Vlajky našich otců

DVD/// Obsazení 7/10 Děj 4/10 Hudba 6/10 Efekty 5/10/// +kamera, barevný filtr, těch pár minut válečné vřavy stojí za to -naskýtá se však otázka, jestli kvůli tomu stojí za to vidět celí tento film/// Už dloho si nepamatuji, že bych viděl tákhle nudný film. Další důkaz toho jak se to dá celé zmršit, když k válečnému filmu přivážete přívěšek "co se dělo po válce". Ze začátku strašnej chaos. Skákání z jedné scény do druhé, z jedné doby o rok dopředu a zase zpátky. Už jen na tohle potřebujete několik mozkových buňek aby jste se aspoň trochu chytali. Jinak samotné válečné scény jsou velice prima. Sem tam krev, nějaká střeva, lítající údy, prostě to co by nemělo chybět v žádném válečném filmu. Na škodu však je, že i když jsem znal herce, nedokázal jsem dobře poznat jejich postavy a zapamatovat si je. Fain byl Barry Pepper jako Mike. A ostatní? Hmm, ti tam byly taky, ale moc toho nedokázali. A to válečné filmy nevyhledávám, takže si asi dokážete představit jak jsem trpěl."Muž přes palubu!" "No a co?"/// Celkem 51%/// (26.12.2007)

První část válečného dvojfilmu, který nabízí dva pohledy na jednu bitvu i když americký pohled se zabývá spíše jejími důsledky v obecné i osobní rovině než samotnou bitvou. A přestože dokáže fungovat jako inspirace pro další úvahy na předložená témata, není bohužel žádným výjimečně vydařeným dílem, Prožitek bitvy nedosahuje „ryanovské“ intenzity a opravdovosti, příběh samotný drhne a jednotlivé postavy jsou natolik nevýrazné, že jsem se v nich po celou dobu příliš neorientoval a nevytvořil si k nim žádný vztah. Zarámování současností, které celý film mění v retrospektivu, je zbytečné, poněkud chaotické a filmu ani příběhu nic nedávají. Na druhou stranu se mi líbilo důsledné oddělení obou stran, takže Japonce v podstatě neuvidíte. Jsou víceméně jen anonymními hlavněmi kulometů, děl a pušek chrlících smrt odněkud z krytů. Kladem je také kontrast válkou traumatizovaných pěšáků, zneužitých navíc propagandou k naplnění státní kasy, s Amerikou, která na jedné straně touží po senzacích a hrdinech, na druhou stranu odmítá přijmout navrátilce změněné prožitými hrůzami. Za pozornost stojí i mechanismus, který se z obyčejné fotky stává symbol. (15.03.2020)

Clint Eastwood podobné výpravné veľkofilmy vie točiť, v tomto prípade však výsledok trocha zaostal za očakávaniami. Dramaticky opäť výborné, tiež nejaké emotívne vypätejšie scény by sa tam našli, príbeh mi tiež prišiel zaujímavý, avšak koncepcia výstavby dejovej linky mi prišla zbytočne chaotická a komplikovaná. Jednotlivé dieliky skladačky celého príbehu o šiestich vojakoch, ktorí vztýčili tú vlajku boli spájané dohromady cikcakovito, čo mne moc nevyhovuje. Preto len lepší priemer. Inak potešilo by, keby sa tam zmienili o tom, že Michal Strank sa narodil v Československu (Spiš) a že síce mal americké občianstvo (prostredníctvom naturalizácie jeho otca), no nemal o tom žiaden doklad. Škoda, že to tam nevypichli. Celkom zaujímavé by preto bolo vedieť na základe čoho ho vlastne povolali do armády. 65/100 (24.06.2017)

Snímek, který naplno doceníte až po zhlédnutí Dopisů z Iwo Jimy, jenž líčí stejný konflikt, ovšem z druhé strany barikády (což je samo o sobě unikátní, nejde o žádnou propagandu) a některé zdejší scény tak dostanou úplnost, právě až u dalšího filmu. Případ jedné vztyčené vlajky, která díky fotografii v době válečné pohotovosti, dokázala spojit celou Ameriku. Kupování dluhopisů, veliké přátelství, ale i špína a hrůza, která nikdy nepomíjí - to jsou Vlajky našich otců. (18.11.2009)