300: Bitva u Thermopyl

Očekávat od tohoto filmu něco jiného než bombastickou audiovizuální podívanou je nesmysl. O nic jiného tu nejde. A díky tomu si 300 zakopává o svou vlastní nohu. V "nebombastických" pasážích, kde chybí vtip nebo alespoň nehraje výrazná hudba, film pokulhává v blátě nudy a jisté rozpačitosti. Naštěstí takových chvil není mnoho. Kdo nechce nic víc než nádhernou omalovánku pro velké děti, bude nad míru spokojen. (14.04.2007)

Učili je nikdy neustupovat, nikdy se nevzdávat. Když padnou na bojišti za SPARTU, získají tu největší slávu.....“ Vizuální orgie připomínající obrazy Borise Vallejo - toto přirovnání mi připadá nejtrefnější. Choreografie je díky zpomaleným záběrům velice zajímavá. Zaostává jen příběh. Ale přes to se lehce přenesu. Co jsem očekával, to jsem dostal. Hrdinský epos, pohádku, na kterou se dobře dívá. Víc to nemíním ,,pitvat".... AGÓGÉ.... (23.12.2007)

Díky tomu, že jsem se i přes výborné trailery nenechal přehnaně navnadit, dokázal jsem se na 300 dívat jako nezaujatý divák, který očekává kvalitní podívanou s dobrou akcí - a ke svému velkému překvapení dostane něco mnohem víc. Úžasný film s jednou z nejlepších vizuálních stránek posledních let. Ve chvíli, kdy se objevil Gerald Butler jako zavilý Leonidas, jsem se i já, starý slávista, zamiloval do Sparty a fandil jí, jak jen to šlo, přestože jsem z dějin a i díky logickému uvažování věděl, jak to asi může dopadnout. Samozřejmě musím dát za pravdu všem výtkám ohledně celkového fašistického vyznění příběhu o "silnějším, před ničím neustupujícím národu", ale pro mě zůstává vyprávění o nezlomitelném šiku válečníků hlavně příběhem hrdinství a odhodlanosti. Co se týče vizuálu, dokázala 300, že zpomalené záběry na krev a válečníky mohou být uchvacující, i když se na podobnou scénu díváme ve filmu už pox-té. Oba souboje s Nesmrtelnými, plakátový pád ze soutěsky či finální hod oštěpem a déšť šípů jsou nezapomenutelné a jak kinematografie ukázala, tak i svým způsobem nepřekonatelné. (05.04.2007)

Spartans, tonight, we dine in hell! Fašistická, manýristická, didaktická, dlouhá... taková je filmová 300: Bitva u Thermopyl, která překvapí (nemile) vzhledem k servírovanému vizuálnímu obžerství několika vyloženě dementně rámovanými sekvencemi a tím, že krom nápaditých závěrečných titulek vlastně není o co dohromady stát. Několik stylistických fines, kdy kamera zběsile poletuje v bitevní vřavě a zpomaluje se, zrychluje a stylizovaná krev cáká na všechny strany, je na úkor gradace a vedlejší linie s manželkou, která v původním komiksu nebyla, zase narušuje tempo a okatě dává najevo, že tady Snyder neměl obrázky, podle nichž by se řidil, a tak má problémy i s tak základními věcmi jako rozmístění herců v mizanscéně. Figura nespolehlivého vypravěče dovoluje popustit uzdu fantazii, ale pokud má být vytvořena spojitost mezi Butlerem a Wenhamem v závěru, nefunguje díky Butlerovu přehrávání a Wenhamovu (záměrnému) podehrávání. K tomu je nutné připočíst rušivý patos, zbytečnou popisnost právě zobrazovaného, která je ale ještě v míře, neschopnost konstruovat koherentní fikční svět a po sin City tady máme další důkaz toho, že takhle by se komiksy na plátno převádět neměly, protože přeložením z jednoho média do druhého nevznikde nikdy nic soběstačného. (29.03.2007)

Dlouho trvalo než jsem se rozhodl na tenhle kousek kouknout a vůbec nevím proč. Převedení bitvy u Thermopyl na filmová plátna za pomocí toho nejlepšího co moderní filmová technologie nabízí dopadlo skvěle. Film, u kterého na dvě hodiny vypnete a vychutnáváte si vizuální orgie, kterým nechybí velkolepé bitvy a spousty krve. Předpokladem je, že se vám snímek zalíbí od prvního okamžiku, protože jinak budete mít sto chutí v polovině projekci ukončit. To se u mě díky bohu nestalo a dvě hodiny jsem si užíval tuhle krásnou podívanou........ (14.04.2008)