Bestiář

Tak tohle bylo silné kafe. Člověk zdaleka nepotřebuje denně sledovat Felliniho nebo Wajdu, ale tohle? Co to mělo být? Je tu s nepříjemnou pachutí na patře cítit, že se tu neopisovalo ze života, ale jen četlo z nepříliš dobrého scénáře. Ba přímo příšerného. Karolína je sličná (dle vkusu) studentka filosofie a školitelka v nonverbálním chování. Jejímu životnímu bilancování chybí už od samého počátku jiskra i náznak ironie, stejně jako v tuzemské kinematografii toliko potřebný nadhled a PŘIROZENOST. Alex je nevyzpytatelný pracháč, nečitelný a náladový čtyřicátník, který se stává Karolíniným osudovým mužem. Tihle dva se náhodou potkají a prožijí vztah plný vzletů a pádů. A milostné drama je na světě. Ale ouha - brzy to začne (nejen v jejich (ne)vztahu) náležitě skřípat, nastupují další muži (takový farmář Matonoha, seč se snaží, vyznívá naprosto zbytečně), kteří mají zoufalé Karolíně pomoci zapomenout a ona má opačnému pohlaví nadělit stejnou mincí. Začneme se motat v kruhu, dialogy budou otravně šustit, zrovna jako zbytečné vnitřní komentáře hlavní hrdinky. Neznám ze svého okolí JEDINÉHO člověka, který by v daných situacích něco tak směšného a absurdního vyslovil. Pointa je v nedohlednu, mnohdy umělé postavy jsou neukotvené v příběhu, žánrově to celé minimálně tápe, camea jsou křečovitá (Marta Kubišová, Miss Doleželová atp.) a product placement náležitě děsí. Sebevědomé vysokoškolačce horko těžko uvěříme, že se nechá neustále podrážet ze strany náladového Alexe. Jejich milostnému poutu nelze věřit. Tvůrci se nás pokouší naladit na hru, jak že to ve světě mužů a žen funguje, ale každý ve výsledku víme, že to chodí „kapánek“ jinak. Film ze života, ale bez života. Bulvárem štvaná Bára Nesvadbová a její komerčně úspěšná kniha se nakonec staly špatnou volbou. Herecky to je tak padesát na padesát. Pánové Roden i ministerský předseda Vašut potěší, naopak slovenská herečka Danica Jurčová je pro svůj mužský protějšek nedůstojným partnerem. Snesl bych i afektovaný český dabing její postavy, ale nerealistické kompletní postsynchrony jsou už neuvěřitelným klopýtnutím!! Z technické stránky potěší snad jen kameramanským nadstandardem viděná Praha F. A. Brabce. Díky němu vypadá Bestiář jako svižná, moderní a lechtivá záležitost, v hloubi je však jen nemastným zklamáním, které mnohdy srovnávanému a rovněž vypulírovanému Románu pro ženy nesahá ani po kotníky. Umělý a emočně nadobro prázdný svět v dalším zbytečném českém filmu!! Hodně usmolené **. (05.10.2008)

Spíš 2,5. Manažerka psychologických kurzů, a má rozhled puberťačky odkojené Bravíčkem... Kamera, hudba, režie a prvních 45 minut filmu jsou skutečně skvostné a hlavně inteligentní. Ale pak se psychologické drama zvrtne v komedii, hlavní hrdinka, jak říká můj otec, "šuká první ligu", tím se má chlapům asi nějak mstít, abychom se pak nečekaně v závěru vrátili opět k dramatu, ale pojatému už jak z bulvárních médií. Vyvstává mi u filmu spousta otázek - ta holka studuje psychologii, současně stíhá dělat v Bazaaru, má přednášky o nonverbální komunikaci a ještě jezdí na statek, do Itálie apod. - jako redaktor si myslím, že se to všechno nedá stíhat. Přese všechna svá studia se chová jak pitomec, ale budiž, je zaláskovaná, to člověk blbne. Ale manželce se film líbil. Chápe ho z pohledu ženské, chlapi tam podle ní jsou zvláštní, ale ne všichni blbci... (28.04.2007)

