Obsahy(1)
Z tvorby významného českého dramatika, spisovatele, režiséra a scenáristy Oldřicha Daňka vám nabízíme další útržek z běhu času, jak sám dramatik řadu svých her označuje, jenž vždy staví především na hereckém mistrovství – v tom dnešním (který se úzce dotýká válečných obětí) jsou těmi mistry, pod režijní taktovkou Pavla Háši, Josef Vinklář a Viktor Preiss. V době první světové války, během právě probíhající bitvy u Verdunu (1916) předkládá mladý kapitán armádního sboru, bakteriolog Alexander Fleming, hlavnímu generálovi svůj spis, svou práci. Snaží se dokázat, že dezinfekce hlubokých ran zraněným vojákům neprospívá, ale přímo škodí. V té chvíli ještě nikdo netuší, že běh času prokáže jeho pravdu a že se Fleming stane v budoucnu nositelem Nobelovy ceny za jeden z největších objevů moderní medicíny, za objev penicilínu… (Česká televize)
(více)Recenze (32)
„Poručík Clifford! Sežeňte někde nějakou láhev a odpusťte si komentář. Odchod!“ Střet otupělé ješitnosti a houževnatého idealismu. Řinčení verbálních zbraní týlových krys, aby se nebrala naděje a ta nebyla jen iluzí.. Vadilo mi velké zrcadlo i to, jak Vinklář ve vděčnější roli převyšoval Preisse, ovšem jako zamyšlení nad tím, za kolika ztracenými životy v historii lidstva stála nadutá přezíravost, to funguje perfektně.. Boj doktora Fleminga byl toho času marný, ale může ho uklidnit, že kdyby léčbu frontových ran řešil s generálem Melchettem z Černé zmije, nechá se po pár minutách dobrovolně zabalit do goblénu a vyhodit z okna. A měli bychom po penicilinu.. ()
,,Kapitáne, vy jste Skot že? Máte skotské jméno... Mám doma v Anglii skotského teriéra, je také tak neústupný.... '' ------- Uh.. Ty krabe! Na tohle jsem narazil úplnou náhodou! Fakt se divím, že soudruzi tenkrát mezi různými studiovými TV inscenacemi nechali natočit i toto. Snad to byl ten silný protiválečný podtext. Je obrovskou škodou, že herci mají vizáž osmdesátých let, tedy vlasy až na krk a nezbytné účesy na pěšinku. Jinak bych tomu neměl co vytknout ani co se týče snahy o dobové zpracování. Obsazení herců je doslova elitní a krom pidi role řidiče ambulance Vyskočila si celou hodinu vystačili jen tři herečtí velikáni jmen Vinklář, Preiss a Rösner. Strhující a skvělé. Víc nemám co dodat. Tohle je za 5 listů z toho tlustého fasciklu. * * * * * ()
,,Důkazy jsou na nic, když jim lidé nevěří." Bravurní dialog z pera Oldřicha Daňka coby epizoda ze života jednoho z nejvýznamnějších objevitelů medikamentů a průkopníků v oblasti tzv. "váleční medicíny" z období 1.světové války, jehož jméno se vlastně dozvídáme až v samotném závěru celého příběhu. Vynikající Viktor Preiss a ještě luxusnější Josef Vinklář. Nezapomenutelné výroky o onech gobelínech na zdech, tlustých fasciklech a laboratórních krysách v týlu. :-) Použité dobové ukázky z frontů a bojišť 1. světové války skvěle přidávají na ponuré atmosféře dialogu. 95% ()
„Udržovat při životě poznanou chybu je zločin a měl by být trestán.“ Scénář Oldřicha Daňka založený na skutečné epizodě ze života slavného bakteriologa, vynálezce penicilinu Alexandra Flemminga je jako vždy prošpikován bravurními dialogy a skvělými myšlenkami. Zajímavá je hlavně diskuze obou aktérů (Viktora Preise v roli Fleminga a Josefa Vinkláře v roli generála) o tom, kde je hranice mezi nadějí a falešnou iluzí. Preissova postava je velmi neodbytná, jakoby dotyčný odmítal vzít na vědomí známou pravdu, že „nadřízeným není radno odmlouvat, tím spíš jsou-li hlupáci.“ Vinklářův generál však hlupák rozhodně není a není myslím ani bláznem, ač se za něj sám v průběhu děje označuje. Každopádně Josef Vinklář tuhle postavu zahrál (jako vždy) s neuvěřitelnou grácií. Zaujme i Hášovo režijní zpracování, které umně využívá reálné dokumentární záběry z průběhu 1. světové války. Nejen dunící děla tak připomínají, že "Verdun není dostatečně daleko…" ()
Překvapivě slabý, akademický Daněk, kterému vůbec nepomohla režie s autentickými záběry z bojišť 1. světové války. Přestože Vinklář přehrává a Preiss hraje šablonovitě (naopak Rösner ve vedlejší roli je skvělý), je však celkový dojem daleko lepší než z rozhlasové předlohy (Zdeněk Štěpánek a Adamíra v hlavních rolích, Vinklář místo Rösnera). ()
Galerie (4)
Zajímavosti (1)
- Daňkova hra byla poprvé nastudována v pražském rozhlasovém studiu v roce 1967 se Zdeňkem Štěpánkem a Jiřím Adamírou. (Marthos)
Reklama