přesvědčivé a stále divácky vděčné. ()
Tohle snad mělo být spíše rozhlasovou hrou. Zpracování je děsivé a směšné. Výprava je jedním slovem úděsná. Když profesor Aronax žasne na palubě Nautilu nad sbírkami mořských lastur, vidíme odrbané, polámané střepy. On prohlásí, že tyto poklady by mohly být ozdobou pařížského muzea. Pak několikrát špatně pojmenuje a zařadí několik schránek plžů. Stačilo před natáčením oslovit nějaké sběratele. Trikové záběry jsou ubohé i na dobu vzniku. Místo aby se použila zadní projekce, použilo se klíčování s akváriem, takže vidíme zvětšené akvarijní rybky. Děsivé dialogy jen umocňují křečovité herectví, ze kterého vybočuje snad jen Jiří Adamíra. Ateliér natřený zlatou barvou, který má vypadat jako vnitřek Nautila? Kdyby se finance použily na animovaný film, nemohlo to dopadnout hůř. ()
Komorní televizní adaptace Verneova románu vypadá sice lacině, ale Johnův (!) scénář dokázal s málem vytvořit solidní konverzační drama, srovnatelné se slavnou československou rozhlasovou adaptací. Trochu mě sice mrzelo, že z profesora Aronnaxe se tu stal naivní děda, který pro harpunáře Neda Landa i vlezdoprdelku Conseile znamená větší zhoubu než pomstě oddaný Nemo. Na druhou stranu postava Neda Landa v podání skvělého Jiřího Schmitzera v sobě nese ten správný morální náboj, který profesorovo slabošství nakonec vyváží. ()
Televizní kulisy by až tak nevadily, jako chybějící více sevřený děj. Zde se projevuje nejvíce zápor samotné Verneovy předlohy, kde vlastně o nic nejde, vše je jen sled scének, kde poznáváme Nema a jeho myšlenky, záměry a cíle, s nimiž můžeme, nebo nemusíme souhlasit. Herecké výkony jsou jak na houpačce - Adamíra je vynikající, ostatním člověk ne vždy jejich hereckou snahu věří. ()
Reklama