Reklama

Reklama

Vlajky našich otců

  • USA Flags of Our Fathers (více)
Trailer
USA, 2006, 126 min

Režie:

Clint Eastwood

Předloha:

James Bradley (kniha), Ron Powers (kniha)

Kamera:

Tom Stern

Hrají:

Ryan Phillippe, Jesse Bradford, Adam Beach, John Slattery, Barry Pepper, Jamie Bell, Paul Walker, Robert Patrick, Neal McDonough, Melanie Lynskey (více)
(další profese)

Obsahy(1)

John Bradley skončí po záchvatu v nemocnici a jeho syn James začne pátrat, co má otec společného se slavnou fotografií šestice vojáků, která vztyčila nad ostrovem Iwodžima americkou vlajku. Vyprávění pamětníků před ním pomalu odkrývá otcovo tajemství. Byl totiž jedním z příslušníků jednotky, která se vylodila na ostrově, na němž japonští vojáci bojovali o každý metr, za který Američané platili krvavou daň. Byl také jedním z těch, kteří byli vysláni na horu Suribači, aby tu po dobytí ostrova vlajku vztyčili. Nikdo v tu chvíli netušil, že fotografie vyjde ve všech světových novinách a stane se jedním z nejslavnějších okamžiků války v Tichomoří. Krátce poté se John Bradley, Ira Hayes a René Gagnon, kteří z šestice přežili, dozvědí, že se mají kvůli fotografii vrátit domů. Jsou pro vlast hrdiny a mají být vyznamenáni. Zároveň se však mají stát součástí velkolepé propagandistické akce, která má povzbudit Ameriku v dalším boji. Zatímco pohledný Gagnon je ve svém živlu, Irovi a Dougovi se vystupování na stadionech a náměstích vůbec nelíbí. Vzpomínají na padlé kamarády, na boje o ostrov i samotný úkol a každý z nich se s frustrací, narůstající s každým vstoupením, pokouší vyrovnat po svém. (TV Nova)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (368)

Lavran 

všechny recenze uživatele

V bitevních scénách (které jsou svěží, neokoukané a epické především) v sobě Clint kombinuje to nejlepší ze Spielbergova dokumentaristického a bezprostředního stylu, z něhož má člověk místy pocit, že všechen ten černý sopečný písek se mu zadírá pod kůži, a bayovské spektakulárnosti, která se nejvíce projevuje v aviatických hrátkách při náletech na palposty se ježící horu Suribači nebo při jejím ostřelování bitevními křižníky (čelist mi zůstala vyset dokořán). Důležité však je, že nikdy nesklouzne k levné plagiaci, spíše přejímá a inspiruje se, takže výsledkem je autonomní a čitelná syntéza, za kterou jejího tvůrce poznáte během pár minut. K bezvadnému dojmu napomáhá i Sternova velkodušná kamera - vynalézavá a vždy přítomna na tom správném místě._____Trochu problém jsem měl se zbytkem filmu. V žádném případě mi nejde o figury, které Clint zaujímá (patriotismus není nic nového), ale o moment, kdy se ke slovu přihlásí až příliš mnoho výrazných propadů - ten pomalu nastává po cca 25 minutách s prudkým temporytmickým uvolněním. Válečný konflikt se redukuje na občasné a krátké - nucené - vsuvky a celá tato linie ustupuje naplavenině předimenzovaného civilního patosu. Na Eastwoodovu obranu však musím poznamenat, že se mu tyto propady daří umně zastírat pohotovým nasazením jednoho, dvou záběrů, popř, kratičkou sekvencí, která má výpovědní a myšlenkovou hodnotu deseti a opravdu uzemní (viz. záběr po závěrečných titulcích). Dobrý dojem podporuje i nezbytné filozofování a kladení zdánlivě neřešitelných etických otázek o smyslu celé té pekelné mašinérie a o důležitosti tvorby (falešných) mýtů dávajících naději._____Příběh se rozprostírá na pozadí tří navzájem se neustále upozaďujících časových os: bitva o Iwo Jimu, cesta fotografie a jejích aktérů, introspektivní a nostalgická současnost. Nejvíce prostoru se dostává vyprávění okolo zašmodrchaného vzniku slavné fotografie vojáků vztyčujících "hvězdy a pruhy" nad ostrovem Iwo Jima, což je pochopitelné, ale tím spíše to upozorňuje na nadbytečnost "současné" linie, kterážto svým tematizováním důležitosti rodiny (nic proti!), jako by vypadla z pera strýčka Spielberga (svého času produkujícího) - tlačí se zde nechutně na pilu sentimentu. V lince okolo oslavné cesty po státech se navíc dostane i na portrét Ameriky v celé její nebezpečné kráse: typicky politizující nakládání s válečnými hrdiny, kteří jsou proti své vůli hnáni do monumentálních meetingů na stadionech, jen za účelem vybrat další peníze na válku, která celou zemi vysává na samou dřeň; dřímající rasová segregace, která dává vzniknout i takovým situacím, kdy je oslavovaný hrdina vyhozen z baru pro svůj původ; přezírání tisíců, které nasazují svůj život za vlast (i nedobrovolně); manipulace s občany. Kol a kolem není promíšení těchto "směrů" 100% ideální a určitě se dalo dotáhnout mnohem kompaktněji._____Za drobnou doušku stojí i tklivá hudba, které se (podobně jako u MDB a Tajemné řeky) ujmul sám Clint Eastwood. Špatná rozhodně není, ale je na ní značně patrná nezkušenost jejího tvůrce, který sice dokáže zkomponovat citlivý a jednoduchý hlavní motiv pro podbarvení teskných chvílí, ale v dramatickým okamžicích je totálně bezradný. Kdo má ke všemu dobře naposloucháno MDB (nebo už i nový Changeling), musí si přiznat, že i ten hlavní motiv je nakonec pouze omílání stejného břehu. () (méně) (více)

