Rychle a zběsile: Tokijská jízda

Dříve než se pustím do samotného snímku bych trochu polemizoval s – nejen zdejší – kritikou tohoto snímku. Pokud vezmeme v potaz všechny díly série a budeme hodnocení jeho kvality stupňovat jen a pouze na základě samotných dílů, pak je nutné všímat se zejména přístupu k látce v každém filmu. Vážení, tohle je třetí díl série Rychle a zběsile, opravdu vidíte nějaký smysl v porovnávání příběhů, scénářů nebo podobných věcí? Já tedy ne! Tady totiž jde o úplně něco jiného. Mám pocit, že většina kritiků, ať jich zdejších „vyšších“ uživatel nebo recenzentů v odborných periodikách, se snaží tenhle snímek shodit jen na základě podivných úvah o neexistující psychologické rovině, plytkosti příběhu, či nesoustředěnosti na vývoj charakterů a vztahů mezí hrdiny. Sakra, lidi, vždyť tohle přeci není žádný „intoušký“ film pro pseudointelektuály, ale jeho naprostý protipól. Není pak hloupé vytýkat naprosto zbytečné věci, o které v tomhle nejde? Vždyť Rychle a zběsile: Tokijská jízda je adresována „obyčejným“ diváků, kteří se chtějí jen zabavit, těm které nezajímá vybroušená psychologická rovina a ani úchvatná pointa, tady jde jen o jedno: Zabavit diváka a nabídnout mu jednoduchou zábavu! A to se tomuto snímku rozhodně povedlo. Hrdinové hláškují, jednotlivé postavy se „stírají“, jsou tam pěkná auta – rychlá a řádně upravená -, svalnatí chlapi, pěkné holky a hlavně rychlá jízda plná adrenalinu, to ostatní zde jde do pozadí, příběh se odehrává někde „mimo“, je nepodstatný, ale přesto si s ním Justin Lin velmi dobře poradil. Je třeba vyzdvihnout jisté věci, třeba že věci, jejichž funkčnost není až tak nutná, jsou zde dobře odvedenou prací, herci hrají, hudba v záběru sedí a děj je dynamický, rychle ubíhá a nenudí. Rozhodně nechci psát, že je Justin Lin skvělý režisér, lhal bych, ale jako klipař, který si někde nakrade pár nápadů pracuje velmi dobře. To právě díky němu je Tokijská jízda tak povedeným filmem. Skvělá je tu jak vizuální stránka, tedy nádherné město, cool hrátky s obrazem, skvěle nasnímané záběry závodů, tak i „přidané“ okecávací pasáže. (28.07.2006)

Režírující Justin Lin ani ve svém prvním rychlém a zběsilém (i když tady by se spíš hodilo: "pomalém a připosraném") zářezu neodvedl vyloženě špatnou práci (minimálně ty honičky a závody jsou celkem obstojně řemeslně zvládnuté, jen kdyby je nemrvily ty hrozné rádoby drsné songy), ale z toho scénáře, z něhož můžou být nadšení leda tak 14letí fanatičtí tuningáři, prostě nic světoborného vydolovat nešlo. Tohle není sequel, ale blbý, nudný a takřka zbytečný spin-off. 40 % (10.06.2013)

Přesun do Japonska byl sice po slabším předchozím díle lehkým oživením, ale tentokrát už chybí celá původní parta. Hlavní postavy jsou ještě děti ze střední školy a zapojení Yakuzy působí směšně. Celá Tokijská jízda tak stojí mimo hlavní sérii, i když se ji na konci snaží naroubovat na původní linii. Až později se však ukázalo, že ve světě Rychle a zběsile 1+1 automaticky neznamená 2. (21.09.2023)

Spoře oděné šlápoty, barevné autíčka, rčení o hřebících, vzletné kecy, tokijský smog z exhalací a především umění driftovat - důležitější než erudice v kardiovaskulární chirurgii. Když si k tomu připočtete hlavního hrdinu o charismatu ochcaného patníku, neucítíte ve vzduchu spálenou gumu, nýbrž výkaly. Tohle všechno píšu s vědomím, že jakýkoliv film ze série Rychle & zběsile není primárně postaven na propracovaném příběhu a duchaplných dialozích, ale já jsem v daném žánru zkrátka „gaidžin“ (japonsky „cizinec“, neplést s homosexuálním duchem v láhvi). Vše mi přijde stejně atraktivní, jako kdybych sledoval japonskou důchodkyni, co si v ojeté Toyotě Prius jede nakoupit mořské řasy a acidofilní mléko do supermarketu. Dámu s vyndavacími bílými zuby, co nejezdí smykem, dodržuje předpisy a nosí dioptrické brýle. Pomalu & rozvážně.. (28.02.2014)

KINO/// Obsazení 8/10 Děj 10/10 Hudba 10/10 Efekty 8/10/// + nášlápnutej soundrack, netradiční prostředí, vtipné hlášky, nice baby a vytuněná auta, děj, zápletka, propracované charaktery, sympatický hlavní hero, Sony Chiba a Vin Diesel jako třešnička na dortu... -film není plný efektů, z té hudby a zvuků teď trošku nedoslýchám/// Neříkejte, že jsem jedinej, komu se film líbil. Jednička byla velké překvapení, dvojka byla velká sračka a trojka je hutná zábava. Tentokrát filmaři vsadili na neokoukané mladé tváře a je tedy otázkou vkusu, jak na vás zapůsobí. Mě osobně to nevadí, navíc mi hlavní hrdina sedl a i vedlejší herci oplývají charismatem a mají svoji postavu mnohdy propracovanou do hloubky. Málo kdy se mi stane, že mi na někom z plátna záleží a že s ním dokážu soucítit. Když mám tedy hodnotit obsazení, tak z čistého průměru jej tahá již zmíněné charaktery, Sony Chiba a především Vin Diesel, skoro sem až zamáčkl slzu. Děj, to je jedno velké překvapení, nevěděl jsem do čeho du. Mohlo to dopadnou stejně tak jako dvojka. Ale naštěstí hned od začátku jsem se ohromně bavil, především tomu dopomáhali vkusné glosy a vtípky, či hlášky a "škleby" hlavního hrdiny (Seana). Skončit film tak ve dvou třetinách, tak hodnotím děj nízko, avšak k závěru začne přituhovat, děj se začne dramatizovat a silně se o Seana bojím, navíc cítím chuť pomsty, stejně jako on. V případě, že máte rádi hudbu, tomuto filmu obvyklou, tak si sami jistě přidáte ke svému hodnocení hvězdičku (platí to i naopak). Já osobně si asi hned zítra, nebo jakmile vyjde běžím pro soundtrack k tomuto filmu, protože to je nátřesk, normálně i kvůli hudbě mám chuť jít na film znovu. Jinak film si nehraje na efekt, žádné pomrkávání na vnitřnosti aut, žádné speciální efekty, zde těžko říct zda je to na škodu, možná by to ubralo na přehlednosti, ale tak nějak mi trošku toho efektu chybí. Naštěstí to film vynahrazuje kamerou, která jakoby se nám snažila nabídnou všemožné pohledy na závody a především na trať, v tomto směru závěrečný závod je skutečně lahůdka. Pokud jste někdy hráli sérii NFS, budete zde jako doma, ale hlavně, běžte se do kina bavit, je to přecejenom film./// Celkem 92%/// Viděno podruhé 1.1.2007 na DVD (20.07.2006)