Pí a jeho život

// Pan Tarantino omluví, ale při absenci TDKR je už můj letošní Oscarový kandidát jasný. Krása, jedním slovem krása. Ta kamera během potopy mi v kině přivozovala závratě. Takhle tvrdě mě do sedačky ještě nic nepřivrtalo. Ale co víc, ten film mě dostal i tou svou duševní aurou, či poselstvím...a to jsem pyšný ateista. S mojí vírou to zamávalo jako ještě nic, vůbec nevím, co si teď myslet ale knížka je must-read. Za mě subjektivně 10/10. (23.01.2013)

Dávám pět hvězd z jednoho prostého důvodu. Film se mi líbil hlavně proto, že je naprosto nádherně nad věcí nad všemi velkými náboženstvími na světě. Je to takové velké filozofické okno o lidech a zvířatech a světě kolem nich. Hrozně hezky se na to koukalo a ještě líp se to s Pím prožívalo. Zahrál ho totiž skvělý herec a Ang Lee jakožto neuvěřitelně sympatický režisér přidal krásnou, pozitivní a jedinečnou atmosféru plnou originálních nápadů, která se prostě musí ocenit. (13.05.2013)

Po dlouhé době jsem v nějakém filmu horko těžko hledal záblesk přidané hodnoty, vysvobození z ubíjející myšlenkové fádnosti. Neboť ono vážně nestačí, že je to barevné a 3D. Ani kniha nepředstavuje intelektuální veledílo, ale alespoň ponechává mnohem větší prostor naší představivosti a nabídku alternativního výkladu okamžitě nezazdívá debilním shrnutím, které zvířátko zastupovalo koho. Oproti filmu s jediným vypravěčem je také výrazněji strukturována jako zamyšlení nad spolehlivostí vypravěčství, nad nekonečnou modifikovatelností „našich“ příběhů (3,14…). Jsme v ní vedeni k větší obezřetnosti při posuzování, nedozvídáme-li se od daného člověka pouze informace, které zapadají do jeho verze příběhu. Úvodní část, kdy si Pí připravuje půdu pro to, o čem bude vyprávět posléze, tak dává mnohem větší smysl než ve filmu, kde je využita v zásadě jenom k prezentaci mnohosti cest k vyššímu poznání (včetně obyčejné pozemské lásky, která v knize chybí a která filmu dodává nadbytečný melodramatický aspekt). Zatímco v knize je vypravěčů několik a každý z nich může sledovat svůj cíl, např. „uvěříte v Boha“, film nás tím, že ponechává hlavní slovo Piscinovi, vede k „pobožnému“ čtení, které je ještě podpořeno jednoznačným, magicko-realistickým vizuálem. Během čtení knihy, která nešetří popisy bestialit, jež člověk v zájmu přežití páchá na zvířatech, se mi hlavou tolik barviček rozhodně nepřelévalo. Zdaleka nejvíce sugestivním okamžikem filmu je příznačně ten vizuálně nejčistší, kdy Pí pouze slovy převypravuje druhou verzi a je na nás, jak barvitě si ji představíme. Jiné scény jsou sice svým provedením – dlouhé záběry, rozhoupaná kamera, která se drží v těsné blízkosti protagonisty – dechberoucí (potopení lodi, první konfrontace s Richardem), ale působí nárazově, nedoznívají. Film tak nakonec nabízí hlavně viscerální, nikoli intelektuální nebo emocionální obohacení, což je dost málo a nijak tomu nepomáhá český dabing, bolestně vysoká cena za třetí rozměr. 65% (05.12.2012)

Možná jsem neměla tolik očekávat a nebyla bych pak mírně zklamaná. Nečetla jsem ani knižní předlohu a je to zřejmě taky můj nedostatek, který ovlivnil můj dojem z celého filmu. Vizuálně, jak tady každý píše to bylo fakt skvělý, ale asi jsem nebyla zrovna v tom správném rozpoložení na boj přírodních živlů s hlavním hrdinou Pí a tygrem. Prostě já to Oskarové nadšení nesdílím. Ostrov malých surikat byl ale úchvatný. (26.02.2013)

Po vizuálnej stránke úchvatné... prvých pár minút. Potom už to začne stagnovať, nech je to akokoľvek obrazovo "obrovské". Jednou z najnepochopiteľnejších vecí na tomto filme pre mňa zostáva absurdných asi 55 sekúnd s Gérardom Depardieuom. Scéna s veľrybou fajn, potešia aj lietajúce ryby, úchvatný "mäsožravý" ostrov a koniec v nemocnici, na môj vkus je toho ale strašne málo. (31.01.2017)