Zodiac

Mám úplné dilema, protože Fincherovy věci jdou většinou mimo mě (a na první shlédnutí před mnoha lety mě ani Zodiac nezaujal). Nicméně když už jsem se k filmu znovu dostala, tak jsem si řekla, že mu dám bez předsudků novou šanci, a teď horko těžko musím přiznat, že některé části mě celkem pohltily. Úplně všechny ale ne. Největší zubolam je samozřejmě to obrovské množství dat a událostí, které se Fincher rozhodl obsáhnout, ale budiž, celková délka výjimečně není to, co bych filmu tohoto typu vyčítala. Těžkému a obsedantnímu pátrání naopak dlouhá stopáž sluší, neboť pomáhá v divákovi navodit, co se děje filmovému hrdinovi. Jediné, nad čím bych se zamyslela, jestli bylo ve filmu úplně potřeba, bylo paradoxně prominentní postavení pro postavu Roberta Downeyho Juniora, protože mi ve výsledku přišlo, že tam zase tolik neudělal a v půlce se stejně vypařil, protože si scénář uvědomil, o čem chce vlastně vyprávět, a ožralý sebestředný novinář to nebyl. Co mi ovšem vadilo víc, že mnoha zobrazovaným událostem chyběla osobitost, stylovost či zkrátka ono působivé "něco", co bych si pamatovala i dlouho po shlédnutí a co by film a jeho zacházení se sdělováním informací povýšilo na mistrovský kousek. Nabízí se srovnání s mnou milovanými Vzpomínkami na vraždu (alias česky Pečeť vraha) od Joon-ho Bonga, který onoho hypnotického nezapomenutelného pocitu sebevědomě dosahuje v každé scéně. Oproti němu působí Zodiac pořád dost neobratně a nehotově a proto nepůjdu s hodnocením výš než tři hvězdičky, které podle mě představují více či méně neinvenční standard. Ale za takové ty roztomilé věci jako boží setkání u plakátu a sklepa a obecně náladu vyvolanou kombinací takového tématu s Donovanovým Hurdy Gurdy Manem si ode mě film nějaký ten respekt vysloužil. (16.11.2017)

Od Zodiaca nečekejte thriller, jde spíš o brilantní kriminálku, která se postupem času láme do psychologické studie posedlosti. Snad poprvé Fincher ani na chvíli neexhibuje, "jen" poctivě a zaníceně vypráví. Fascinovaly mě detaily - sledovat změny oblečení a účesů hrdinů či interiérů v průběhu let je zážitek sám o sobě (a to si takových věcí většinou moc nevšímám). Herecké obsazení je bezchybné (nejvíc se mi líbil Mark Ruffalo jako policista, který se snaží udržet si od případu odstup). Jediná výtka je stran stopáže - víc než dvě a půl hodiny mi přišlo příliš. **** 1/2 (08.06.2007)

Pokud se člověk nenechá odradit některými zdejšími komentáři a přepálenou stopáži, tak rozhodně nebude litovat. Dlouho to vypadá, že film je jen suchým dokumentem. To jsem si myslel i já. Atmosféra však pomalu houstla, a pak přišla závěrečná sekvence, při které jsem nestačil popadat dech. Když se na scéně objevil Jake, tak jsem mu věřil každé slovo. Opravdu to je jedna z jeho nejlepších rolí. (05.02.2010)

Soundtrack David Shire: 1. Easy to Be Hard - Three Dog Night ,2. Sky Pilot - Eric Burdon/The Animals ,3. Soul Sacrifice - Santana ,4. Bernadette - Four Tops ,5. (I Never Promised You A) Rose Garden - Lynn Anderson ,6. I Want to Take You Higher - Sly and the Family Stone ,7. Hyperbolicsyllabicsesquedalymistic - Isaac Hayes ,8. Inner City Blues (Make Me Wanna Holler) - Marvin Gaye ,9. Brother Louie - Stories ,10. Hurdy Gurdy Man - Donovan ,11. It's Not for Me to Say - Johnny Mathis ,12. Mary's Blues - John Coltrane ,13. Solar - Miles Davis ,14. The Sound of the City - Johnny Mann Singers , (12.05.2011)

Zatím žádná Fincherova kombinace beznaděje, cynismu a sadismu nebyla ve všech ohledech dotažená tak jako Zodiac, vtahující odhalení toho, proč nedošlo k žádnému odhalení. Scéna sledování taxíku z boží perspektivy by mohla být emblémem režisérova odtažitého přístupu k postavám. Nenechá je žít osobní životy, neustálým střídáním perspektiv (vyprávění se drží toho, kdo měl v dané době přístup k novým informacím) nám neumožní proniknout k nim blíže. Ať se nacházejí v terénu, doma nebo v baru, ať jsou Vánoce nebo všední den, stále řeší Zodiaka. Pokud ve filmu ale paradoxně něco prodělává očividný vývoj, pak ne vyšetřování, ale postavy, které ztrácejí nervy, elán a odstup. Nejen jejich posedlost honbou za odhalením pravdy, ale také styl filmu ze všeho nejvíc připomíná Všechny prezidentovy muže, jiný faktograficky procedurální thriller. Architektura redakce San Francisco Chronicles, mimořádná hloubka mimořádně dlouhých (a myšlenkové procesy v jejich úplnosti zachycujících) záběrů, převážně statická kamera, vysilující sběr a analýza informací – to všechno jsou reminiscence Pakulova filmu (a mnoha dalších dramat a thrillerů z konce 60. a začátku 70. let), který nás navzdory podobnému průběhu ve výsledku utvrzuje v tom, že systém funguje. Zodiac nám sice přesnými údaji o místě a času opakovaně slibuje zásadní odhalení, které zásadně ovlivní průběh pátrání, ale ve skutečnosti jde jen o další slepou uličku a další projev režisérovy obsese detaily (včetně ohlídání si toho, aby v určitý den a čas hrálo v rádiu totéž, co z něj lidé tehdy skutečně mohli slyšet). Jindy prosluněné město květinových dětí se ve Fincherově neo-noirovém pojetí stává temným labyrintem, z něhož nevede cesta ven a v němž namísto systému vládne chaos, čemuž odpovídají i vraždy nezapadající do žádného vzorce. Namísto modrozelených filtrů vizuálně sladěnému filmu dominují odstíny žluté, barvy posedlosti. Právě posedlost je společně se zájmem o přenos informací (viz prolog zachycující cestu dopisu) leitmotivem snímku. Význam mediálního zprostředkování informací a nutnost probírat se zas a znovu neskutečným množstvím dat (Graysmith v závěru de facto přešetřuje to, co bylo vyšetřeno v prvních dvou třetinách filmu) posouvá faktům věrnou rekonstrukci čtyřicet let starého vyšetřování do informačně přesycené a médii ovládané přítomnosti. Nadčasový je Zodiac také díky stylistické odměřenosti. Fincher se tentokrát nesnaží být za každou cenu cool, šetří složitými pohyby kamery i CGI berličkami a veškerou pozornost koncentruje na postavy a to, co si sdělují. Režisérský perfekcionista tím při analýze zodiakovské mytologie prokazuje podobnou oddanost faktům jako jeho hrdinové. Obdivuhodné, náročné a zasluhující vícero zhlédnutí. 90% Zajímavé komentáře: Nathalie, Bluntman, Marius, castor, Othello, Maq, Triple H, Frankie (25.09.2014)