Rozpolcený

James si to docela naložil, líbilo se mě, že i když situace k tomu přímo vybízela aby své postavy přehrával, nedělo se tak a třeba Patracii trefil mistrovsky. Jinak to bylo více méně o něm a námětu. Ty tři pipky zase předváděli myšlenkovou zoufalost, jasně mě ještě nechytil žádnej rozpolcenej, ale i tak mě přišly blbý jak hydrant v Minsku. (20.01.2019)

Nekompromisní thriller o tom, že všechno zlé je pro něco dobré. McAvoy září naplno, vedlejší charaktery mu adekvátně přihrávají a nebýt toho, že scénář občas přitlačí na pilu až příliš, odcházím div ne s potleskem. Mně profesně blízký námět je navíc tak akorát přepálený na hranici nadpřirozeného pomrkávání, aby třeba dokázal pár lidem otevřít oči. Shyamalan je k mé velké radosti u veřejnosti opět za krále, ale vítat ho zpět nemám v plánu. Pro mě totiž nikdy neodešel. (19.01.2017)

McAvoyův strhující showreel, který je dlouho velmi dobrý, pak chvílemi docela špatný (protože neopodstatněně dlouhý) a během metazávěru odvážně sofistikovaný... Nebo zoufalý a jdoucí s křížkem po funuse; sám (ještě) nevím, jsem v tomto ohledu poněkud rozpolcený. Bude dost záležet, zda to je či není konec, protože dořečené to není. (19.01.2017)

S Shyamalanovym návratom do prvej ligy to rozhodne nie je tak jednoznačné. Split ani zďaleka neťaží zo silného námetu, tak akoby mohol a až na finále mu chýbajú nielen o niečo vyhrotenejšie scény, ale celkovo i väčšia vizuálna atraktivita. Dlho tak v podstate plynie bez výraznejších prekvapení, či naozaj zapamätateľných momentov a to sa týka i prítomnej mysterióznej zložky. Stále ide o pomerne slušnú žánrovku s viacerými plnohodnotnými a dobre zahranými postavami, ktorú však na niečo viac dvíha až vynikajúca a ambiciózne pôsobiaca záverečná dvojminútovka. A i keď sa na prvý pohľad javí samoúčelne, na pokračovanie, respektíve uzavretie trilógie vnadí viac než efektívne. 70% (25.03.2017)

Nápad dobrej, nicméně pocity z výsledku mam spíš... rozpolcený. Shyamalan si vždy potrpěl na okatě vysvětlovací dialogy i monology a ne vždy to bylo na škodu - tady jsem měl ovšem permanentně pocit, že se celou dobu všichni snaží prožvanit k něčemu, co vlastně ve výsledku za moc nestojí. Permanentní přísun vysvětlivek, náznaků, nápověd a odhalení je o krok napřed než by měl a kontraproduktivně se stará o to, že je napětí od začátku až do konce nehybně na nule. Relativně záhy totiž vyjde najevo, že místo psychologický války s multizáporákem se opravdu jen čeká na Bestii, což probíhá zhruba stylem "bude tam nějaká bestie... vážně přijde nějaká bestie... už každou chvíli se ukáže bestie... bestie bude něco ojedinělýho... bestie už klepe na vrátka... aha, tak to byla bestie". Zábavná je na celý věci pouze otázka, zda se psychologická rovina ve finále prolne s jakoukoliv formou nadpřirozena, což je vlastně vyřešeno docela střízlivě (tahle věta není spoiler!) Bylo to dobrý, nikoliv výborný - pohrát si víc s počtem osobností záporáka a víc znejednoznačnit průběh děje, byl bych asi nadšenej. Vysmívaná závěrečná momentka mě osobně potěšila. (14.02.2017)