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: William Broyles Jr., Paul Haggis .. Patriotizmus, budování hrdinů proti jejich vůli a všemožné protěžování těchto obětí (po)válečných mechanismů za účelem vytěžit další peníze. Scénář vypreparovaný na hodnotách amerického lidu a točící se kolem slavné fotografie s jemným přesahem do současných konfliktů je kromě této myšlenky velmi slabý, jak ve scénách válečné vřavy, tak v jednotlivých dialozích a zejména sentimentálním konci, který poté režisér předělal na téměř uspávací pasáž. Eastwood prostě zapomněl na nějaké tempo, vleče nás do úmoru po osudech několika vybraných vojáků a střídá časové linie minulosti a současnosti jak ho napadne. Vizuálně je opět dosti kontrastní se světlem a tmou, se silně přefiltrovanou kamerou, která působí až nepřirozeně uměle. Výsledek nemá emoce, nemá atmosféru a ani ta vyloďovací pasáž nijak nezaujme, protože není v ničem originálně pojatá, ale vedle zbytku alespoň tolik nenudí. 45%. ()

Reklama

Slasher 

všechny recenze uživatele

Clint Eastwood natočil povedenou a zajímavě svázanou dvojici stejně dlouhých válečných filmů, z nichž každému se daří odrážet ražení své strany - tedy Japonska (LETTERS FROM IWO JIMA) a USA. Zatímco pohled japonský je temnější, melancholičtější a z našeho pohledu odosobněnější, ten americký je 'příběhovatější', sentimentálnější, méně bezvýchodný. Ale opět to není ani tak o bojovém dění (i když je zde parádních cca 15 minut vylodění a prvního střetu), jako o lidských osudech - zde konkrétně skupiny šesti vojáku, kteří tyčili druhou vlajku na vrcholku Mount Surabachi, jak je to zachyceno na slavné fotografii. Tři přeživší z nich jeli následně jako váleční hrdinové dluhopisové turné po Státech, kde měli žádat finanční prostředky na další armádní úsilí. Čili toho jsme svědky, střidavě s děním na Iwo Jimě. A podobně jako v LETTERS, i sem Clint protlačil nějakou ústřední hlubší myšlenku. Týká se právě hrdinství, kontrastu slávy, povyku, vykonstruovaného lesku, a na druhé straně pekla prožitého na ostrově... Nestěžuji si na nic, pro mě další dobrý film. Clintova dvojitá Iwo Jima není ničím dechberoucí, ale za podívání stoprocentně stojí. Mám-li ještě nakonec oba filmy srovnat, LETTERS byly lepší, ale FLAGS mě zase víc bavily. "Every jackass thinks he knows what war is. Especially those who have never been in one." ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Do Eastwoodovho dvojdiela som sa pustil z tej americkej strany, takže ešte nemôžem porovnávať. Bližšie sa tomu venujem v 'Letters from Iwo Jima'. Každý film je o veci inej. Tento má za úlohu konfrontovať povestnú situáciu návratu vojakov z vojny a zaradenie sa a prijatie do spoločnosti. Film a osudy mladých hrdinov sú však snímané a rozprávané až v troch časových intervaloch. A práve tento fakt má za následok divnú trhavosť deja, nezosúladenú myšlienku, ale naopak aj aktuálne porovnanie situácií a silných myšlienkových momentov. Celý dej má akýsi zvláštny nájazd, ktorý určite nezaujme každého. A trošku ma prekvapila Clintova neamerikanizovanosť. Inak vojenské operačné scény sú na skvelej (spielbergovskej) úrovni a výber hercov mi tiež sedel. Už len dúfať, že Eastwood sa nám nebude objavovať len za kamerou. 75%. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,FOTKA NA HOVNO, ALE ŘEKLA, ŽE VÁLKU VYHRAJEM"..... Každej blbec si myslí, že ví co je válka. Jedna fotka to téměř sama o sobě převrátila naruby..... Ukazuje se, že amerika je fakt bláznivá. Film kvůli fotce. Emoční a citová hodnota skoro žádná. Postavy jsou neosobní. Eastwood se zahleděl do svého Million dollar baby. Hudba, styl, kamera - to vše nese stejnou šablonu. Výsledek však není stejný. A nakonec konec. Americkej kýč ! ()

Galerie (33)

Zajímavosti (22)

  • Koordinátor techniky, Jimmy O’Connell, získal povolení k použití šedesát let starých pásových vozidel, které mohou vyjet z moře až na pevninu, a čtyřicet let starých výsadkových člunů (nazývaných “Higgins boats”), které rovněž dopravovaly pěchotu z lodí na pevninu. Ve scénách zachycujících jednotky na moři při cestě do Japonska, použili tvůrci plně funkční loď z 2. světové války S.S. Lane Victory, kotvící většinou na Long Beach. Tato loď prošla velkými úpravami. (Taninaca)

Související novinky

Prvotřídní First Class?

Prvotřídní First Class?

30.06.2010

Upřímně, zpočátku X-Men: First Class znělo jako vylouhovaný odvar z populární série v balení pro teenagery. To už dávno neplatí. S produkujícím Bryanem Singerem, Matthewem Vaughnem na režijní sesli a… (více)

Eastwood a Redford politikaří

Eastwood a Redford politikaří

02.10.2007

Ovšem ne ruku v ruce. To se nám tu shodou okolností sešly dva filmy uznávaných veteránů, kteří mají potřebu vyjádřit se k politickým otázkám. Redford převzal projekt Against All Enemies, který měl… (více)

OSCARS - výsledky

OSCARS - výsledky

26.02.2007

Rozdáno. Až na pár výjimek (jako například kategorii Nejlepší zahraniční film) se moc překvapení v letošních Oscarech neudálo. Nejvíce Oscarů, konkrétně v těch nejsilnějších filmařských kategoriích -… (více)

Oscary již po devětasedmdesáté

Oscary již po devětasedmdesáté

24.01.2007

Rok se s rokem sešel a opět se budou vyhlašovat prestižní každoroční akademická ocenění - Oscary. Nejvíce nominací mají: Babel (7), Dreamgirls (8), El Laberinto del Fauno (6), Královna (6), Krvavý… (více)

Reklama

Reklama