Hlavním problémem je už předloha, která je naprosto neadekvátní pro plnohodnotný film a ve výsledku tak jde o natahovaný sled mnohdy kuriozních scén, které vypovídají o tom, že všichni muži jsou pošahaní. Kladem je snaha o světovost, která čiší z každého záběru, ale bohužel i ten divák, kteří se chce kouknout jen na nový český film v něm nic českého a ani realistického nenajde a film se tak stává nezajímavou romantikou, která nevybočuje ani svým původem. (05.10.2008)

Když jsem na to náhodou narazil v televizi, hned mě zaujal úchvatný zjev Danici Jurčové, a zatoužil jsem film vidět - a v podstatě bezmezně mě nadchnul. V první řadě skutečně hlavně díky ní, mohl jsem na ní nechat oči a je zde úžasná a absolutně bezchybná. A to navzdory tomu, že zde hrála studentku vysoké školy v době, kdy jí už bylo 31 let - vůbec jsem to na ní nepoznal! Její vrstevnice Čvančarová, ač o 2 roky mladší než Jurčová, zde naopak vypadá výrazně starší, a když se poprvé objeví v ději, považoval jsem ji mylně za Karolíninu matku! (A mimochodem je zde trapná jako vždy, nikdy jsem té herečce nepřišel na chuť). Stejně tak Roden je zde tradičně výborný, ten chlapík je prostě pokaždé sázka na jistotu. A konečně mě zde strašně bavil i Vašut, což je s podivem, protože ho jinak hodně nemusím. U jeho scény s pávem jsem málem umřel smíchy - dokonalost! Za druhé se mi ten film líbil díky tomu, jak detailně se věnuje vystižení patologického vztahu mezi Karolínou a Alexem (narážka na Pianistku Elfriede Jelinek zde určitě nebude náhodná). Kdyby byl film jen o tom, fungoval by i tak - další mužské postavy, točící se kolem Karolíny, mi tam ale nevadily, film je díky nim zajímavější (a nemyslím si ani, že by tyto postavy byly nějak přehnané nebo zkarikované, podle mě docela věrně ztělesňují určité typy, podobně jako sama Karolína). A konečně mě na tom nadchly i atraktivní lokace a krásná kamera F. A. Brabce, která z filmu činí velmi příjemný a prosluněný zážitek. UPDATE 11.5.2024 Na podruhé jsem u toho málem usnul nudou, protože se tam děje naprostý hovno, je to otravně prolezlé product placementem a zoufale nevtipné, a dialogy a herecké výkony jsou něco příšerného, takže ten film obsahuje prakticky vše špatné, na co jsme u většiny českých komedií zvyklí, a z toho důvodu nechť skončí v zapomnění (což je stejně jen otázkou času). (07.09.2018)

Bestiář není tak špatný film jak jsem čekal. Premisa je sice příšerná, ale Irena Pavlásková je obklopena schopným kolektivem, který z příšerného nápadu dokázal vykřesat funkční film. Z čistě řemeslné stránky je totiž Bestiář jeden z těch povedenějších filmů. Většina scén má šmrnc, Brabcova kamera je výtečná, ovšem jako vždy a herci, světe div se, ve většině případů přesvědčivě hrají. Feministické hlavní téma mi vůbec nevadilo, to spíše ta absence jakékoli myšlenky. Scénář je napsán na velmi chabé úrovni a sám se divím, že se tvůrcům podařilo stvořit vcelku uspokojivý celek. Za zmínku stojí například dialogy, které musely herce dostávat do opravdu krušných chvilek, protože to co občas vypouští z úst je tak neskonale hloupé, že by na to nepomyslelo ani dítě v předškolním věku - špatné přirovnání. Křečovité, nevtipné a bez myšlenky. S větší úderností bych dokázal pár závad odpustit, ale Bestiář se připomíná psa, který honí vlastní ocas. Film o ničem, absolutně bez příběhu, který se svíjí v mohutných křečích od začátku do konce, aby skončil přesně tak jak začal. A to konečné 'morální ponaučení' o bolesti z opouštění? To už si přeberte sami. (16.12.2007)